19.3.2024 | Svátek má Josef


BTW: Na okraji

15.2.2006 1:46

Znáte to asi všichni. Jdete do komory, špajzky, kuchyňské skříňky či jakýchkoliv jiných polic (s výjimkou knihovny), a zjistíte, že pokud do nich chcete něco přidat, tak zbývají jenom kousíčky úplně na kraji. A tak sesunujete zavařovací sklenice, kečupy, flašky s octem a olejem, konzervy s rybičkami cpete napříč do škvír, a z protlaků stavíte nebezpečně se viklající komínky.

Ve chvíli, kdy pyramidy nestejnorodých věcí připomínají babylónskou věž těsně před zřícením si řeknete - a dost. Vyházím nepotřebné a bude zase místa dost. Nastane očistec. Vykrámované věci rozhodně svým objemem překračují kapacitu úložného prostoru, přičemž vaším cílem je poličky uvolnit.

Nastane třídění: tohle vyhodit, toto ještě budu možná potřebovat, něco se bude hodit sousedovi (pro slepice, do dílny...:)), a ten zbytek nutně potřebuji. Jak postupně ztrácíte nervy, roste hromada "vyhodit", zatímco vy trpíte nad hromádkami "potřebuji" a "možná budu potřebovat". S trochou šťastné náhody najdete věci dávno pohřešované, a téměř s jistotou se pohádáte se svojí drahou polovicí nad řešením odvěké otázky "kdo tam zase udělal ten příšernej chaos" (lze doplnit i silnější výrazy...:))).

Výsledek však stojí za to. Komora, kuchyňská skřínka, špajzka, sklep, garáž (doplňte dle libosti) svítí čistotou, věci jsou narovnané podle logických schémat a zabírají polovičku místa. Všude jsou vidět volná místa a vaše hruď se dme pýchou.

Potom nenápadně přeskočte nějaké tři-čtyři týdny. A ejhle, copak se to děje? Už zase je to přetlačovaná? Už zase se potřebné věci choulí na kraji regálu, vytlačované semknutými šiky věcí, které (zdá se) nepotřebujete. Jak je to možné? Vždyť tam před nějakou chvílí byly samé potřebné věci! Logické schéma je to tam a vy zase žijete na okraji. Nevím jak vy, ale já se dostávám na okraj poměrně rychle a dlouho tam zůstávám.

Tolikrát komentovaný příchod jara tak vidím opět v nové souvislosti. Pokud chci najít všechno, co budu potřebovat na jarní práci na zahradě, budu muset uklidit garáž. A už teď ve mně všechno křičí: "Kdo tam zase udělal tak děsnej binec?"