16.12.2017 | Svátek má Albína


BLÍZKÝ VÝCHOD: Prezidentova věta vs. realita

25.7.2017

Ta slova mi rezonují v mysli od okamžiku, kdy jsem si je přečetl na internetu. Bylo to ve středu 12/7 a pronesl je egyptský prezident během setkání s ministry informací arabských zemí.

Ti se sjeli na káhirské zasedání ministerské rady ATICM, což je Arab Telecominications and Information Council of Ministers a prezident Sisi (Sísí) ve svém proslovu pravil:

Nejsou možné žádné kompromisy ve vztahu ke státům, které podporují terorismus a ohrožují životy nevinných lidí.

Věta hodná potlesku – a podrobnější analýzy. Je totiž inspirativní a nabízí několik otázek. Například: Týká se všech zemí, anebo jen vybraných – aktuálně například Kataru? A jak se toto uvažování promítne do vztahu s Izraelem, s nímž jsou terorem postižení Arabové na stejné lodi?

Mě osobně nejvíc zajímá, jak zmíněná proklamace ovlivní poměr Káhiry k teroristickému hnutí Hamas (Hamás) vládnoucímu v sousedství Egypta – v Pásmu Gazy. Vždycky to byl tak trochu tanec mezi vejci podle not pomyslného hitu „bližší košile (Arabové) než kabát (Izrael)“, nicméně tváří v tvář drsné realitě na severovýchodě Sinaje, kde se obětí islámského teroru staly desítky, ne-li stovky příslušníků egyptských bezpečnostních sil, si Egypt počínal tak, že v mnoha ohledech zasluhuje uznání.

O to větší údiv způsobil popis nejnovějšího vývoje vztahů Egypt – Hamas, jak jej v exceletně napsaném souhrnu nabídla 21/7 čtenářům na webu Židovské listy rozhlasová publicistka Gita Zbavitelová (na NP zde – pozn.red.).

Už jen nadpis zní děsivě: „Nová dohoda Hamásu s Káhirou zruší egyptskou blokádu Gazy“. To vskutku neodpovídá principu „žádné kompromisy s teroristy“. Tomu spíše odpovídalo předchozí počínání Egypta, které Gita Zbavitelová popisuje takto:

(Vztahy Egypt – Hamas) byly dlouho velmi špatné – Káhira označila hnutí za hrozbu národní bezpečnosti, obvinila je ze spolupráce s teroristy na Sinaji, zničila mu většinu pašovacích tunelů a neotvírala přechod v Rafáhu.

A pokračuje:

V posledních týdnech však představitelé Hamásu Egypt několikrát navštívili a začali spolupracovat.

Dodejme: aniž by Hamas pozbyl cokoli ze svého teroristického charakteru. Jsme tudíž svědky evidentního rozporu mezi proklamacemi a reálnou politikou (jak už to tak u Arabů, a nejen u nich samozřejmě, bývá).

Podle autorky má klíčovou roli v rámci zlepšení vztahů na ose Káhira – Hamas hrát Muhammad Dahlan, hlavní oponent Mahmúda Abbáse, šéfa Palestinskoarabské autonomie v Judeji a Samaří (na Západním břehu). Ten byl vyštván do exilu v Emirátech, „kde se stal poradcem korunního prince a nahromadil peníze, vliv i moc. Má výborné vztahy s egyptským prezidentem (...) Sísím, který by ho dokonce rád viděl v čele samosprávy,“ uvádí G. Zbavitelová a dodává, že Egypt chtěl, aby se Hamas s Dahlanem usmířil, a Hamas tomuto požadavku vyhověl.

U tohoto bodu se musíme zastavit. Jeví se to celé totiž tak, že zatímco Abbás je Západem stále považován za jediného partnera Izraele pro jednání o mírovém narovnání, Arabové, v tomto případě Egypt a zřejmě i další muslimské země, začínají rozehrávat svoji vlastní, protiabbásovskou politiku. Může tak nastat poněkud zvláštní situace: tlak na Izrael, aby jednal s „Palestinci“ reprezentovanými Abbásem, který ovšem ztrácí podporu arabských hráčů na blízkovýchodní šachovnici ve prospěch jiné figury – Dahlana.

Co tedy nová politika Káhiry vůči Hamasu zahrnuje? Podle textu Gity Zbavitelové jde o dva klíčové body:

- Egypt po Hamásu chtěl, aby se s Dahlanem usmířil, a Hamas mu vyhověl. (Zde doplňme, že během občanské války v Pásmu Gazy v roce 2007 mezi Fatahem a Hamasem zastával Dahlan jako vysoký představitel Fatahu ostrý protihamasovský postoj; mimo jiné veřejně označil Hamas za bandu zlodějů a vrahů – pozn. L. S.);

- Egypt zruší ze své strany hranice blokádu Pásma Gazy (za kterou není zahraničím plísněn, zatímco Izrael za blokádu ze své strany hranice ano – pozn. L.S.), pakliže se do Pásma za a) Dahlan vrátí a za b) stane se předsedou nového řídícího orgánu, což, jak G. Zbavitelová vysvětluje, znamená, že bude v podstatě premiérem vlády Hamasu, která se bude dělit o moc s bezpečnostním aparátem této teroristické organizace.

V čem tkví přínos Dahlanova návratu do Pásma, kde má působit ve službách někdejších rivalů? Gita Zbavitelová vysvětluje:

- Dahlanovi lidé budou mít výlučný dohled na přechodem Rafah na sinajské hranici s Egyptem;

- Dahlan bude zajišťovat platy členům pohraničních jednotek Hamasu;

- Dahlan bude garantovat vyplacení odškodného za mrtvé členy Hamasu, jakož i finanční kompenzaci pro zraněné členy této teroristické oirganizace – toto se vztahuje na období zmíněné občanské války;

- Od Dahlana se očekává, že zajistí přísun peněz z Emirátů do Pásma a výstavbu nové elektrárny, kterou Emiráty zaplatí, provozovat ji bude Egypt (stát by měla na jeho hranicích) a zásobovat má elektrickou energií celé Pásmo (které je na tom s dodávkami elektřiny více než na štíru, což je ovšem téma na samostatný článek).

S trochou nadsázky řečeno, nebýt Dahlana, Země snad přestane rotovat kolem své osy. Ale vážně: bylo by jistě krátkozraké nevidět pozitiva, která Dahlanovo angažmá u těch, které kdysi označil za zloděje a vrahy, může mít. Gita Zbavitelová píše, že nová dohoda je výhodná pro všechny – Hamas i Dahlana, Egypt, obyvatele Gazy, ale i Izrael. Tím Izraelem si tak úplně jistý nejsem, neboť nemáme záruku, zda poté, co nastane „na západní frontě klid“ (na hranicích Pásma s Egyptem), neobrátí teroristé z Hamasu nežádoucí pozornost na Izrael. To se teprve uvidí. Nicméně pro Egypt je dohoda bezpochyby přínosem, neboť na Sinaji u hranic s Pásmem je rejdiště teroristů z tamní odnože Islámského státu (kteří jen před několika dny povraždili přes dvacet egyptských vojáků, nemluvě o jejich řádění v předchozích týdnech, měsících a vlastně už letech) a pokud by došlo k zamezení oboustrannému pronikání osob na hranici Pásmo - Sinaj, jak nyní Hamas slibuje, Egyptu v jeho protiteroristickém úsilí by to výrazně pomohlo.

Nelze ovšem nevidět dva „háčky“. Jednak dohodou s Hamasem Sisi poněkud relativizuje své tvrzení o nulovém kompromisu vůči těm, kdo podporují teror, byť „hledači much“ mohou namítnout, že prezident hovořil o státech, a protože Hamas není stát, nýbrž teroristická organizace, Sisi se vlastně svému vyjádření nezpronevěřil. Pak je to celé ovšem tak trochu fraška. A dále: nic není tak zoufale „nedefinitivní“ jako vnitroarabské dohody, viz jen předchozí ujednání Fatah – Hamas týkající se usmíření a ustavení společné vlády. Takže uvidíme.

Stejskal.estranky.cz



Recept na sladký vánoční salám
Recept na sladký vánoční salám

Letos zkuste vánoční cukroví trochu jinak

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.