Paní Novákové se rozbila myčka, tak zavolala opraváře. Ten měl čas hned druhý den dopoledne. Paní Nováková však už měla jiný důležitý program. Opravář v telefonu jí připadal důvěryhodný, tak mu navrhla:
"Nechám vám klíč pod rohožkou. Opravte mi prosím myčku a účet nechte na kuchyňském stole. Je tam pes, ale nebojte se, je to dobrák, nic vám neudělá.V žádném případě a za žádných okolností ale nemluvte na papouška!!!!"
Příštího dne opravář přijel a vše bylo tak, jak domluveno. Klíč pod rohožkou a uvnitř pes - obrovská obluda, velká jak tele. Pes se válel na zemi a klidně pozoroval opraváře při práci.
Zato papoušek dělal rodeo. Plival po opraváři slupky od buráků, křičel, sprostě nadával jak starý námořník.
nakonec to opravář už nevydržel a zařval:
"Drž už zobák, ty blbá opelichaná stará slepice!"
Papoušek ztichl, kradmo se na opraváře podíval a klidným klasem pronesl: "Azore, trhej!"
Proč muži neposlouchají ženy?

Žena přijde ke knězi a říká: "Otče, přicházím s problémem. Doma mám dva papoušky, samičky. A ty pořád opakují jednu a tutéž větu."
"Jakou větu, dcero?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne zhrozeně kněz. Pak se ale zamyslí apovídá: "Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste ty své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Johanovi a Josefovi, a ti naučí ty vaše dvě nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu... frázi."
"Děkuji mnohokrát, otče, Bůh vám to zaplať. Tohle by skutečně mohlo pomoci," odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papouščice ke knězi domů. Když vstoupí do bytu, skutečně uvidí v kleci dva papoušky, kteří drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.
Po několika vteřinách se z klece ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec, Pepo, naše modlitby byly vyslyšeny!!!"

Nejkratší pohádka na světě:
Lea se zeptala Bennyho: "Vezmeš si mě?"
Benny řekl: "Ne."
Od té doby Lea chodila nakupovat, co chtěla, kdy chtěla, kam chtěla a na jak dlouho chtěla. Kdykoliv pomyslela, dala si martini. Scházela se podle libosti s přítelkyněmi. Měla neustále uklizený dům, aniž by věčně nacházela pohozené mužské šaty, spodky a další věci, na jejichž existenci již zapomněla. Nikdo z ní nestáhl pokrývku, hlava ji nebolela, nikomu nevařila a ani koutkem oka nespatřila sport v televizi.
Konec pohádky.

Manžel přijde nečekaně domů, manželka se právě miluje s cizím mužem.
"Co to tady děláš, drahá?" ptá se ženy.
"Neříkala jsem ti," obrátí se k žena k milenci, "že o milování nemá ani ponětí ?"

Láska až za hrob:
Pacient se dozvěděl, že je nevyléčitelně nemocný a brzy umře. Proto říká:
"Doktore, mám jedno přání, napište mi potom, že jsem umřel na AIDS!"
"Ale proč? Vždyť máte přece rakovinu?"
"No, mám k tomu tři důvody: za prvé - takovou nemoc u nás ve vesnici ještě nikdo neměl. Za druhé - ten, co mi chodil za ženou, umře ze strachu a za třetí - nikdo se jí už do smrti nedotkne!"

Žena povídá svému manželovi:
"Pamatuješ, jak mě celé ty roky bolela hlava? Je to pryč!"
"Neblbni!" ptá se manžel. "Jak's to dokázala?"
"Marie mi doporučila jednoho hypnotizéra. Ten mi poradil, abych si stoupla před zrcadlo, dívala se soustředěně na sebe a opakovala si - nebolí mě hlava - nebolí mě hlava - nebolí mě hlava … Funguje to fakt perfektně!"
Manželka pak taktně naznačí: "Promiň ale v tý posteli to s tebou posledních pár let, není žádná sláva, tady máš číslo na toho hypnotizéra. Zkus za ním zajít."
Manžel nadšeně souhlasí.
Po první návštěvě se vrátí domů, strhá ze sebe šaty, popadne manželku do náruče a odnese ji do ložnice. Položí ji na postel: "Moment, hned jsem zpátky!"
Odejde do koupelny, vrátí se za pár minut, skočí k manželce a vesmír se zachvěje. Pomiluje manželku vášnivě, jako nikdy předtím.
Manželka sténá štěstím.
Manžel: "Moment, hned jsem zpátky!"
Znovu koupelna, návrat, druhé kolo nelze popsat.
Manželce jde hlava kolem a jen sténá: "Pane Bože, pane Bože …"
A zase: "Moment, hned jsem zpátky," a koupelna.
Manželka se probere a potichu ho následuje.
Spatří manžela před zrcadlem:
"To není moje manželka - to není moje manželka - to není moje manželka …"

Žena je s manželem u psychoterapeuta po dvacetiletém manželství. Stěžuje si na osamělost, nepochopení, nedostatek lásky, sexu, atd, atd, atd... prostě mele, mele a mele . . . .
Terapeut po přiměřené době vstane, obejde stůl, požádá ženu, aby se postavila, přistoupí k ní, obejme ji a vášnivě ji políbí.
Žena si pak pomalu jako v transu sedne a mlčky sedí.
Manžel na to kouká jak vyoraná myš.
Terapeut říká manželovi:
"Tohle vaše žena potřebuje aspoň třikrát do týdne. Můžete to pro ni udělat?"
Manžel se zamyslí a povídá:
"Můžu ji sem vozit pondělky a středy, ale v pátek ne, to chodím na ryby."