20.7.2018 | Svátek má Ilja


BODOVÝ SYSTÉM: Po zločinu přijde trest. Ale kdy?

23.3.2016

Nedávno nám jedna z nejvyšších soudních autorit tohoto státu potvrdila to, co všichni věděli již od počátku – body za dopravní přestupky přidělené tzv. bodovým systémem jsou trestem. Věděli to ti, co bodový systém připravovali, ti, kteří ho zaváděli a aplikovali, věděli to i ti, kteří jím byli postiženi. Jen se to nesmělo říkat oficiálně.

Takže to se nyní už smí. Pakliže to je trest, má jako ostatní jiné tresty řadu účelů – výchovně preventivní, odstrašující, nápravný, ale třeba také eliminační (tedy omezení pokračování působení nežádoucí činnosti či osoby na společnost). Z technicky procesního hlediska je trest formou zpětnovazebního působení, které koriguje chování určitého objektu v rámci celého systému. Běžně doma máme například regulátor teploty (termostat), který při překročení nastavené hodnoty cosi přivře a tím docílí snížení teploty a naopak. Na podobném principu působení, tentokráte doplněném o učící se proces (tedy o jakousi „dopřednou“ vazbu, resp. podmíněný reflex), je třeba „osahávání“ teplých kamen malým dítětem nebo reakce Pavlovových psů.

Aby zpětnovazební mechanismus působil efektivně, musí mj. působit i rychle a jednoznačně. Co by se asi Pavlovův pes naučil, kdyby mezi podáním jídla a rozsvícením žárovky uběhl rok, dva? Vytvořilo by si malé dítě návyk, že nemá sahat na rozpálená kamna, pokud by bolest přišla až po několika měsících od dotyku rozpálené plotýnky? Podobně by si asi efektivní návyk pes nevytvořil, pokud by po rozsvícení žárovky jednou přišlo jídlo a podruhé třeba začal padat sníh. Pes by z toho byl leda tak zmaten. A podobně jsou zmateni i řidiči, kterým přijde výzva k projednání přestupku, kterého se měli kdesi dopustit třeba před rokem. Nemluvě o tom, že kvůli neschopnosti úředního šimla poskytnout v dnešní elektronické době zpětnou vazbu v řádu hodin či dnů se snad prý vážně uvažuje o prodloužení lhůty na vyřízení této zpětné vazby až na dva roky. Jaký tedy bude mít daný systém účinek mezi spácháním daného přestupku a jeho potrestáním? Preventivní, výchovný, odstrašující, včasně eliminační? V situaci, kdy si řidič třeba ani svůj přestupek už zpětně neuvědomuje nebo nepamatuje? Nebo pokud má zažité nějaké nesprávné návyky. Kdo nebo co ho tedy efektivně upozorní, že by je měl rychle změnit?

Bodový systém má za sebou téměř deset let svého používání. Po určitých zmatcích při jeho zavádění bezpochyby přinesl na naše silnice určité zklidnění, takže jako takový je jistě přínosem. Otázkou je, jaký má další potenciál pro zlepšení situace na silnicích. V poslední době jsou k zaslechnutí z úředních míst zmínky, že by bylo třeba tresty související s bodovým systémem ještě více přitvrdit, snad v očekávání, že když před jeho zavedením se určitých přestupků registroval určitý počet, po jeho zavedení tento počet přestupků oceněných několika body klesl například o třetinu, tak pokud zpřísníme sazbu na ještě více bodů, počet daných přestupků klesne o další třetinu z původní úrovně.

Tyto úvahy však zcela pomíjí to, že zpětnovazební mechanismus funguje vždy pouze v určitém intervalu daném okrajovými podmínkami, vně kterých již nepůsobí nebo nepůsobí tak efektivně. V případě bodového systému si lze představit, že nepůsobí na řidiče, kteří se daného trestu vůbec neobávají. Buď nemají standardní chování (jsou svým způsobem psychicky nemocní či sociálně nevyspělí), nebo jsou dočasně nezpůsobilí si danou „dopřednou“ vazbu vůbec uvědomit (tedy jsou např. „pod vlivem“), nebo mají pocit nepostižitelných. Takovým lidem je pak zcela jedno, jestli daný přestupek je nominálně za dva nebo za čtyři body.

A naopak – jak budou reagovat řidiči, kteří si svoji chybu vzápětí uvědomí, svým způsobem se „napraví“ a budou se nadále snažit se podobných chyb vyvarovat? Jak na ně zapůsobí zmíněný výchovně preventivní aspekt trestu, když po roce či dvou od okamžiku, kdy si chybu sami uvědomili a nadále se jí vyvarovávali, na ně dopadne ještě zpřísněný trest? Jak to změní v daném okamžiku jejich chování?

