25.4.2024 | Svátek má Marek


BTW: Kapsy

26.3.2007

V jedné z nejkrásnějších večerníčkových pohádek si krteček přeje nové kalhoty. Ale nesmí to být ledajaké kalhoty, musí mít pořádné kapsy! S kapsičkovo-kalhotou teorií jsem se tedy seznámila už jako malé dítě a popravdě řečeno, ještě jsem z ní nevyrostla. Miluju kapsy, potřebuju kapsy. Na kalhotech, sukních, v bundách, mikinách, větrovkách, vestách... Tak mě napadá, jestli moje nechuť k častějšímu nošení společenského oděvu skutečně spočívá v nutnosti ničit si nohy v lodičkách, nebo mi vadí ta absence užitečných kapes! Norsko březen odliv ve fjordu 4

Během svého života jsem měla řadu báječných zakapsovaných oděvů, kterým však bezkonkurenčně vévodí jedna "westernová" bunda, kterou jsme koupili na Taiwanu. Ta jich měla dvanáct! Bylo to úžasné, ale i velmi záludné. Stačilo dát věci někam jinam než na obvyklé míso a nervák byl tady: probůh, kam jsem to mohla dát? Následovalo zoufalé šacování, sakrování... i na studený pot občas došlo - pokud jsem třeba hledala peněženku nebo pas.

Zajímavými oděvními útvary jsou sukně s kapsami. Jako děvče a mladá žena jsem nosila sukně celé léto. Většinou plátěné, kolové (ahoj Vave!:)) a s kapsami. Jezdila jsem v nich i na kole, lezla po horách, brodila se potoky. Neexistoval příjemnější oděv pro horké dny, než tričko, plátěná sukně a lehké kožené sandály na bosých nohách. Na jednu z těch sukní nemohu zapomenout, jelikož její tvůrce nejspíš myslel zrovna na mne. Pod velkými kapsami umístěnými zhruba nad koleny měla zvenku i zevnitř našité pásky, pomocí kterých se dala sukně srolovat a přichytit tak, aby se vepředu zkrátila a usnadnil se tak třeba právě výstup do hor a skal. Vzadu potom zůstávala dlouhá. Jak já jsem ji měla ráda!

Nechuť k nošení kabelek nebo baťohů ve chvíli, kdy nepracuji a jen se toulám vedla k tomu, že jsem si brzy vypracovala všestranně vyhovující systém pro používání kapes. Vezměte si třeba moji jarní bundu.

Vyrážím se psy do lesa a co mám s sebou: pravá horní kapsa - foťák, levá horní kapsa - mobil. Pravá dolní kapsa - klíče od domu, klíčky od auta, jedna rukavice, několik drobných "pro všechny případy", suchý kaštan. Levá dolní kapsa - mlsky pro psy, rolička s*acích pytlíků, jedna rukavice, nůž, kamínek. Vnitřní dolní kapsa - propiska. K dispozici je ještě zatím prázdná kapsa na doklady a oficiální kapsička na mobil.

Ale to ještě není všechno. Na pravém dolním okraji bundy mám na takové té stahovací gumičce navlečený srolovaný reflexní pásek, abych byla po tmě na cestě vidět, a na druhé straně zase visí hliníková karabina, na kterou věším "isbrodery" neboli mačky ve chvíli, kdy sejdu ze zledovatělého terénu na holou cestu. Norsko březen odliv ve fjordu 3

Místo kabelky mám přes rameno malou kapsičku, která má ale dostatek zazipovacích kapes pro mnohé třídění. Vždyť tam jsou nejen důležitosti, jako doklady apod., ale také trochu rozinek proti náhlé smrti hladem, drobné z měn, které zrovna nepotřebuji, další propiska, rtěnka a papírové kapesníky. Kapsička je tak malá, že si ji nemusím sundávat z ramene ani tehdy, když řídím a mám zapnuté pásy. No řekněte - mohla bych tohle všechno mít u ruky, když bych to nacpala místo do kapes do baťohu?

Potíže nastávají v létě. Věcí s sebou člověk bere stejně - ne-li víc - a kapes je málo. A když jsou, tak nejsou hluboké nebo zapínací. Potom jsou různé taštičky, ledvinky nebo baťůžky nezbytné. Ale musím vám něco prozradit - letos mám vyhráno! Podařilo se mi totiž sehnat takou legrační vestu: je uniformě zelená a v podstatě se skládá jenom z kapes! Těch tam je! Od nejmenších až po tu, co je přes půlku zad a dá se do ní strčit mapa. Naštěstí nemá nadpis US Army (jak jsem se zprvu obávala), ale je tam cosi zdejšího - skandinávského. To bude psina až ji vyzbrojím! Třeba by se dala vzít i na kolo...

Tak nevím. Přečetla jsem si to po sobě a začínám mít pocit, že tohle nemohla napsat normální ženská. Kde je ta srdeční provázanost ženy a její kabelky? Že bych už úplně zvlčela? No... zvlčela. Hodně. Ale ještě ne úplně. Když jsem byla naposledy na velvyslanectví, tak moje šaty byly zcela bez kapes, na nohách jsem měla lodičky a přes rameno malou elegantní koženou kabelku. Netáhla jsem s sebou ani baterku, ani nůž, ani rozinky. Nechala jsem to všechno v autě!

 

Norsko březen odliv ve fjordu 2

 

Norsko březen odliv ve fjordu 1

 

 




KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !