28.3.2024 | Svátek má Soňa


BLÍZKÝ VÝCHOD: Nejasný osud izraelsko-palestinských rozhovorů

3.3.2012

Více než měsíc uplynul od posledního z pěti izraelsko-palestinských jednání v jordánském Ammánu a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by schůzky měly pokračovat.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prohlásil, že dál jednat nebude, protože Izrael odmítá splnit jeho podmínky – tedy zastavit výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a předem uznat hranice budoucí Palestiny z roku 1967. Izrael chce ale jednat bez podmínek a Abbás z nich ani v nejmenším neslevil.

Teprve v těchto dnech vyšlo najevo, o čem vyjednavači v Ammánu vlastně jednali. Na žádost mezinárodní Čtyřky předložili své představy o hranicích Palestiny a bezpečnostních zárukách pro Izrael. Palestinci podle očekávání požadují skoro celý Západní břeh v hranicích z roku 1967 s tím, že případná výměna území za území nesmí přesáhnout 1,9%. Bezpečnostních záruk moc nenabídli – souhlasí sice s demilitarizovanou Palestinou, jak požaduje Izrael, ale jen do té míry, že by armáda neměla těžké zbraně. Připustili by i rozmístění mezinárodních vojáků na svých východních hranicích, ale nikoli izraelské armády, jak chce premiér Binjamin Netanjahu. Podle Izraelců je palestinský návrh méně pružný než ten, který předložili na konferenci v Annapolisu v roce 2007.

Ani Izraelci nepřišli s ničím novým a jejich návrh je zhruba stejný jako v Annapolisu. Chtějí si ponechat největší osady na Západním břehu, ale územní výměnu předpokládají větší, než k jaké jsou ochotni Palestinci. Velikost přesně nestanovili, ale předchůdce Netanjahua Ehud Olmert navrhoval 6,8%. Trvají i na izraelské vojenské přítomnosti na palestinsko-jordánských hranicích, aby bránili pašování zbraní. Připouštějí, že izraelská armáda by tam mohla působit jen dočasně, ale neupřesnili jak dlouho.

Návrhy zklamaly obě strany, ale Izrael chtěl na rozdíl od palestinské samosprávy v jednání pokračovat. Čtyřka přesvědčila Netanjahua, aby Palestincům nabídl vstřícná gesta, která by je u jednacího stolu udržela. Premiér uvažoval o propuštění 25 palestinských vězňů, zřízení 10 nových palestinských policejních stanic v oblasti Západního břehu pod izraelskou bezpečnostní kontrolou a zahájení několika ekonomických projektů. Dřív než je ale stačil nabídnout, Abbás se rozhodl znovu usmiřovat s Hamasem a po skoro roce marných pokusů se s jeho exilovým vůdcem Chálidem Mišalem dohodl, že v čele společné vlády národní jednoty stane jako premiér on sám. Nato Netanjahu zastavil přípravu vstřícných gest a prohlásil, že Abbás si musí vybrat, zda chce mír s Izraelem, nebo s teroristy.

Abbás si nechal potvrdit od Organizace pro osvobození Palestiny i svého hnutí Fatah, že schůzky v Ammánu nebudou pokračovat, dokud Izrael nesplní palestinské podmínky, a vyhlídky na obnovu jednání klesly na nulu. Stejný verdikt chtěl i od Ligy arabských států, ale ta se zatím k tématu nesešla.

Smiřování a vláda národní jednoty mu však příliš nevychází. Proti jeho dohodě s Mišalem se postavila značná část Hamasu, která nesouhlasí s Abbásem v roli premiéra a klade si nesplnitelné podmínky, jako například ukončení bezpečnostní spolupráce s Izraelem. Abbásovi se nelíbí ani další požadavky, třeba že by v kabinetu zasedli členové Hamasu místo původně plánovaných technokratů nebo že si Hamas podrží kontrolu nad pásmem Gazy. A tak bylo sestavení nové vlády oficiálně odloženo a Abbás zase neví, jak dál. Už opět uvažuje, že zkusí požádat OSN o vyhlášení virtuálního palestinského státu, přestože mu svůj výslovný nesouhlas s tímto záměrem nedávno osobně vyjádřil generální tajemník Pan Ki-mun.

Izrael čeká, jak dopadne palestinské smiřování. Pro něj nejspíš dobře – vyhlídky na vznik vlády národní jednoty a uskutečnění dohody o usmíření jsou mizivé a Hamas navíc čelí rozkolu ve vlastních řadách. I kdyby však Netanjahu přijal plánované vstřícné kroky, je málo pravděpodobné, že Abbáse přimějí k pokračování ammánských schůzek. A i kdyby se Palestinci k rozhovorům vrátili, rozpory v názorech obou stran a neochota k ústupkům žádný posun kupředu neumožňují. Jediným optimistou zůstává jordánský král Abdulláh, který tvrdí, že jednání v Ammánu "ještě neskončila".

Absence jednání však zvyšuje riziko palestinských nepokojů. Naznačují to i incidenty z posledních dnů – Palestinci házeli z Chrámové hory v Jeruzalémě kameny na zahraniční turisty a podobné násilnosti proti izraelským vojákům na Západním břehu skončily smrtí jednoho Palestince; a dalších devět jich bylo zraněno na jeho pohřbu, kde propukly nové střety. Hrozí i operace v pásmu Gazy, protože teroristé nepřestávají ostřelovat jihoizraelská města – letos už odpálili přes 50 raket.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6