Vybavíme-li si z nedávné historie důvody, proč se tresty přestaly udělovat přímo hned na silnici a došlo k masivnímu rozšíření správně přestupkové agendy na místních úřadech (které tuto agendu nyní nestíhají v reálném čase řešit), tak jeden z hlavních se týkal omezení rizika korupčního chování policistů přímo při projednávání přestupků na místě. Musí opravdu celý systém zpětnovazebního (a tedy i výchovného či represivního) působení na řidiče být tak pokřiven jen proto, že příslušní ministři nejsou schopni zabezpečit nekorupční chování nepoctivé části policejních složek? Musí záznam přestupku projít tolika databázemi a tolika rukama? Jaká je přidaná hodnota takovéto činnosti ve světle nákladů a času s tím spojených na obou stranách? Nebylo by efektivnější ve správním řízení řešit jen ty přestupky a tresty, kdy řidič s hodnocením policisty na místě nesouhlasí nebo se již jedná o trestněprávní agendu, a přenést většinu „běžného“ trestání do on-line režimu na místě?

Dle obecně zažité teorie trestání, má-li trest změnit určité chování, musí být individualizován, neboť co je pro jednoho trestem, druhého nechává lhostejným a pro třetího může být dokonce v určitém případě i odměnou (třeba před kamarády v hospodě). Opět se však proslýchá, že bodový systém a související tresty je třeba nastavit bez jakýchkoliv možných odchylek. Zlepší se tím jeho působení na všechny skupiny řidičů?

Další, možná ještě vážnější nedostatek bodového systému je spojen s tím, že „měří“ odchylky od standardů jen selektivně – většinou pouze v situacích, kde o nic moc nejde (ale není komplikované „zpoza buku“ nebo kamerou umístěnou na kandelábru přestupky dokumentovat), a naopak jeho dohled chybí tam, kde je skutečně pravděpodobnost závadového chování velká. Jak zlepší zpřísnění dotace bodů působení na řidiče za překročení rychlosti na přehledném úseku „virtuálního“ konce obce?

To už souvisí s dalším z nedostatků bodového systému jako takového. Trest, tak jako zmíněné působení zpětné vazby, porovnává odchylku chování od nastaveného standardu. Jsou nastavené standardy, tedy pravidla, podle kterých probíhá silniční doprava, opravdu správné? Jde o smysluplnost řady pravidel a místních úprav. Tedy také o to, zda se řidiči běžně nedostávají do situací, které nemohou efektivně vyřešit bez toho, aniž by nějaké pravidlo vůbec porušili. Ve hře je rovněž jednoznačnost, přehlednost a srozumitelnost pravidel. Příkladů si dokáže jistě každý vybavit celou řadu – na jejich vyjmenování by zde nestačilo několik stran A4 (jako první mne napadají průjezd křižovatkou na červenou, aniž byste to vůbec zaznamenali, překročení povolené rychlosti o 50 km/h na dálnici tam, kde už se domníváte, že předešlé omezení na 80 km/h již skončilo minutím křižovatky, která se sice jako křižovatka tváří – notabene ve 130 km rychlosti – ale formálně vůbec křižovatkou není, a tudíž neruší předešlé omezení dané zákazovou značkou, a řada dalších).

Jaký je tedy závěr? Bodový systém funguje a neustále bude potřebovat určitá drobná vylepšení. Jeho hlavním problémem je ale pomalá a nedostatečná zpětná vazba. Nicméně již naráží na své systémové limity, protože neumí postihovat a efektivně eliminovat ze systému řidiče, kteří si z něho z různých důvodů nic nedělají, a to i opakovaně. Neumí řešit problémové situace tam, kde je jejich výskyt nejpravděpodobnější a kde mohou vznikat také nejvážnější následky, a hlavně nijak neřeší nedokonalosti a chyby systému pravidel silničního provozu tam, kde nejsou nastavena dobře nebo dokonce jsou nastavena v rozporu s běžnou logikou uvažování v dané dopravní situaci.



Diskuse


V. Říha
13:44
23.3.2016

M. Prokop
11:35
23.3.2016

J. Lepka
10:20
23.3.2016

M. Prokop
11:36
23.3.2016

P. Čulík
8:14
23.3.2016

P. Čulík
8:10
23.3.2016

počet příspěvků: 7, poslední 23.3.2016 06:18









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.