25.7.2016 | Svátek má Jakub






BLÍZKÝ VÝCHOD: „Palestina“ je v bankrotu

21.1.2013

Salám Fajád, ministerský předseda "státu Palestina", se nachází těsně před "naprostou neschopností jednat". Už není schopen vyplácet svých 50 000 úředníků. Podle Fajádových tvrzení za to může nejen Izrael, nýbrž i arabské dárcovské země. Nesplnily prý své finanční přísliby. Izrael zatím použil 100 milionů amerických dolarů vybraných jménem Úřadu samosprávy na clech a daních k vyrovnání palestinských dluhů za elektřinu.

Fajád si stěžuje, že jeho vláda ztrácí u obyvatelstva veškeré sympatie. Chybějí peníze na platy a tím se polovina Palestinců dostává pod hranici chudoby. Toho zas využívá radikální islámské hnutí Hamás. Snaží se uchytit na Západním břehu Jordánu, jeho aktivisté vyzývají k třetí intifádě. Fajádova policie tomu brání zatýkáním. Pokusy dosáhnout za přispění Egypta "smíření" mezi Fatahem a Hamásem, Gazou a Ramalláhem, skončily v současné době násilím.

Palestinci disponují velkým hospodářským potenciálem, pokročilými technologiemi v Ramalláhu, v Betlémě výnosným průmyslem kamene, mají každoročně 1,6 milionu turistů, vyprodané hotely, zemědělství a další. Více než 70 % příjmů plyne vládě z dávek, které Izrael vybírá na základě smlouvy v Oslo a poukazuje do Ramalláhu. Naskýtá se tudíž otázka, proč Úřad samosprávy prakticky nevybírá vlastní daně.

Ze studie Nadace Konráda Adenauera "Palestinská ekonomie na Západním břehu Jordánu" vyplývá, že 21 % palestinského hrubého domácího produktu tvořila v roce 2008 pomoc poskytnutá Spojenými státy, Evropskou unií a Ligou arabských států v úhrnné výši 1,8 miliardy amerických dolarů. Úřad samosprávy obdržel od svého zřízení v roce 1994 více "rozvojové pomoci" než kterákoli jiná země na světě. Přesto není schopen vyplácet z vlastních prostředků ani své zaměstnance. Pouliční osvětlení v Betlémě financovalo Japonsko. Ulice asfaltuje USAID a vodovodní síť hradí německý daňový poplatník.

Hospodářská mizérie Palestinců je do značné míry domácího původu. Legendární korupce se začala veřejně pranýřovat až po Arafatově smrti. Jeho vdova Suha nedávno potvrdila, že pro Intifádu al-Aksá, která začala v září 2000, se její muž rozhodl z politických důvodů. Nešlo o žádnou "izraelskou provokaci". Velkorysost vůči Izraeli skončila a propukl teror. Více než sto tisíc Palestinců přišlo o zaměstnání. Útoky teroristů vedly k uzavření společných průmyslových středisek v Pásmu Gazy. Následovala stavba bezpečnostní zdi (od roku 2003) a zřízení pouličních zátarasů, které až do roku 2008 bránily volnému pohybu osob i obchodnímu podnikání uvnitř obsazených území. Přestali přijíždět turisté a obchodování se kvůli kontrolám a povinnému překládání zboží prodražilo. Pásmo Gazy - v porovnání se Singapurem o polovinu rozsáhlejší, avšak pouze s třetinovou hustotou obyvatelstva - se po stažení Izraele v roce 2005 proměnilo z ráje hospodářského zázraku ve válečné území.

Od roku 2008 se na Západním břehu Jordánu díky nové Fajádově politice a těsné spolupráci s Izraelem v otázkách bezpečnosti mnohé zlepšilo. V Ramalláhu vznikl přepychový hotel Möwenpick s plaveckými bazény. Stavěly se vily a na ulicích jezdila stále přepychovější auta. Většina pouličních zátarasů zmizela. Do Izraele denně dojíždí za prací okolo 40 000 Palestinců. Fajád z politických důvodů vyzýval k bojkotu práce v izraelských sídlištích, což se však u těchto asi 30 000 Palestinců míjelo účinkem, protože žádná náhradní pracovní místa jim jejich premiér nedokázal nabídnout.

Zároveň dochází k situacím, nad nimiž vstávají vlasy na hlavě. V prosinci začal Fajád nutit obyvatele uprchlických táborů, aby platili účty za elektřinu, ale se splácením dluhů jim počkal. Starosta městečka Quja u Jericha přiznal, že u nich nemají žádné vodoměry. Poslal tedy z Ramalláhu účty za vodné ve výši statisíců šekelů Evropanům a žádal je, aby to zaplatili oni. Od hamásovského puče v roce 2008 sedí v Pásmu Gazy desetitisíce zaměstnanců Úřadu samosprávy doma, ale platy berou dál. Izrael prý Palestincům zadržuje vodu - ale plováren, vodotrysků i "vodních her" mají v provozu dost a dost! Náměstí jeslí před chrámem Narození Páně v Betlémě je vydatně kropeno proudem vody z hydrantů. V Ramalláhu, Nablusu a Dženínu rostou vily i prázdné novostavby spekulantů s realitami jako houby po dešti. Tento zjevný blahobyt se sotva srovnává s bídou, na kterou si stěžují.

Hospodářská situace je tedy také produktem palestinské politiky, a nikoli jen důsledkem izraelské okupace. Vražedná intifáda, ostřelování Izraele z Pásma Gazy raketami, výzvy k bojkotu nebo cesta do OSN představují možná "legitimní odpor", rozhodně však nejsou příspěvkem k posílení vlastního hospodářství.

Fotografie (Sahm): http://usahm.de/Sahm/pleite/page_01.htm

Některé ze zdrojů (kromě osobního zjištění na místě):

Khaled Abu Toameh, Gatestone Institute, Jan. 3, 2013

http://www.kas.de/wf/doc/kas_33089-1522-1-30.pdf?121213145516

http://www.usatoday.com/story/news/world/2013/01/06/palestine-fayyad-arab-donors/1812007/

http://english.pnn.ps/index.php/national/3526-pa-cancels-electricity-debts-in-west-bank

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2147rank.html?countryName=Gaza%20Strip&countryCode=gz&regionCode=mde&rank=206#gz

Jeruzalém, 8. ledna 2013



Diskuse


J. Vintr
12:32
21.1.2013

P. Kolar
4:18
21.1.2013

P. Pavlovský
0:31
21.1.2013

R. Gramblička
12:33
21.1.2013

H. Lukešová
11:07
21.1.2013

počet příspěvků: 8, poslední 21.1.2013 12:36









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.