Pozdě večer přechází přes tmavý park osamělá žena, když se ze tmy náhle ozve:
"Stát!"
Žena se zastaví.
"Lehni!"
Žena si lehne.
"Plazit se!"
Žena je tak ustrašená, že se hned začne plazit. Po chvíli se nad ní někdo skloní a s účastí v hlase se zeptá:
"Paní, je vám špatně? Já tu sice cvičím svého psa, ale mohl bych vám zavolat doktora!"

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři.
Udělalo na něj velký dojem, jak jeho přítel,kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně.
Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní.
Když manželka odešela z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá.
"Myslím si že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény."
Hostitel svěsil hlavu.
"Musím ti říct pravdu," povídá, "její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se bojím zeptat té nevrlé staré nabručené krávy, jak se jmenuje."

Autobus výjezdního zasedání vlády se v horské krajině zřítil do rokle a objevil jej místní farmář ... začal kopat velkou díru a všechny politiky tam pohřbil ... Za pár dní autobus objevila policie a tak v okolí zajišťovali svědky. Až když přišli k našemu farmářovi, ten přiznal, že autobus objevil a všechny taky pohřbil.
A policajt se ptá:
"A to jako už byli všichni mrtví?"
Farmář povídá:
"Nóóó, někteří říkali ... že nejsou ... ale znáte to... politikům se nedá věřit ......."

A jeden proti lidskosti:
Jde dědula v županu po nemocniční chodbě a mumlá si:
"Mloka? Hm... Čolka? Hmm.. "
Proti němu jde sestřička a povídá:
"Raka máte, dědo, raka!"