Synáček ze vsi od Kyjova studuje v Praze na univerzitě a dojdou mu prachy.

Přemýšlí, jak by je získal a zatelefonuje domů:
- "Táto, představ si, u nás na škole otevírají kurs pro psy, kde je učí mluvit!"
"Tož,nekecej... A co to obnáší?" diví se otec.
- "No pošli Alíka a 15 tisíc a já ho nechám zapsat." kuje železo syn.

Prachy dorazily a mladý je zas na pár měsícu v pohodě.
Jenomže, po čase dojdou prachy znovu a nezbývá, než tátovi volat znovu.
- "Alík? Ten mele páté přes deváté, to už se nedá poslouchat," vypráví zvědavému otci, "ale představ si tati, že u nás na fakultě otevírají kurs, kde učí psy číst!"
"Tož kurňa, když už Alík mluví, tak ať umí i číst!" furiantsky na to otec.
- "Výborně tati, pošli 25 táců a já Alíka přihlásím," uzavírá syn.

Na konci školního roku mladému nezbývá, než odjet domů. Co teď? Tak psa zastřelí.
Doma se táta hned ptá: "Tak kde máš Alíka?"
- "Ale táto, představ si. Dneska ráno si u snídaně čteme noviny a říkám Alíkovi: 'Tak dneska jedem dom', on složí noviny a říká: 'To jsem zvědavej, jestli mě zas táta vezme s sebou, až půjde do lesa šukat starou Pokornou..."
Táta zrudne a skočí klukovi do řeči: "Doufám, žes ho zastřelil, hajzla prolhanýho!"
- "Si piš, tati..."