19.4.2019 | Svátek má Rostislav


BTW: Linie

6.3.2006 23:35

Návrháři prý vyžadují pouze dokonalá těla a dívka, kterou by nejspíš doktor ještě před dvaceti lety poslal lety do ozdravovny, měla podle jejího mínění ještě zhubnout. V článku potom byly reakce odborníků na kde co, a také názory matky jiné dívky, kterou anorexie přivedla málem do hrobu.

Nejdřív mě napadlo, pro jaké zákaznice se tedy vytvářejí ty úžasné modely - bohatá žena sice může mít desítky tisíc na útratu, ale kdo zaručí, že má nějakých sto osmdesát centimetrů a maximálně řekněme 56 kilo? Co když je náhodou milionářova žena, matka nebo dcera mrňavá, nebo boubelka, nebo nedej bože obojí? Ale nemusíme chodit pro příklad tak daleko. Co když je prostě normální průměrně narostlá ženská?

Další otázka se vylíhla hned vzápětí. Co je to za návrháře, když dokáží dokonale obléknout jenom podvyživené dívky? Kde a u koho se oblékají dámy, třeba manažerky nebo političky, které svoji kariéru, umění nebo moc nepostavily na předpisových postavách? Na kom se tedy prezentují oděvy, které dokáží podtrhnout krásu obyčejných žen a zakryjí jejich nedostatky?

Už vidím, jak by bylo plno v sále, kde by se prezentovaly oděvy, ve kterých by vynikla každá žena - malá, velká, tlustá i hubená. Hesla by v dnešní korektní době nejspíš musela být tajná a šířila by se formou spamu: Máte krátké nohy, velký zadek, malá (nebo velká) prsa, úzká ramena nebo žádný pas? Nebuďte frustrované! Největší světoví návrháři pro vás připravili kolekci, která vaše nedostatky skryje a podtrhne vaše půvaby. Značka - "normální" modelky nezaměstnáváme...

Ale to jsem už zabrousila příliš daleko. Ta matka nemocné dcery z novinového článku říkala, že jediné, co může proti těmto praktikám udělat, je bojkot takto prezentovaného zboží. Ale samotné je jí jasné, že je to pouze její osobní postoj. Návrhářů a ostatních, kteří z obchodu s umělou krásou žijí, se to pochopitelně nedotkne.

Nejhorší je, že ten poněkud pochybný ideál krásy se vrývá do podvědomí již několikáté generace žen. Ty se potom většinou celoživotně trápí nad "nevyhovující" postavou (dosaďte cokoliv). Tím netvrdím, že by si člověk neměl dávat pozor na váhu, jíst zdravě a sportovat. Ale přece jen je rozdíl, když se žena podívá kriticky do zrcadla a řekne si "Tři kila dolů a jsem zase kočka", než když většinu života odmítá přijmout své, mnohdy hezké a zdravě rostlé tělo, protože se srovnává s nereálnými modely.

A jak psali tuším na iDnes, s anorexií začínají mít problémy už i osmileté holčičky. Co jsem proboha dělala v osmi já? Strašné neplechy, měla jsem věčně odřená kolena, hrála s kluky fotbal a loudila druhou večeři. Připadá mi skutečně hrozné, když se mláďata mladšího školního věku zabývají do té míry svým zjevem, že se doslova zabíjejí...

A tak jsem si nakonec vzpomněla, jak jsme byli tehdy v divadle na těch irských tancích. Tančily tam tři dívky. Po irsku je to pěkná dřina - hopsání horší než na aerobiku. Děvčata tančila až jim jiskry od bot lítaly a bylo jasné, že se při tréninku pěkně zapotí. Zjevně žádné povalující se typy obědvající hamburgry a kolu. Jedna z nich však byla takový ten pravý slovanský typ - prostě holka krev a mlíko, rozhodně ne hubená.

