18.4.2024 | Svátek má Valérie


BTW: První máj

1.5.2007

Ono ostatně není divu, že je tento měsíc svázán s láskou. Přichází po dlouhém období tmy a chladu, po nejistém předjaří a nespolehlivém dubnu, který zlomyslně střídá svoji vlídnou a zachmuřenou tvář. Je to první měsíc, který je už ze své podstaty laskavý a slitovný, který opájí vůní květů a bezostyšně slibuje ráj. dede - jarní louka

Je to měsíc, který přináší do lidských srdcí sladkobolný neklid, mysl často ulétne od běžných starostí a nutí člověka se ptát: A co já, mám lásky dost? A mám komu ji dát? Ti, kdo ji nově mají, se jásavě radují, staví šťastnou lásku na odiv. Ti, kdo s ní již dlouho žijí, se na ni možná lépe rozpomenou, podívají se na ni čerstvýma očima a jsou za ni vděčni.

Jak příjemná je podvečerní procházka za vůně kvetoucích stromů, pomalý polibek, zrychlený tep, lehounká bezstarostnost nutící nás podlehnout té přirozené touze, nechat se unášet pocity starými jako lidstvo samo. I tam, kde už vášeň nehoří prudkými plameny, je to aspoň něžný stisk rukou a pohlazení, tiše stvrzující ten pradávný slib: mám tě rád.

Avšak láska neumí jen těšit a unášet k výšinám, umí i krutě potrápit. To, když jsme odmítnuti, když je naše láska vysmívána, oklamána či pokořena bezohlednou nevěrou nebo surovou bezcitností. A ještě něco, jak připomínat čas lásky těm, kteří o své milované přišli? V takovém případě může líbezná májová noc nesnesitelně bolet, člověk tak nějak cítí, že v ledovém dešti a fičícím vichru by snad svoji ztrátu snášel líp.

Ale i tady je možné najít schůdnou cestičku. Je to smíření, které člověku dovolí pustit si do srdce tu voňavou krásu, hojivý klid májového večera a tiché odpočinutí vlahé májové noci. Jde o to dovolit si to, připustit, že krása a radost tu někde jsou, i když je momentálně nevidíme.

A tak ať už máte svůj momentální vztah k lásce jakýkoliv, přeji vám dnes krásný den, první máj, večerní máj, lásky čas. A kdybyste náhodou někde slyšeli hrdliččin ku lásce zvoucí hlas, tak se mu nebraňte...

dede - kvetoucí jabloň