20.10.2017 | Svátek má Vendelín


CETA: Kanadský vlk v rouše beránčím

22.10.2016

Evropané se můžou těšit, že pod vánočním stromečkem letos najdou obchodní dohodu s Kanadou. Ozývají se varovné hlasy, že půjde tak trochu o danajský dáreček.

Evropa dala k ledu dohodu o volném obchodu se Spojenými státy. Obdobnou dohodu s Kanadou ale podle všeho schválí. Na starém kontinentu před ní přitom kdekdo varuje: Nedejte se oklamat, je to vlk v rouše beránčím, říkají antiglobalisté, odboráři, environmentalisté, komunisté...

Máte strach z vlka?

Pryč se cly

Obchodní a investiční dohoda CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) odbourává obchodní bariéry mezi Evropou a Kanadou, desátou největší ekonomikou světa. Až donedávna byla ve stínu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP, Transatlantic Trade and Investment Partnership), které má vytvořit zónu volného obchodu mezi bruselskou unií a unií strýčka Sama. Teď z něj vystoupila.

Zatímco TTIP dosud není na papíře a v nejbližších měsících (možná i letech) dojednáno nebude, CETA je po sedmi letech připravena podpisu (text dohody zde).

Dohoda s Kanadou ruší téměř 99 procent cel v obchodu se zbožím, otevírá trh s veřejnými zakázkami, službami a investicemi. Dopadová studie Evropské komise (zde, str. 55 až 62) předpokládá nárůst obchodu a služeb mezi Evropskou unií a Kanadou téměř o čtvrtinu.

CETA obsahuje rozhodčí (arbitrážní) doložku, počítá se stálým investičním soudem ICS (Investment Court System, str. 5 a 6) – pět soudců z Kanady, pět z Evropské unie a pět ze třetích zemí mimo oba bloky. Na rozdíl od kritizovaných rozhodčích doložek ISDS (Investor-State Dispute Settlement), platných ve většině investičních dohod, nebudou svého zástupce do arbitrážního soudu jmenovat korporace a proti verdiktu se bude možné odvolat – od prvoinstančního k vrchnímu arbitrážnímu tribunálu. A ještě jeden rozdíl – stanovy soudu ICS vylučují žaloby proti regulacím, které se týkají ochrany zdraví a životního prostředí.

Nažraný vlk

Proč tedy kanadský vlk v rouše beránčím, před kterým varuje Emma Woodfordová, ředitelka Health and Trade Network, na zpravodajském portálu Euractiv? Jednoduše proto, že CETA umožní korporacím strýčka Sama zvyšovat zisky.

Smlouvu budou moci využít nejen firmy ze země javorového listu, ale i bezohledné americké korporace řízené chamtivci z Wall Streetu. Když si v zemi severních sousedů založí dceřinou společnost, získají volný přístup na evropské trhy, protože Kanada je součástí Severoamerické zóny volného obchodu známé pod zkratkou NAFTA.

To je však jen jedna strana mince. Dohodu budou moci využít k bezbariérovému přístupu na trh v USA také evropské korporace. Nad tím se ale v Evropě nikdo nepohoršuje.

CETA tedy do určité míry může nahrazovat TIIP. Pro tento případ se dá použít jiné pořekadlo o vlku: Vlk (antiglobalisté) se nažere a koza (volný obchod) zůstane celá.

Jak vyhrát bingo

Woodfordová a další odpůrci volného obchodu varují také před arbitrážní doložkou v dohodě CETA. Tvrdí, že dá korporacím moc nad vládami a obavy z rozhodčích tribunálů národním vládám nedovolí regulovat trh ve veřejném zájmu (jako kdyby vlády vždy sledovaly právě tento cíl).

Co víc, doložku budou moci využít také americké korporace obchodující s Evropou na základě dohody CETA. Proč by ale americké korporace při sporech s evropskými vládami vedly arbitráže podle CETA? Většinu evropských států mohou žalovat už dnes přes starou rozhodčí doložku ISDS, která jim dává větší šance na úspěch.