O přestávce mi povídala jedna známá paní: "To jsem netušila, že tohle mohou tančit i tlusté dívky..." Zůstala jsem stát pomalu s otevřenou pusou. "Kdo je podle tebe tlustý?" "No však víš, ta jedna má takové silnější nohy..." Zaskočilo mě to. Tahle známá je milá rozumná paní, mimo jiné matka dospělé dcery. Přesto, když se dívala na pódium, automaticky předpokládala dívky vypadající jako ty z obálek časopisů nebo z televize. Kdyby to takzvaně tlusté děvče potkala na ulici, určitě by ji takový komentář nenapadl.

Strčila jsem noviny do krabice na sběr a rozhodla se skončit s planými úvahami. Ono snažit se dobrat pravdy v otázce, do jaké míry s námi média a obchod dokáží manipulovat, nemusí být zrovna potěšující záležitost. Jistě - zbraní proti manipulaci by měl být zdravý rozum. Ale řekněte mi, kam se ztrácí ve chvíli, kdy se většina žen ráno podívá do zrcadla?



Jak připravit dítě na očkování, aby nemělo strach z lékaře?
Jak připravit dítě na očkování, aby nemělo strach z lékaře?

Očkování absolvují malé děti v prvních letech života hned několikrát. Zpočátku si to ani neuvědomují, později už mohou mít „vypěstovaný“ strach z toho, že to bude bolet. Nervozita rodičů jim nepřidává. Jak bychom měli své dítě připravit na očkování, aby se nebálo a zvládlo tuto povinnou (a nemilou) událost co nejlépe?

Diskuse


Mirka - Houston
17:09
6.3.2006

WWW
20:30
6.3.2006

dalmatin
9:21
7.3.2006

Finrod Felagund
17:09
6.3.2006

Mirka - Houston
16:28
6.3.2006

Hela S.
16:32
6.3.2006

WWW
hm
16:03
6.3.2006

Hela S.
16:07
6.3.2006

WWW
16:09
6.3.2006

Hela S.
16:13
6.3.2006

WWW
16:17
6.3.2006

Hela S.
16:23
6.3.2006

Mirka - Houston
16:22
6.3.2006

Hela S.
16:25
6.3.2006

WWW
16:28
6.3.2006

Mirka - Houston
15:48
6.3.2006

Kačer
15:36
6.3.2006

Iva
16:27
6.3.2006

Zdena bez psa
6:41
7.3.2006

Lída Š.
15:09
6.3.2006

Iva
15:24
6.3.2006

Lída Š.
15:33
6.3.2006

Iva
16:27
6.3.2006

jenny
OTP
14:39
6.3.2006

Lída Š.
15:10
6.3.2006

Zdena bez psa
6:34
7.3.2006

Bláža
7:27
7.3.2006

Vave
13:19
6.3.2006

Iva
12:59
6.3.2006

tojefuk
12:44
6.3.2006

evam
12:30
6.3.2006

aster
12:08
6.3.2006

ptakopysk
11:31
6.3.2006

Fallowa
13:42
6.3.2006

Vakandi
11:24
6.3.2006

Kačer
11:22
6.3.2006

Kačer
11:08
6.3.2006

YGA
13:49
6.3.2006

Kačer
14:02
6.3.2006

ptakopysk
16:51
6.3.2006

Vave
14:25
6.3.2006

Kačer
15:12
6.3.2006

Lída Š.
15:50
6.3.2006

Lída Š.
10:55
6.3.2006

Jajka
15:58
6.3.2006

Jajka
16:01
6.3.2006

zdenka111
10:44
6.3.2006

Miki
10:24
6.3.2006

Tyna
10:06
6.3.2006

Káč
12:09
6.3.2006

Vave
13:13
6.3.2006

Fallowa
13:36
6.3.2006

Danda
6:46
7.3.2006

Bláža
7:24
7.3.2006

Jana
9:43
6.3.2006

YGA
9:30
6.3.2006

Fallowa
9:28
6.3.2006

Medvídek
9:24
6.3.2006

Hela S.
8:52
6.3.2006

WWW
7:56
6.3.2006

Kardiak
18:19
6.3.2006

Venda
7:49
6.3.2006

Zdena bez psa
7:17
6.3.2006

Rpuť
6:41
6.3.2006

YGA
8:53
6.3.2006

Kniga
1:06
6.3.2006

počet příspěvků: 91, poslední 8.3.2006 07:10