Tak se občas říká Brdům a ta podoba tu opravdu je. Jejich nejvyšší část, tzv. Centrální (Střední) Brdy, byla v minulosti převážně uzavřená. Historie Vojenského újezdu Brdy začala ve 20. letech 20. století, kdy armáda potřebovala dělostřeleckou střelnici. Brdy byly vybrány hlavně proto, že zdejší terén se podobá našim pohraničním horám.

V roce 1930 byly vykáceny vysoko položené dopadové plochy Jordán a Tok určené pro cvičné střelby. Tehdy ještě nebyl do vojenského prostoru vstup zakázán, zákaz se týkal jen těchto dopadových ploch. Plošný zákaz vydala až německá armáda za okupace.

Po roce 1945 začala čs. armáda střelnici v Brdech znovu využívat a v roce 1952 bylo vojenské území výrazně rozšířeno. Znamenalo to likvidaci několika obcí. Od roku 1968 byl na území vojenského újezdu umístěn útvar sovětské armády, o její činnosti v Brdech se toho moc neví.

Po roce 1989 vojenský prostor využívala česká armáda se svými spojenci ke cvičným akcím, už v té době se objevily první pokusy o zpřístupnění.

Neodminováno.

V roce 2011 ministr obrany A. Vondra podal návrh na zrušení Vojenského újezdu Brdy, k tomu došlo od 1. 1. 2016. Nově byla vytvořena chráněná krajinná oblast. To neznamenalo automatické zpřístupnění, hlavně kvůli nutnosti prostor odminovat. Dodnes nejsou Centrální Brdy přístupné celé, jsou místa, kam se nesmí vůbec, jinam se sice může jít, ale jen po značených cestách.

Kdo se chce do této části Brd podívat, měl by počítat s několika fakty:

Je to veliká plocha (tuším největší souvisle zalesněná plocha v ČR). Komunikace jsou většinou asfaltové (původní vojenské silnice, většinou asfalt už dost sešlý), nově se objevují cesty „šotolinové“, ty nové jsou pěkné, bohužel se zdá, že moc dlouho nevydrží. Klasických lesních cest není mnoho. Převážně se pohybujete ve smrkovém lese. Asi nejpraktičtější je jezdit tady na kole.

Traduje se, že Brdy nejsou pokryty signálem mobilních operátorů, ale zdá se mi, že letos už signál byl snad všude. Minimálně mapy fungovaly dobře, což je důležité, protože - jak průběžně přibývá značených cest - drží s tím papírové mapy krok jen ztěžka. Mapu byste měli mít!

Můžete tu jít celý den a nepotkáte hospodu. Všechno mějte sebou. Pravda, občas narazíte na studánku.

Studánka pod Kloboučkem (letos)

Dopadové plochy Brd bývaly překrásné – paradoxně jim určitá míra devastace těžkou vojenskou technikou prospívala. Vypadaly jako veliké horské louky pokryté převážně vřesem a nízkou vegetací. To už je bohužel minulost. Zarůstají - samozřejmě smrky. Četla jsem, že to je situace, o které se ví a která by se měla nějak řešit. Nabízí se podobný postup jako v Milovicích (divocí koně apod.), jenže prostor asi není plně odminován.

Moje doporučení – kdo se chce poprvé podívat do Brd, měl by v bývalém vojenském újezdu navštívit hlavně Padrťské rybníky, vrchol Brd - Tok, vrch Praha, zříceninu Valdek a zámeček Tři trubky. Pokud už bude po rekonstrukci otevřen hamr v Dobřívi, tak také ten. Jsou tam další krásná místa, ale začala bych tím, co je populární, ať můžete říkat, že to taky znáte.

Zřícenina Valdek (2015)

Pak doporučuji přesunout se do té části Brd, které se říká Hřebeny a která je podle mne hezčí, minimálně pro ty, kdo raději chodí pěšky. Je tu více smíšených lesů a klasických lesních cest (i když ani tady se asfaltu nevyhnete).

Doporučuji projít si červenou hřebenovou cestu, ideálně od Hluboše (první prezidentský zámek) po tzv. Svatojakubské cestě z Provazce na Kuchyňku a na Studený vrch (rozhledna).

Kříž u Kuchyňky (2005)

Druhý výlet může mířit na Klondajk (tajná raketová základna, k níž se váže řada mýtů z dob totality. Dnes je to velký ohrazený prostor, obvykle očividně hlídaný). Pokračovat se dá na Roviny s legendární trampskou hospodou, kde o víkendech pečou geniální koláčky. Třetí výlet může začít v Mníšku pod Brdy, přes vyhlídku u kláštera Skalka, dojít můžete třeba k vysílači Cukrák. V této části Brd tak docela o hladu nebudete, k civilizaci nebývá daleko.

Vysílač Cukrák (2016)

Jižní Brdy (Třemšínsko) mě nikdy až tak nezaujaly. To území není moc velké a je docela hezké – zejména třeba na houby. Pokud jste ještě v Brdech nebyli, doporučuji začít z jiné strany.

Rodák z Rožmitálu pod Třemšínem, Jakub Jan Ryba, v těchto lesích spáchal sebevraždu.

Na Třemšíně stávala rozhledna, už před lety byla v příšerném stavu. Prý se za ni chystá náhrada, pokud by k tomu došlo, získaly by Jižní Brdy velký magnet – Třemšín sám má výšku 827 m, výhled by nejspíš stál za to.

Příště napíšu, jak se letos v Brdech vedlo nám.

Foto: Zana