Zrušení spoje těsně před nástupem do letadla je bezpochyby noční můrou každého z nás. Když už se těšíme, že po všech těch vstupních a bezpečnostních procedurach a čekání na odlet konečně spočineme na sedadle, přijde „jobovka“.

Dozvíme se, že se žádný let nekoná a místo plánu A nastupuje nejistý a často komplikovaný plán B.

Přesně to v sobotu 20/7 potkalo cestující British Airways na letech do Káhiry i opačným směrem; později se připojila i Lufthansa. Patrné je to z odletového displeje káhirského letiště:

V neděli 21/7 zrušen spoj Lufthansy z Káhiry do Mnichova, let stejným směrem operovaný dopravcem EgyptAir zůstává. (Zdroj: Web Káhirského mezinárodního letiště)

Ze tří spojů z Káhiry do Londýna, jež měly být dle letového rozvrhu uskutečněny v neděli 21/7, byl spoj operovaný BA zrušen. Zůstávají dva, které provozuje EgyptAir. (Zdroj: Web Káhirského mezinárodního letiště)

Jako důvod je uvedena bezpečnost – jedná se prý o preventivní opatření. Obecně platí, že když se něco takového dozví Češi (a samozřejmě kdokoli jiný, ale držme se domácího prostředí), kteří se do Egypta v příštích dnech chystají (patří k nim i autor těchto řádků), příliš klidu na duši jim to nepřidá. Zejména, když nevíme, o jakou potenciální bezpečnostní hrozbu by se mohlo jednat.

Aniž bych chtěl situaci zlehčovat a nebezpečí podceňovat, nemohu se nezmínit o svých zvláštních pocitech, které náhlá pozastavení letů tam či onam z bezpečnostních důvodů provázejí. Vysvětlím, co mám na mysli.

Kdyby lety do Káhiry přerušily všechny společnosti, působilo to na cestující veřejnost docela jinak, než když tak učiní zlomek dopravců (zatím jen dva). Vždy se v takové situaci ptám: to ti ostatní trestuhodně hazardují, když do Káhiry dál létají a pouze BA a Lufthansa se chovají s příkladnou odpovědností? Je ale obě zmíněné společnosti opravdu tak odpovědné, nebo je v tom jistá míra alibismu?

Proč to takto stavím? Zde je citát z webu Zdopravy.cz k tomuto tématu ze sobotního (20/7) pozdního večera:

British Airways zrušily lety do Káhiry na týden. Firma v prohlášení uvedla, že jde o preventivní opatření, které má umožnit posouzení bezpečnosti letů na káhirském letišti. Cestující ze zrušených letů firma přesměrovala nejčastěji na lety EgyptAir. K pozastavení letů došlo těsně před nástupem cestujících do letadla mířícího do Káhiry.

Čili, BA neříká „Nelétejte do Káhiry, je to nebezpečné“, nýbrž „Létejte do Káhiry dál, ale ne s námi“. Jak to rozklíčovat? Hrozí na káhirském aeroportu nějaké obecné nebezpečí, nebo pouze letadlům BA a Lufthansy? Pravdu se samozřejmě nedozvíme, proto o těchto věcech se v detailech veřejně nemluví a mluvit nemá. Když se ale na celou věc podíváme z toho úhlu pohledu, máme naději, že se naše obavy poněkud zmírní. A o to jde: neletět do Egypta se strachem, ve stresu, s obavami.

Uvedu ještě jeden příklad. Po pádu ruského airbusu na Sinaji 31. října 2015 zastavilo Rusko všechny lety do Egypta a zpět. Tento stav trval do dubna 2018, kdy bylo obnoveno obousměrné spojení Moskva – Káhira. Do rudomořských destinací (Šarm aš Šajch, Hurghada, Marsa Alam) se z Ruské federace nelétá dosud. Znamená to, že zmíněná tři letiště jsou extrémně nebezpečná? Nikoli. Denně na nich přistávají a odlétají stroje s turisty, mnozí jsme toho rok co rok celou dobu ruského stop stavu svědky – a vše je v pořádku. Tím chci říci, že na probíranou záležitost je nutné dívat se širším uhlem pohledu.

Napadnout nás také může poněkud jízlivá myšlenka, co budou dělat Rusové nyní, když kvůli tomu, co se stalo na Sinaji, přestali létat nejen tam, ale i do Káhiry. Lety pak obnovili, jak uvedeno výše – a nyní Britové naznačují, že by mohl být bezpečnostní problém: ne na stovky kilometrů vzdáleném Sinaji, ale na letišti přímo v egyptské metropoli. Prekérní situace. Z logiky věci a s ohledem na to, jak důsledně se chovali po 31. říjnu 2015, by se měli Rusové k Britům a Němcům připojit. Udělají to?

Závěrem: Egypťané přistoupili k nově nastalé situaci ryze pragmaticky. Jak v sobotu 20/7 napsal server Ahramonline, jejich národní dopravce EgyptAir přidělí větší stroje pro lety provozované na trase Káhira - Londýn, aby vyhověl rostoucí poptávce po letenkách poté, co společnost British Airways na týden pozastavila lety do Káhiry.

Do Káhiry se tedy bude létat dál, tak jako se po 31. říjnu 2015 létalo dál do Egypta z nejrůznějších zemí kromě Ruska. Ono to jinak ani nejde – a každý z nás se bude muset vždy znovu rozhodnout, zda let absolvuje či nikoli. Tak jako se musíme dnes a denně rozhodovat, zda usedneme za volant automobilu či vstoupíme do vozidel hromadné dopravy, i když také zde na nás číhají rozmanitá nebezpečí. Možná větší a reálnější než při cestování letadlem.

Tak – šťastnou cestu a bezpečný let všem!

*****************************

Ilustrační snímek 1: před odletem z Marsy Alam do Evropy, nájezd na dráhu 33/15. (Foto: Autor článku)

Ilustrační snímek 2: čekání na odlet na pojezdové dráze letiště v Hurghadě. Před námi startuje Jumbo Jet později zaniklé ruské společnosti Transaero. (Foto: Autor článku)

Ilustrační snímek 3: Češi při nástupu do Boeingu 737 v destinaci, kam jich dnes mnoho nelétá. Na letišti v sinajské Tabě. (Foto: Autor článku)

Ilustrační snímek 4: pohled z Boeingu 737 na sinajské hory po odletu z Taby. Do takovéhoto prostředí se zřítil ruský airbus na konci října 2015 po teroristickém útoku. (Foto: Autor článku)

Ilustrační snímek 5: autor blogu na letišti v Šarm aš Šajchu před odletem do Evropy.(Foto: Archiv autora/Soňa Stejskalová)

Stejskal.estranky.cz