Britská královna je na trůně už 60 let. Kdyby nebylo její předchůdkyně z 16. století, o době alžbětinské by se mluvilo právě teď.

Znáte cimrmanovskou hru Lijavec? V semináři před ní se říká: Šestiletý chlapec jde v roce 1848 poprvé do školy a u tabule visí obraz císaře Františka Josefa I. Uplyne dvacet let, do školy jde jeho syn a u tabule stále visí obraz Františka Josefa. A tak se to opakuje až k pravnukovi v roce 1908. "Čili to už máte, přátelé," vysvětluje přednášející, "čtvrtou generaci, která má vedle školní tabule stále stejný obrázek."

Alžběta II.

Jenže to, co se v Česku paroduje s nostalgií po pořádcích starého císařství, je v Británii realita. Dnes je tomu 60 let, co na trůn nastoupila královna Alžběta II., a Britové by si mohli říkat: Šestiletý chlapec jde v roce 1952 poprvé do školy a vedle tabule visí obraz královny Alžběty. A pak by se to opakovalo až do roku 2012, kdy jde do školy jeho pravnuk. "Čili to už máte, přátelé," vysvětloval by přednášející, "čtvrtou generaci, která má vedle školní tabule stále stejný obrázek."

Ten příměr při veškeré nadsázce (v Británii nevisí obrazy panovníka ve školních třídách) vyjadřuje nebývalou věc, alespoň v Evropě. Dánové v lednu slavili čtyřicet let vlády královny Margarety, ale při vší úctě, šedesát let Alžběty II. je o ligu výš. Kdyby si označení alžbětinská doba nenárokovala už éra Alžběty I. z 16. století, byla by tou dobou vláda současné panovnice. Ve světě ji překonává thajský král Ráma IX., vládnoucí od května 1950, ale v Evropě nikdo. Můžeme si jen připomínat celkových 68 let Františka Josefa, ale to už je století, že.

Postavit do latě Churchilla?

Nejde o rekordy, nýbrž o éry spjaté nějakým společným jmenovatelem. A tím jmenovatelem bývá panovník. Když říkáme, že Shakespeare působil v alžbětinské éře, myslíme tím vládu Alžběty I. V jaké éře působili Beatles? Toť otázka. Pro leckoho těch šedesát let vlády Alžběty II. žádnou éru neznamená, jen dobu úpadku. Pro jiné je to doba od rozpadu impéria k novému britskému realismu. Ať si ji každý interpretuje po svém. Ale pracovně můžeme říkat, že Beatles působili v "alžbětinské éře 2.0".

Kdo se domnívá, že to éra není, ať si představí jednu praktickou věc. Na britských poštovních známkách i mincích je portrét (alespoň malá silueta) panovníka.

Kdy jste naposledy viděli britskou známku či minci s portrétem Jiřího VI.? Pro nás je Alžbětin otec a předchůdce jen dávnou historií.

Zato těch následujících šedesát let představuje pěkný kus dějin. Stačí se na to podívat ve zkratce.

Když pětadvacetiletá Alžběta nastupuje na trůn, v křesle premiéra ještě sedí sedmasedmdesátiletý Winston Churchill coby žijící legenda. Musí to být podobné setkání, jako když teprve osmnáctiletý císař František Josef vítá dvaaosmdesátiletého maršála Radeckého, čerstvého vítěze z Lombardie. Britské impérium se ale při Alžbětině nástupu už rozkládá. Již v roce 1947 získaly nezávislost Indie (někdejší "koruna britského impéria") a Pákistán, což byla zásadní ztráta. Nicméně Alžběta se ještě stačí stát královnou Pákistánu, Jižní Afriky i Cejlonu, tedy zemí, které se později rozhodnou zřídit republiku. Když má Alžběta za sebou deset let na trůně, vrcholí dekolonizace a z impéria zbývá pár ostrovů, zato Británie začíná šířit "imperiální vliv" kulturně. V roce 1962 vydávají svou první desku Beatles, začínají koncertovat Rolling Stones, do kin vtrhává filmový James Bond...

