Ekonomika a lidská práva

Minulý týden proběhly v OSN dvě události, které se významně dotkly Izraele a Palestinců. V Bruselu se sešla skupina dárcovských zemí, která koordinuje finanční pomoc palestinské samosprávě, aby zhodnotila současný stav její ekonomiky.

Už delší dobu se ví, že samospráva má potíže, ale nové konkrétní údaje Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nyní potvrdily, že je v nejhorší finanční krizi za posledních sedm let.

Samospráva dostává ze zahraničí na svůj provoz více než miliardu dolarů ročně a k tomu další stamiliony na nejrůznější projekty. Dokud peníze proudily v tomto i vyšším objemu, rostl i palestinský hrubý domácí produkt. Vloni však dárci ochabli a HDP začal klesat.

Nejštědřejšími dárci jsou Evropská unie a Spojené státy. Unie chce letos Palestincům stejně jako vloni poskytnout 395 milionů dolarů. Podobnou částku obvykle vyplácejí Spojené státy, ale vloni tomu tak nebylo – peníze zastavily po přijetí Palestinců do UNESCO a samosprávě dodnes schází 150 milionů dolarů.

Nejváhavějšími dárci jsou však arabské země, které většinou naslibují, ale k placení se nemají – letos zaplatil pouze Katar 32 milionů dolarů. Premiér Salám Fajjád sice palestinskou závislost na zahraniční pomoci snížil z 1,8 miliardy dolarů v roce 2008 na jednu miliardu vloni, ale loňský deficit představoval půl miliardy dolarů a letos má překročit jednu miliardu.

Polovina palestinského rozpočtu plyne na mzdy 150.000 státních zaměstnanců nejen na Západním břehu Jordánu, ale i v pásmu Gazy, přestože mu vládne Hamas, který tam vybírá daně, ale ponechává si je. Samospráva odhaduje, že do Gazy za posledních pět let poslala sedm miliard dolarů. Nemalé peníze však stojí i nekonečné zahraniční cesty představitelů samosprávy, vysoké dávky vězňům v izraelských věznicích nebo pomoc rodinám sebevražedných atentátníků a svou roli hraje stále korupce, i když se ji Fajjádovi podařilo zmírnit. Mezinárodní měnový fond samosprávě doporučil omezit výdaje, zvýšit daně a snížit počet státních zaměstnanců. To všechno už ale Fajjád vloni zkusil, jenže narazil na tak tvrdý odpor odborů i vlády, že musel od svého plánu ustoupit.

Účastníci bruselské schůzky připisují palestinskou krizi nejen neplatícím dárcům, ale tradičně také izraelským bezpečnostním omezením pohybu a zboží na Západním břehu, přestože tyto restrikce byly mnohem přísnější v době, kdy palestinská ekonomika rostla. Také Izrael v Bruselu předložil zprávu o palestinském hospodářství a varoval v ní, že samospráva nedokáže uživit vlastní stát a zůstává silně závislá na zahraniční pomoci. Závěr schůzky vyzněl bezděky podobně – koordinační výbor vyzval všechny dárcovské země, aby splnily své závazky a zajistily Palestincům na tento rok jednu miliardu dolarů.

V Ženevě mezitím opět hodnotila izraelské chování Rada OSN pro lidská práva, známá svou kritikou domnělého porušování palestinských práv Izraelem. Schválila dalších pět z celkem 39 protiizraelských rezolucí přijatých v posledních šesti letech a jednou z nich ustavila komisi, která má "vyšetřit dopad izraelských osad na Palestince na okupovaných územích". Jde o další akci podobnou takzvané Goldstoneově komisi, která při "vyšetřování" izraelské vojenské operace v pásmu Gazy z přelomu let 2008 a 2009 obvinila Izrael z válečných zločinů a záměrných útoků na palestinské civilisty. Stejně jako v případě Goldstonea lze snadno předvídat i výsledek šetření nové komise, a Izrael proto oznámil, že s ní nebude spolupracovat.

V úvodu zasedání Komise pro lidská práva Izrael překvapil projev evropské ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. Odsoudila vraždu tří židovských dětí ve francouzském Toulouse a nepřímo ji přirovnala k údajným vraždám dětí v pásmu Gazy implicitně páchaným izraelskými vojáky. V Izraeli projev vyvolal mimořádné pobouření a výzvy k omluvě i k odstoupení Ashtonové. Armáda při svých odvetných útocích věnuje civilistům maximální pozornost a důsledně se snaží vyhýbat civilním ztrátám, jak ukázala i poslední operace proti teroristům minulý víkend.

Nemenší izraelské rozhořčení způsobila i vůbec první návštěva člena Hamasu v OSN. Poslanec Ismaíl Aškár přednesl v Ženevě zprávu o "izraelské perzekuci členů palestinského parlamentu" na pozvání súdánské Nadace Maaridž za mír a rozvoj, která je u OSN řádně akreditovaná a sídlí v její budově.

Teprve po ostrém protestu izraelského vyslance odmítla Aškára přijmout i samotná Komise pro lidská práva. Předtím však bez zaváhání vydala povolení ke vstupu do budovy OSN členovi hnutí, které figuruje na seznamu teroristických organizací v Evropské unii a Spojených státech, otevřeně hlásá zničení Izraele a ostřeluje jeho obyvatele.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6