Robert Fico príde na rokovanie vlády s dvoma papiermi.
Vytiahne prvý:
"Tu sú vymenované opatrenia, ktoré keď schválime, budú sa mať ľudia dobre do konca života ..."
Vytiahne druhý:
"... a tu je zoznam tých ľudí."

Přijde na útvar zpráva, že vojínovi Novákovi zemřel otec. Důstojník si říká, že mu to musí říct nějak taktně, a tak svolá celou jednotku, postaví je všechny do haptáku a praví:
"Vojíni, kteří mají otce, tři kroky vpřed! Kam se sakra cpete, Novák?!"

Po dlouhém životě, naplněném nesobeckou službou, zesnul fra Angelico a přišel do nebe. Na uvítanou mu říká sv. Petr:
"Otče Angelico, naplnil jsi svůj život oddanou službou a my tu máme pro tebe speciální nabídku: řekni přání a bude ti splněno."
Fra Angelico přemýšlel jen chvilku a měl to:
"Prosil bych privátní setkání se svatou Matkou bohorodičkou." S
vatý Petr řekl, že to zařídí. A skutečně, nadešel čas schůzky. Fra Angelico před ní poklekl a po zdvořilostech se konečně dostal k věci.
"Svatá Matko, vždy mě trápilo, proč ses na všech obrazech, ať Tě maloval kdokoliv, vždy tvářila tak smutně. Čím to?"
Bohorodička se snad poprvé za věčnost pousmála a odpověděla:
"Protože já vždycky chtěla holku."

Pan Kraus a pan Blum, filmoví scénáristi, diskutují o svém psychoanalytikovi, doktoru Tautermanovi.
"Nikdy ho nic nevyvede z míry, jeho vyrovnanost je buď strojená, nebo přímo nelidská," naříká Kraus.
"Ani mně se nikdy nepodařilo mu říci něco překvapivého," souhlasí Blum.
A jak tak šmůzují, přijdou na nápad, jinak by to ani nebyli scénáristi.
"Vymyslíme děsivý sen," kuje pikle Kraus, "a já mu ho řeknu až tam půjdu v poledne, a oni mu to řeknou, až tam půjdou ve čtyři!"
A s velkým gustem a chechotem začínají plnit svůj pekelný plán. Nahý chlapec ... v zelené gondole ... podjíždí pod gotickým obloukem ... tu náhle do gondoly skáče zarostlý válečník ... přilbice ... v ruce kyj ... v druhé ruce syčící had ... z okna nad obloukem ženský hlas ... Já nebohá!... násilník!... had! ... válečník se něžně přibližuje ... z kyje se stává ratolest ... z hada se stává ... sen náhle končí!
"To je nářez!" blaženě chroptí Kraus.
"A jsem žádostiv vidět Tautermana, až totéž uslyší podruhé!" sténá Blum. A skutečně, druhý den v poledne u psychoanalytika Tautermana Kraus ze sebe sotva vyráží děsivý sen. A ve čtyři hodiny Blum, celý zpocený, roztřeseně převypráví Tautermanovi némlich to samé. Po očku psychoanalytika pozoruje. Ten velmi zpozorní a po chvíli zadumaně praví:
"Ten sen ... ten sen ... zvláštní ... velmi zvláštní ... ohromně zajímavé! To je dnes již potřetí, co slyším tentýž sen!"

"Otče, přišel notář, prý chceš sepsat poslední vůli."
"Ano, ale neříkej to tak nahlas, maminka by zase jako posledně začala nehorázně utrácet za černé šaty."

Najvšestrannejšie zviera je muž, pretože:
- keď je zaľúbený, je somár
- keď sa ožení je vôl
- keď sa neožení, je osamelý vlk
- keď podvedie manželku, je neverný pes
- keď ho podvedie manželka, je paroháč
- keď sa znovu ožení, tak sa to nedá porovnať s ničím, lebo také sprosté zviera na svete neexistuje!

Potkají se dva policajti, jeden z nich je smutný. Ten druhý se ho ptá, co je.
"Ále, manželka je v agonii."
Ten druhý:
"No, snad jí vyjde počasí."