Jak se evropské vládě dostat na kobylku, ukázal mediální magnát Ronald Lauder. Domáhal se náhrady škody za investici do televize Nova, kterou mu vyfoukl Vladimír Železný, přes arbitráž podle česko-americké smlouvy o ochraně investic. Neuspěl. Zato vyhrál arbitráž proti Česku podle rozhodčí doložky v česko-nizozemské investiční smlouvě (založil si k tomu fiktivní pobočku na Nizozemských Antilách). A vyhrál bingo – deset miliard korun plus úroky.

Spíš než před rozhodčí doložkou v dohodě CETA by proto antiglobalisté měli varovat před obdobnými doložkami v obchodních a investičních dohodách, které mezi sebou uzavřely evropské vlády. Jsou jich desítky.

Bleší cirkus

Dohoda CETA je příkladem toho, jak těžké může být domluvit se s Evropou – s bleším cirkusem. Vyjednávání o dokumentu obsahujícím 1600 stran trvalo sedm let, několikrát bylo přerušeno, když Evropská komise potřebovala konzultovat postup s vládami unijních států.

Obdobně zdlouhavé přitom může být její schvalování. Evropská unie má smlouvu ratifikovat ve smíšeném režimu. To znamená, že ji musí potvrdit nejen Evropská rada (patrně v říjnu) a Evropský parlament (nejspíš koncem roku), ale také vlády a parlamenty členských zemí (některé až na svatého Dyndy).

To je dohromady 38 parlamentních hlasování, protože v některých státech musí o dohodě rozhodovat také regionální shromáždění. Proti smlouvě se přitom už vyjádřil valonský sněm. Výsledky jsou nejisté v Bulharsku a Rumunsku. Bulhaři a Rumuni nechtějí dohodu ratifikovat, dokud jim Kanaďané nezruší víza. (Stejný postoj zastávala česká vláda do roku 2013, kdy kabinet v Ottawě víza pro Čechy odvolal). Proti dohodě je zatím i vládní radikální levice v Řecku.

Evropská komise chce pro CETA použít stejný režim ratifikace jako pro dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou (FTA). Tato dohoda platila od ratifikace Evropským parlamentem v „provizorním režimu“, dokud ji neschválily všechny státy unie, což trvalo celé čtyři (!) roky.

Co se tedy stane s CETA, když se některá země zasekne? Bude dohoda vypovězena, vrátí se cla a bariéry pro investory? Stěží představitelné. Lze tušit, že se nanejvýš vyjedná nějaká výjimka. Nic víc.

Že by další důkaz bruselské centralizace? Který stát ale bude ochoten vyjednávat s Evropskou unií dohodu s vědomím, že bude čekat čtyři nebo i více let na její ratifikaci?

Pomůžeme si?

Zbývá zodpovědět otázku, proč se na CETA těšit. Třeba proto, že nabídne větší investiční příležitosti, přístup k veřejným zakázkám na druhé straně severního Atlantiku, rozšíří uznávané profesní kvalifikace (nově třeba u architektů nebo účetních) a omezí dvojí testování výrobků (rozšíří se počet uznávaných certifikátů).

Podle dopadových studií Evropské komise dohoda zajistí Evropské unii dodatečný růst o 12 miliard eur ročně. Pokud to porovnáme s HDP unie (14 tisíc miliard eur) vyjde nám růst o necelou desetinu procenta. Tedy jen kapka. Jenže nemusí pršet...

Úspory na clech také nebudou závratné. Ale ani zanedbatelné. Poměřováno nynější úrovní obchodu by Evropané měli ročně ušetřit 512 milionů eur. K benefitům lze přičíst i úsporu času při vyplňování daňových formulářů.

Je to snad málo?

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Diskuse


I. Schlägel
EU
16:25
24.10.2016

D. Nowodny
23:11
22.10.2016

J. Jurax
1:16
23.10.2016

M. Prokop
16:46
23.10.2016

J. Lancik
20:25
23.10.2016

M. Prokop
:-P
22:16
22.10.2016

J. Jurax
1:02
23.10.2016

M. Prokop
16:46
23.10.2016

R. Tichý
15:36
22.10.2016

počet příspěvků: 10, poslední 24.10.2016 04:25









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.