Už řadu týdnů se hovoří o příměří mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás v pásmu Gazy a Izraelem, které se snaží vyjednat Egypt s pomocí OSN. Je ale otázka, zda k němu skutečně dojde v takové formě, jakou si Káhira a Hamás představují.

Hnutí už pět měsíců podněcuje Gazany k proražení hraničního plotu, útokům na izraelské vojáky a vypouštění zápalných draků a balonů do Izraele, které tam už spálily na třicet kilometrů čtverečních půdy. Izraelská armáda podniká odvetné nálety na cíle Hamásu za každou provokaci a útok, ale k rostoucímu rozladění veřejnosti se zatím vyhýbá velké vojenské operaci, která by nastolila trvalý klid.

Původně se mluvilo až o desetiletém příměří, pak pětiletém a teď už jen ročním. Během srpna navštívili Egypt opakovaně nejvyšší představitelé Hamásu i dalších teroristických skupin v Gaze. Dokonce i izraelský premiér Binjamin Netanjahu zajel do Káhiry za egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem Sísím, šéf egyptské zpravodajské služby a hlavní vyjednavač Abbás Kámil byl minulý týden tajně v Izraeli a izraelský ministr obrany Avigdor Liberman se na Kypru sešel s vyjednavačem Kataru, který se chce na dohodě rovněž podílet.

Aby Egypt Hamás motivoval, nabízí mu víc, než jen „klid za klid“, tedy zastavení útoků obou stran. Příměří má být rozsáhlé a rozfázované a má zahrnovat i dosud neúspěšné usmíření Hamásu s hnutím Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. V první fázi má Hamás zastavit násilnosti a Izrael odvety a Egypt slibuje otevření hraničního přechodu v Rafáhu. V další má přijít zahájení mezinárodních humanitárních a hospodářských projektů v Gaze a zřízení mořského koridoru mezi ní a Kyprem, kudy by do pásma proudilo zboží. Izrael je ochoten kyperský přístav schválit, pokud bude kontrolovat všechna plavidla směřující do Gazy, zda nevezou zbraně nebo materiál k jejich výrobě. A v ještě pozdější fázi je Hamás ochoten jednat o výměně vězňů – Izrael požaduje vydání dvou mentálně postižených Izraelců, kteří v letech 2014 a 2015 do Gazy omylem zabloudili, a ostatků dvou izraelských vojáků zabitých při operaci před čtyřmi lety. Zatím se strany neshodly – Hamás za jejich vydání požaduje propuštění všech svých členů, které Izrael pozatýkal po jejich osvobození v rámci výměny za izraelského vojáka Gilada Šalita, a ty Izrael pustit nehodlá.

Neshod je ale víc. Hamás žádá i úplné zrušení blokády Gazy, ale na to Izrael nikdy nepřistoupí, dokud bude hnutí pásmo ovládat, protože pro něj představuje bezpečnostní hrozbu; blokádu může maximálně zmírnit. Izrael zase žádá absolutní klid na hranicích, včetně zastavení pátečních provokací a žhářských útoků, a klid zbraní jinak neschválí. Hamásu však protesty připadají jako neškodná zábava a je ochoten slíbit jen neodpalování raket. Ještě v pátek, kdy Hamás tvrdil, že jednání o příměří je v „závěrečném stadiu“, si násilnosti u hranic vyžádaly další dva mrtvé Gazany a v pondělí někdo z Gazy střílel na izraelské vojáky.

Zásadní problém představuje i palestinská samospráva, která klid zbraní mezi Hamásem a Izraelem odmítá a bojkotuje. Podle ní se musí nejprve jednat o usmíření Fatahu s Hamásem a předání vlády nad Gazou samosprávě, ale přitom se zástupci Fatahu na jednání v Káhiře nedostavili. Samospráva také požaduje, aby veškerá humanitární pomoc plynula do Gazy přes ní, a ne do rukou Hamásu. O víkendu prohlásila, že jestli se Hamás a Izrael na příměří dohodnou, přestane Gaze poskytovat jakoukoli finanční pomoc. Naplnění této pohrůžky je pravděpodobnější než smíření, protože Hamás se nikdy nevzdá svých zbraní a ozbrojenců, jak požaduje Abbás. Egypt to ví a už to po Hamásu nežádá, a místo toho chce, aby zastavil spolupráci s Islámským státem na Sinaji; to je pro Hamás menší zlo, a tak si už teď pochvaluje, že příměří od něj „nevyžaduje politickou cenu“. Abbás ví, že Káhira postoj změnila, a ve čtvrtek se odmítl setkat s jejím vyjednavačem Kámilem v Ramalláhu. A protože Egypt očekává, že Abbás přestane posílat do Gazy peníze, má být součástí dohody o příměří také slib Kataru, že bude v pásmu hradit účty za elektřinu a ve spolupráci s Egyptem i platy tamějších státních zaměstnanců.

Zatímco Hamás vidí uzavření příměří jako velmi reálné, izraelská vláda je skeptická a řada ministrů je proti němu. Armáda je zase přesvědčena, že mnohem pravděpodobnější je velký vojenský konflikt, protože je jasné, že odstrašující síla Izraele už na Hamás nepůsobí. Přesto by k nějaké dohodě o klidu na hranicích Gazy s Izraelem dojít mohlo; egyptští prostředníci dokonce tvrdí, že už koncem příštího týdne. Pokud ale uzavřena nebude, pak je nevyhnutelná válka.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus