22.8.2018 | Svátek má Bohuslav


ROZCESTNÍK: Českým rájem kolem Kokořína do Drážďan, září 2016

24.5.2018

Sobota

Den jsme začali procházkou po Kněžmostu, který tento víkend slavil 700 let od založení – stejně jako má letos 700 let výročí narození Karel IV.

Hrad Valečov.

Hrad Valečov.

Předpověď slibovala celodenní déšť, ale nakonec se fronta zasekla víc na západě a nám se objevilo bezdešťové dopolední okýnko. Upravili a zkrátili jsme plánovanou trasu i díky radám pana domácího z Kněžmostu a vyrazili na výlet v obavách, abychom nezmokli. Vzduch jak v prádelně, takže ač teplota oproti posledním dnům výrazně klesla, byly jsme řádně zpocení a zmožení.

Hrad Valečov z přelomu 13. a 14. století a Valečovské skalní světničky nás spolehlivě zaměstnaly na tak dlouho, aby naše průměrná rychlost klesla na hlemýždí tempo. Stáří skalních bytů nelze přesně určit, ale původně sloužily jako opevněné tábořiště a zimoviště, když hradu v 15. století vládli bratři Bernart a Bartoš. Později, počátkem 19. století se do světniček stěhovala místní chudina, tzv. skaláci, a žila zde až do konce 19. století, kdy byla násilně vystěhována, dřevěné podlahy vytrhány a zasklená okna zničena.

Valečovské skalní byty.

Valečovské skalní byty.

Šnečí tempo se nezlepšilo ani na zbytcích skalního hradu Drábské světničky, který byl založen ve 13. století. Vyhlídkám do okolí bránila nízká oblačnost, i když jinak by asi byly luxusní, takže pak už jsme kopli do vrtule, prosvištěli „Studený průchod” bez kýženého pocitu studeného vzduchu (asi proto, že ani mimo průchod nějak teplo nebylo) a bez dalších zastávek jsme dokončili celý okruh. Déšť nás nakonec zastihl až večer v České Lípě. Hladoví jsme prošli kolem dvou zavřených hospod až k naší spáse, vietnamské restauraci Malý Saigon na náměstí u ulice Moskevská. NIKDY TAM NEJEZTE. Saigon to byl, a ne malý.

Neděle
Nedělní předpověď byla znatelně horší a taky pršelo celou noc. Nebo spíš lilo jako z konve a dopoledne se to nemělo moc lepšit. Aktualizovali jsme plán tak, aby začal prohlídkou hradu Houska, a doufali, že plán na přečkání deště pod střechou klapne. Klapl. Vylezli jsme z hradu do husté mlhy, ale nepršelo. Navíc jsme přibrali Pražskou posilu s foťákem, takže slovy jednoho člena výpravy jsme museli přepočítat koeficient rychlosti pohybu v závislosti na zvýšeném počtu kusů s foťákem.

Cesta od Housky.

Cesta od Housky.

Kupodivu oproti předchozímu dni byla naše rychlost značně vyšší. Možná za to taky mohl fakt, že jsme v celku neměli nic k jídlu a žádná z míjených vesnic neoplývala ani nálevnou, natož podnikem s teplým jídlem. Jestli nám včerejší výhledy přišly nevýrazné, v porovnání s dnešníma byly luxusní. Ale mlha měla něco do sebe a zažít nádhernou podzimně mlžnou atmosféru koncem léta, to se nepoštěstí moc často.

Hladoví, ale jako zázrakem suší, jsme zamířili do restaurace Děs a Běs (jak říkal průvodce na Housce hradu stejného jména – Bezdězu, který by za jiných povětrnostních podmínek byl jistojistě vidět) – naprosto nepoučení ohledně správného výběru jména. Vlastně původně jsme chtěli jinam, ale ukázalo se, že pizzerie ještě ani není oficiálně otevřená a majitel nás poslal právě tam, kde jsme nakonec skončili naprosto přecpaní parádním jídlem.

Pondělí

Dnešní plán byl jasný – kopec Sleza v Polsku – dokud navigace neukázala, že těch 160 km bude asi na 4 hodiny jízdy. Tudíž jsme bleskurychle nasadili náhradní plán pana řidiče a vyrazili směr Deutschland a rovnou jsme přibrali zastávku na skalním mostě Bastei.

Bastei.

Bastei.

Díky hodné duši ze severu jsem už věděla, že Němci v pondělí mají památky na rozdíl od nás otevřené, což se teď náramně hodilo. A v porovnání s loňskou návštěvou v parném prázdninovém dni tu dnes v mlžném a studeném září byla jen hrstka turistů. A taky velebím štědré Němky, které při mém zoufalém „kaine ojros” daly drobné na toaletu. Kluci se mi pak smáli, že můžu ještě vyžebrat 6 éček na vstup do placené části zbytků skalního hradu.

Drážďany.

Drážďany.

Přesun do Drážďan už s eurama v kapse proběhl hladce a tak jsem měla možnost poprvé a pravděpodobně i naposled vidět nádherné centrum tohoto německého města, které bylo v roce 1945 bombardováno s takovou silou, že několik dní hořelo. Zemřelo zde bohužel i mnoho lidí. Znovuvybudování města trvalo desetiletí. V roce 2005 byla obnova města prakticky hotová a vysvětil se Frauenkirche – kostel Panny Marie, jehož rekonstrukce trvala téměř 12 let a stála 180 milionu euro.

Podobné osudy tu mají i další památky, třeba kostel Kreuzkirche, který vyhořel od roku 1491 pětkrát a ve stávající podobě byl otevřen v roce 1955. Kolem galerie Albertinum po Brühlově terase, kterou hrabě Heinrich von Brühl založil mezi lety 1739-1748 na pevnostním valu přes Augustův most až k soše s kadícím prasátkem, které určitě jinde ve světě nemají. Památek tu je na jednom místě tolik, že tvoří při pohledu z protějšího břehu krásnou podívanou.

Krom Albertina, které bylo vybudováno jako zbrojnice a později přestavěno a přejmenováno, jsou vidět i další stavby jako umělecká galerie v Lipsiove budově nebo katedrála Nejsvětější Trojice. Prošli jsme zahrady barokního komplexu Zwinger a nakonec využili nového se starým a smrt hlady jsme zažehnali za pár euro v McDonaldovi, sídlícím v historickém domě z roku 1953, na zrekonstruovaném náměstí Altmarkt, kde se pořádají známé vánoční trhy. Když jsme se s Drážďany loučili, ukázalo se na chvíli i slunce a modrá obloha, než nám zbytek cesty do Brna propršel.

Drážďany

Drážďany

Osobní stránky autorky: mawenzi.cz

Foto: Mawenzi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu podívejte se do pěkné fotogalerie!

Mawenzi Neviditelný pes


Diskuse


M. Crossette
16:51
24.5.2018

V. Glover
17:09
24.5.2018

T. Zana
18:37
24.5.2018

Z. Maw
20:05
24.5.2018

T. Zana
20:21
24.5.2018

Z. Maw
20:54
24.5.2018

Z. Matylda
Hm,
15:38
24.5.2018

Z. Maw
20:19
24.5.2018

T. Zana
15:37
24.5.2018

Z. Lika
16:06
24.5.2018

E. Šusová
15:34
24.5.2018

E. Šusová
15:36
24.5.2018

T. Zana
15:38
24.5.2018

E. Šusová
15:42
24.5.2018

E. Šusová
15:38
24.5.2018

E. Šusová
15:41
24.5.2018

Z. Maw
20:01
24.5.2018

T. Zana
21:11
24.5.2018

Z. Maw
5:38
25.5.2018

V. Glover
19:28
24.5.2018

Z. Maw
20:56
24.5.2018

Z. Maw
19:59
24.5.2018

V. Glover
20:55
24.5.2018

Z. Maw
15:21
24.5.2018

T. Zana
13:08
24.5.2018

V. Glover
10:45
24.5.2018

Z. Maw
15:20
24.5.2018

T. Zana
20:22
24.5.2018

Š. Matyášová
10:41
24.5.2018

Z. Maw
15:18
24.5.2018

Š. Matyášová
10:39
24.5.2018

Z. Lika
10:56
24.5.2018

Š. Matyášová
13:07
24.5.2018

Z. Lika
13:22
24.5.2018

Z. Lika
8:55
24.5.2018

Z. Maw
9:07
24.5.2018

Z. Lika
9:19
24.5.2018

T. Zana
13:10
24.5.2018

Z. Lika
15:30
24.5.2018

Z. Maw
19:58
24.5.2018

Z. Maya
8:26
24.5.2018

Z. Maw
9:06
24.5.2018

Z. Vave
7:36
24.5.2018

Z. Maw
9:05
24.5.2018

R. Menšíková
7:22
24.5.2018

Z. Maw
9:05
24.5.2018

Z. Xerxová
6:44
24.5.2018

Z. Maw
19:57
24.5.2018

počet příspěvků: 48, poslední 25.5.2018 05:38









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !