20.4.2024 | Svátek má Marcela


CHTIP: Izraelský archeolog 33

8.9.2012

Aron žádá o ruku své vyvolené.
"A kolik máte peněz?" ptají se ho rodiče nevěsty.
"Proč se ptáte? Chci si Julii brát, ne kupovat!"

Do města, kde bylo mnohem více děvčat než chlapců, přijel mladík. Dvě potencialní tchýně se dostaly do tak těžkého sporu, pro čí dceru by byl vhodný, až spor skončil u rabína.
"Rozetnu ho, aby se na obě dostalo," šalamounsky navrhuje rabín.
"Tak to ho radši dej té megeře," ozve se lidskost v jedné z uchazeček.
"A to taky udělám," říká rabín, "neboť jenom pravá tchýně by nechala zetě rozčtvrtit!"

Vykládá holič Jajteles:
"Představěj si, přišel ondyno ke mně ten mladej Blum, co tak znenadání z tý Amériky přijel, sedne si na křeslo, já stříhám, my povídáme, on tohle a támhleto, já ho furt vobskakuju, a jak by to chtěl a co by na to chtěl a dělám mu pomyšlení, a když jsem ten jeho xicht tak trošku lidsky zarámoval, obtáčím se kolem něj se zracadlem a von najednou - ten mamzer - povídá: N-n-e-é. Vzzadu bych to prosil trochu delší."

Chajim Jankel měl córesy. Zašel za rabínem Bubackem, který mu již vícekrát poskytl cennou radu: "Rebe, smím podříznout slepici, která má kuřátka?"
Rabi byl rezolutní: "Smí se."
Chajim Jankel ale pokračoval: "Smí se to, i když se ví, že kuřátka potom zahynou?"
Do této hloubky to rabi Buback nepromyslel. Vzal si oddechový čas, ať Chajim přijde druhý den: "Do té doby tu záležitost prostuduji a snad mi Hospodin poskytne řešení." Celou noc obracel talmudické folianty, odpředu dozadu a zase zpět, až z toho byl celý tumpachový.
Ráno přiběhl Chajim Jankel: "Rebe, rebe! Do kurníku se podhrabala liška a všechny slepice i kuřata zadávila."
Rebe Buback se rozzářil: "Tak přece Hospodin poskytl řešení."

Chajim Jankel navštívil svého syna Árona, univerzitního studenta, ve Varšavě. Přespí u něj na privátu. Ráno jde do koupelny a vrátí se celý udivený.
"Árone! Co to tam máš pod zrcadlem?"
"No to je pasta a kartáček, papá."
"A to jako co a proč?"
"No s tím si čistím zuby, papá."
Starý Jankel se namíchne:
"Víš co, Áronku? Já bych se na tvým místě dal rovnou pokřtít!"

Móric jede na důležitou obchodní schůzku na Golders Green. Je krize, obchody moc nejdou, ta schůzka je hodně důležitá. Móric ale nemůže najít místo k parkování. A ta veledůležitá schůzka se blíží! Móric jezdí semo tamo, projel už i blízké okolí, všude plno. Ta schůzka přitom, upřímně řečeno, je téměř existenční! Móric projezdil i vzdálenější okolí. Marně. Klíčová schůzka v jeho podnikatelské kariéře - a on ji snad prošvihne! Obrátí se k poslední instanci.
"Panebože," přestane na chvíli sledovat dopravní situaci a loupne očima k nebesům, "najdeš-li mi do pěti minut místo k parkování, stane se ze mně někdo jiný. Nový. Lepší! S hraním bude konec. Jíst se bude jenom kóšer. Žádné šikse! Do templu se chodit bude! Každý šábes se bude držet!"
Vtom - jedno auto se odlepilo od chodníku. Móric bleskově zaparkoval, vyskočil z auta, a když zamykal, krátce pohlédl k nebesům:
"Panebože, nebudu tě dále zdržovat. Žádné parkování mi už hledat nemusíš, já už jsem si jedno místečko našel."

Rabín žije v nábožensky velice laxní obci. Po čase ho to přestane bavit a rozhodne se dát výpověď. Celá obec se sejde. "Proč, rebe ... ?"
Rabín se smutně usměje: "Protože tohle je poprvé, co se mě v této obci někdo na něco zeptal."

"Drahý Chajime, ty jsi moje první láska ..."
"Věřím ti to, drahá Sarele ..."
"Děkuji ti, Chajimku, ty jsi první, kdo mi to věří!"

Jedna obec se chtěla zbavit svého rabína. Rabín Buback nebyl oblíbený, nebyl však ani blbý, a tak vynalézavě a statečně oponoval, že nikam nepůjde.
"Podle Tóry ani nemám právo odejít," vysvětloval, "protože rozhodující je názor většiny. A všechny židovské obce na světě, kromě této, která se tudíž musí podřídit, si přejí, abych zůstal tady."

V jedné obci vznikla hádka o krásné místo na hřbitově, hned vedle rabína. Hádali se dva velmi bohatí a vlivní představitelé obce a každému bylo více než žinantní do sporu zasahovat. Všechny pokusy o utišení hádky byly marné, a tak poslali pro nového rabína. Ten si obě strany sporu pečlivě vyslechl a pak rozhodl:
"Toto místo přináleží tomu z vás, kdo zemře první."