20.4.2024 | Svátek má Marcela


ČEŠTINA: Maličcí tvorečkové; pleonasmy, klišé

4.1.2013

Ano. Natrefila jsem na nejistotu ohledně množného čísla slov maličký, droboučký a podobně. Písmeno k se mění v c – maličcí, droboučcí. Chlapeček – chlapečci, žoldák – žoldáci. Někdy v č: žák – žačka. Mnohé děláme, aniž si to uvědomujeme: g v ž: psycholog – psycholožka, ch v š: hoch - hošík.

To jsou ale maličkosti; být předválečný vzdělanec, napsala bych bagately. Co mi ale vrtá hlavou, jsou mladé dívky – zná někdo starou dívku? – chromý invalida, lepá krasavice… Říká se tomu pleonasmy – užívání nadbytečných slov stejného nebo velmi blízkého významu. Převelice to vadí zejména v psaném projevu. Fráze, které se nám dostaly do hlavy, když jsme byli myšlenkami jinde, zvykli jsme si na ně a ani si je neuvědomujeme.

Podobného rodu je sklenka dobrého moku. Jeden neví, je-li to klišé (je), nebo ledabylost myšlení (taky). Chceme být přátelští, snad až k žovialitě, a nedáme si tu práci zamyslet se nad vyjádřením té přátelskosti. Ježí se mi z toho vlasy. Dřív to bylo splynutí duší, pak pohár rozkoše až do dna, milí přátelé, teď lidičky, srdíčka, ženské zbraně; mluvčí prozradil, co úřad chystá (jaké prorazování, vždyť je za tohle sdělování placen?). Vánoční shon, první známky jara, zásadní postava, zásadní věc. Kultovní cokoliv, právě vylíhlé. Z jiného soudku.

Podivného mistrovství v ohavnosti dosahuje, a to i v titulcích, bulvár na Seznamu.cz – hlubiny výstřihu, nádherné tělíčko.

Pak je taky dobré klišé ne sice ve slovech, ale v myšlení: stařenka (65)… Seniorka teda. Něco se jí přihodilo, chuděře. Nejspíš proto, že už neví, kde žije. A neumí to s mobilem. Ale: ti Stouni, Pink Floydi, minisukně a díratá trička jsou vynález její generace, to se nenarodilo vloni, na koho se to vytahujete? Nejspíš je ještě stále svěží. A co Cher? Ta by se vám poděkovala.

Tohle vymysleli někdy v šedesátých letech nějací útlocitní - vlastně nevím kdo: bytová jednotka, sociální zařízení. Tedy byt a toaleta. Kde se vzala představa, že záchod je místem, kde se lidé sdružují, netuším. Když už, tak hygienické zařízení, ale proč ne záchod nebo toaleta?

--

Novináři jsou mistři:

‚Kromě každodenních škod z neustále probíhajících mikro agresí vůči původnímu obyvatelstvu, sexualizace původní ženy zůstává ignorována a stává se epidemií.‛‛ (Novinky, 13.11.2012, zpráva o modelu z módní přehlídky, který pobouřil Indiány.)

Nějak jsem tomu nerozuměla – sexualizace je ignorována, a přitom se stává epidemií? Sexualizace – ony před tím sex neznaly? Dala jsem si tu práci a hledala jsem vyjádření indiánských žen a představitelů indiánských kmenů. Našla jsem, ale nic, co by se blížilo citované větě, tam nebylo. Co mi to ti novináři vrtají do hlavy a co tím vlastně vůbec propánakrále chtěli sdělit?

--

"Umírá zaživa! Anorektička váží jen 26 kilo." (Titulek z předvánočního Blesku). No. Ono se snad jinak ani umírat nedá – umírat za mrtva?

"Lenka Procházková, významná česká prozaička, publicistka, ale také vytrvalá bojovnice proti stávající podobě takzvaných církevních restitucí, se rozhodla uspořádat výstavu, kterou chce ozřejmit působení římskokatolické církve v Českých zemích od počátku nástupu křesťanství u nás. O to, co ji k tomuto kroku vedlo, se v rozhovoru podělila s ParlamentnímiListy.cz.

Měla by to být faktografická výstava zachycující působení římskokatolické církve na území českých historických zemí od prvopočátků až k dnešku."

Prvopočátků čeho?

Tak tedy: je počátek nástupu křesťanství u nás totožný s nástupem římskokatolické crkve? Podle novinářů zřejmě ano. Podle Lenky Procházkové, jak vysvítá z pokračování rozhovoru, nikoliv (šlo o řeckokatolický ritus). Co o tom vědí novináři nebo co si aspoň myslí, čeho se dohadují, se nedozvíme, ta úvodní věta je tak zmatená, že ji nelze ani zredigovat.

A další přípodotek – mnoho novinářů se zřejmě domnívá, že křesťanství a katolictví je totéž. Nikoliv, (římští) katolíci jsou křesťané…, ale ne všichni křesťané jsou katolíci, natožpak římští.

Chlapec novinář byl nejspíš ve škole mistrem mlžení.