Když Alžběta slaví dvacet let na trůně, země se mění. Má za sebou decimalizaci měny, tedy reformu z tradičního modelu libra = 20 šilinků = 240 pencí na model metrický: libra = 100 pencí. Před sebou pak má podpis smlouvy o vstupu do Evropských společenství (dnešní EU).

Když si Británie připomíná třicet let její vlády, musí válčit s Argentinou o Falklandy. Je to poslední vítězná válka bývalého impéria (dnes už by zopakovat nešla, neboť Británie se zbavila letadlových lodí). Pro Alžbětu je zajímavá hlavně tím, že v té době slouží v armádě její syn princ Andrew. Země se sbližuje s Amerikou, královna navštíví i Reaganův ranč v Kalifornii, ale jednu věc prezidentovi neodpustí: nařídil invazi na karibský ostrov Grenada, jehož hlavou Alžběta formálně je, aniž by jí to předem oznámil.

Když se Alžběta může pochlubit čtyřiceti lety na trůně, přichází studená sprcha. V roce 1992 se její dcera Anne rozvádí, syn Andrew se rozcházísmanželkou a syn Charles, korunní princ, nakročuje k témuž. Při návštěvě v německých Drážďanech na Alžbětu demonstranti házejí vejce, a jako by to vše nestačilo, požár silně poškodí zámek Windsor. "Strašný rok," pronáší královna v listopadovém projevu. A dva dny poté premiér Major oznamuje změnu financování královské rodiny: od roku 1993 musí Alžběta platit daň z příjmu.

Když královna slaví zlaté jubileum, impérium je už passé, ale země si i pod vládou levice uchovává vůli k boji i akceschopnost: Britové bojují v Afghánistánu a chystají se do Iráku.

A když dnes přichází jubileum diamantové, lze říci, že Británie si stále drží svou zvláštní ostrovní cestu. Podle očekávání odmítá účast na evropském fiskálním paktu, ale není v izolaci. Vedle křesla stálého člena Rady bezpečnosti OSN má zvláštní vztah s Amerikou, svou zvláštní pozici si drží londýnská City a Alžběta zůstává hlavou 16 států. Kdo z vás to má? – lze říci s Jiřím Paroubkem.

To objevil můj poddaný

Nejde o rekordy a kulatiny, ale spíše o to, jak se za "alžbětinské doby 2.0" změnil svět. Když v roce 1837 nastupuje královna Viktorie, už jezdí vlaky. Když v roce 1901 Viktorie umírá, železnice ještě nejsou v zenitu. Když v roce 1952 nastupuje královna Alžběta, atomovými zbraněmi disponují jen dvě supervelmoci – USA a Sovětský svaz. Za vlády Alžběty do jaderného klubu přistupuje právě Británie (jaderný výbuch v roce 1952), později i Francie a Čína. A 17. října 1956 Alžběta zahajuje provoz první komerční atomové elektrárny na světě v Calder Hall. "Tato nová síla je poprvé spoutána pro obecné dobro a společnost," říká tam.

Když se Alžběta ujímá vlády, její poddaný Francis Crick objevem dvojité šroubovice DNA (1953) dává základy dnešní genetice. Tehdy spoluobjevitel, Američan James Watson, jezdí za Crickem do Británie, zatímco dnes by to bylo spíše naopak. A pro "alžbětinskou dobu 2.0" je příznačné, že sama Alžběta může objev svého poddaného využít. V 90. letech vzorky DNA odebrané britské královské rodině pomáhají prokázat pravost ostatků vyvražděné carské rodiny, jež byly nalezeny v Rusku (rody byly pokrevně spřízněné).

Alžbětě II. bude již 86 let, ale drží se dobře. To opravňuje i k jistému výhledu pro její vládu, jak ho prezentuje Wikipedie: 10. září 2015 by Alžběta překonala královnu Viktorii coby nejdéle vládnoucí hlava Británie. A 26. května 2024 by překonala Ludvíka XIV. a stala by se nejdéle vládnoucí hlavou státu v Evropě. To už by jí bylo 98 let, nicméně její matka se dožila 101. Nechme se překvapit.

LN, 6.2.2012

Autor je redaktor LN