Teroristická organizace přidala další hřebík do rakve mírového procesu

Ačkoli myšlenky mnohých z nás byly během Velkého pátku upnuty k jinému místu ve Svaté zemi, sotva jsme mohli přehlédnout to, co se dělo sotva 100 kilometrů jihozápadně od Jeruzaléma. Na hranicích mezi Pásmem Gazy a Izraelem.

Co se tam vlastně událo? Terorističtí vládci Pásma Gazy zorganizovali provokativní kampaň, jejímž cílem bylo narušit izraelskou suverenitu a proniknout na jeho území. Daň za tento šílený nápad je vysoká: více než patnáct mrtvých palestinských Arabů (čísla se server od serveru mírně lišila) a údajně stovky zraněných.

Zodpovědnost za zmařené lidské životy padá na ty, kdo to celé spunktovali – na teroristické vládce Pásma.

Věc má více rovin, také zásadní politickou. Velkopáteční „pochod za návrat“ je další ukázkou toho, že uzavřít mír s palestinskými Araby bude pro Izrael nemožné, dokud bude na arabské straně jakkoli figurovat hnutí Hamas. Toto hnutí absolutně nerespektuje základní fakt, přes který „nejede vlak“ - existenci Státu Izrael. Protože ale Izrael reálně existuje, zbývá jedno jediné – hluboká nenávist vůči němu. A tou jsou také motivovány současné pohraniční provokace.

Scénář je zřejmý. Hamas svolá lidi k ostře střežené hranici, Gazané všemožně izraelské vojáky provokuji – a ti patřičně reagují. Pak už jde o pouhou shodu okolností, kolik provokatérů snažících se narušit izraelskou bezpečností infrastrukturu přijde o život nebo je zraněno.

Jenom pro úplnost uveďme, že hranice mezi Izraelem a Pásmem Gazy (která navazuje na hranici izraelsko-egyptskou) je hranicí mezinárodně uznanou, a Izrael má tudíž plné právo ji hájit. Přesně to také izraelská armáda (IDF) dělá a dělat musí, neb je to její povinnost.

Zkusme si na okamžik představit, co by následovalo, kdyby IDF na tuto povinnost rezignovala a oněch pátečních 30 tisíc provokatérů nechala vstoupit na své území. K nim by se s největší pravděpodobností přidaly tisíce a tisíce dalších – a můžeme jen tušit, co by to znamenalo pro izraelské obyvatele pohraničních kibuců a měst.

Něco takového se samozřejmě nikdy nestane, nicméně výše uvedená hypotetická možnost (nekontrolované vpuštění Arabů do Izraele) může dobře posloužit jako ilustrace toho, o co se na izraelsko-gazské hranici „hraje“. Když se horda sousedů bude snažit dostat přes plot na váš pozemek, také se budete bránit.

A nejen to. Musíme si položit otázku, oč Arabům vlastně jde. Chtějí vytvořit svůj stát v Pásmu Gazy a v Předjordánsku? Říkají, že ano. Jenomže jen někteří. Jiní – právě třeba Hamas – hlásají, že Palestinci (rozuměj: palestinští Arabové – LS) se nevzdají svého práva na Jeruzalém a celou Palestinu.

Lze smísit oheň a vodu? Fatah a Hamas? Fatah tvrdí: Chceme nezávislý stát v Předjordánsku včetně Jeruzaléma a v Pásmu Gazy. Hamas říká: Chceme totéž, ale na území Pásma Gazy, Předjordánska včetně Jeruzaléma a celého Izraele. Jelikož obě strany usilují (byť neúspěšně) o vytvoření jakési národní jednoty, jsme zákonitě na pochybách: Hamasu samozřejmě věřit nelze, ten je názorově čitelný, ale jak máme věřit Fatahu – s ohledem na jeho opakované snahy o partnerství s Hamasem?

Jak kdysi řekl premiér Netanjahu, Fatah si musí vybrat. Buď mír s Izraelem, nebo Hamas. Obojí nelze.

Dovolím si ještě jednu spekulaci. Co by se asi na Blízkém východě dělo, kdyby se v příštích izraelských volbách dostala k moci hypotetická levicová koalice, která by se vzdala Předjordánska i s východním Jerzalémem. Stačil by tento smrtící ústupek palestinským Arabům? Anebo by to byl začátek konce izraelského státu?

Netřeba si dělat iluze: palestinský stát na území Předjordánska, ve východním Jeruzalémě a v Pásmu Gazy je pouhým prvním krokem ke konečnému cíli, kterým je arabizace celé historické Palestiny. Tak jako zisk Sudet byl pouze prvním krokem k tomu, aby se Hitler zmocnil celého území českých zemí.

Kdyby tomu tak nebylo, nepoužil by šéf Autonomie Mahmúd Abbás v reakci na události na hranicích Pásma Gazy – Izrael termín „okupační armáda“. Vzhledem k tomu, že v Pásmu Gazy žádná izraelská „okupační“ armáda od roku 2005 není, je zřejmé, že Abbás použil tohoto termínu ve vztahu k izraelské armádě operující na území svého státu. Je to logický nesmysl, protimluv. Nelze přece hovořit o Armádě České republiky jako o armádě okupační na území ČR. Ledaže by mluvčí tohoto výroku, představitel státu XY, považoval území ČR za teritorium státu XY, dočasně okupované Armádou ČR. Hovoří-li Abbás o izraelské armádě, která reaguje na provokace gazanského obyvatelstva z pozic uvnitř izraelského státu, jako o armádě okupační, pak jediný smysluplný výklad je ten, že si šéf Fatahu nárokuje celý Izrael jako území pro nezávislý palestinský stát. Tedy: stejně jako Hamas. O čem by pak měli Izraelci s Abbásem jednat?

Ve zprávách České televize (program ČT24, v sobotu 31/3 ve 12:00 SELČ) byla zmínka o prohlášení jedné z důstojnic působících v útvaru mluvčího IDF. Je to majorka Keren Hajioffová, která na armádním Twitteru v informačním videošotu nabídla izraelský pohled na páteční pohraniční incidenty. V příspěvku mimo jiné uvedla:

Armáda dělá dnes to, co každý den. Brání naše hranice před teroristy, kteří se snaží škodit našim občanům. Hamas je teroristická organizace, která kontroluje Pásmo Gazy železnou pěstí. Dnes Hamas vyslal přes 30 000 Palestinců, aby vyvolali násilné nepokoje na hranicích, házeli hořící pneumatiky, vrhali Molotovovy koktejly a pokoušeli se poškodit nebo zničit bezpečnostní infrastrukturu Izraele. Naši vojáci se zaměřili na konkrétní teroristy, kteří se snažili provádět tyto teroristické činy; někteří z nich jsou našim bezpečnostním silám známí. --- Bohužel, Hamas se rozhodl pokračovat v tradici zneužívání nevinných civilistů jako nástroje teroru. Včetně žen a dětí. Poslali dokonce sedmiletou dívku, která měla překročit hranice do Izraele. Naštěstí ji izraelští vojáci identifikovali a poslali zpátky k rodičům, aniž přišla k úhoně. --- Armáda má povinnost chránit občany Izraele a přesně to dnes dělala. Nedovolte propagační mašinerii Hamasu, aby odvedla pozornost od toho podstatného. Hamas zneužívá nevinné civilisty, snaží se odvrátit pozornost od mizerie, kterou jim způsobil. Tyto nepokoje jsou dalším pokusem brutální diktatury teroristické organizace Hamas odvrátit pozornost obyvatel Gazy a světa od skutečných problémů, kterých se Hamas na svém lidu dopouští. Peníze, které byly investovány do těchto nepokojů, mohly být využity jinak - na zlepšení života obyvatel Gazy, na investice do škol a nemocnic, vytváření pracovních míst a jiných příležitostí ku prospěchu civilistů. --- Dnešek měl daleko do pokojných protestů. Byly to násilné nepokoje, které Hamás pouze maskuje jako pokojné. --- Izraelská armáda bude i nadále čelit násilným nepokojům. Bude bojovat proti jakémukoli narušení izraelské suverenity a pokusům škodit našim občanům.

Závěrečné slovo příliš optimisticky nevyzní. Cílem provokatérů je prorazit izraelskou hranici, údajně u příležitosti 70. výročí založení moderního židovského státu. To podle občanského kalendáře připadá na 14. května. Pokud k tomuto pokusu dojde, poteče ještě víc krve, bude víc mrtvých a raněných.

Dlužno dodat, že na vině nebude Izrael a jeho armáda, ale ti, kteří k těmto hazardérským provokacím nezodpovědně vyzývají.

Majorka Keren Hajioffová působící v útvaru mluvčího izraelské armády. (Zdroj: Screenshot videa zveřejněného na Twitteru IDF)

Stejskal.estranky.cz