Nenápadný čtyřicátník, který sedí vedle ní, se najednou odhodlá a zajíkavým hlasem ji tiše osloví:

"Slečno, promiňte mi mou opovážlivost, ale když vidím, jak tu sedíte osamocená, dovolil bych si vás pozvat na jeden drink."

Dívka se k chlapíkovi natočí, zkoumavým pohledem jej přejede od počínající pleše až k polobotkám a znenadání se rozkřičí na celou místnost:

"Co se to odvažujete, vy chlípníku! Chcete mě dostat do postele?!"

"Ne, ne," brebentí tiše chlapík a začíná se potit. "Jsem tu taky sám a napadlo mě, že bychom si při jedné skleničce mohli popovídat, třeba o svých starostech..."

Slečna jej ale nenechá domluvit a znovu začne na celý bar hulákat:

"Vy prasáku! Tahat mladou holku do postele, že se nestydíte! Já na vás zavolám policii!!!"

Chlapík zrudne až po kořínky vlasů, zanechá svou nedopitou sklenici na pultě, otočí se a se svěšenou hlavou odchází na ulici.

Ještě než dojde ke dveřím jej však dívka dohoní, chytí jej za ruku a do ucha mu zašeptá:

"Prosím vás, nezlobte se na mě. Víte, já studuji psychologii a sociologii a tohle byl takový můj pokus kvůli dizertační práci. Zkoumám reakce lidí na očerňující prohlášení přednesená na veřejnosti."

Oslovený se zastaví, zkoumavě se na ni podívá a náhle na ni začne řvát tak, že je to slyšet až na ulici:

"Co si o sobě myslíte, vy hnusná couro! Chtít za jedno číslo dva tácy! Podívejte se do zrcadla, příšero, s vámi by nešel ani ožralý houmlesák!"