25.4.2024 | Svátek má Marek


BLÍZKÝ VÝCHOD: Násilné arabské protesty proti vzniku Izraele

18.5.2011

Palestinci si tradičně připomínají vznik Izraele jako „nakbu“ neboli „katastrofu“ protestními demonstracemi, ale letošní připomínka byla nebývale násilná, provokační a koordinovaná. Podle různých zdrojů si protesty vyžádaly pět až patnáct mrtvých a okolo dvou set raněných, ale v mnoha případech není jasné, kdo střílel, a nejméně polovinu obětí mají zřejmě na svědomí libanonští vojáci.

Palestinci letos svolali demonstrace na Facebooku, zprávami SMS a oběžníky, které vyzývaly k třetí intifádě a Araby v sousedních zemích k pochodům k izraelským hranicím. Nepokoje začaly už dva dny před nedělním výročím. V pátek byl ve východním Jeruzalémě zastřelen izraelský Arab, ale policisté podle vlastních slov nestříleli a Palestinci odmítli vydat tělo k pitvě. Dalších patnáct lidí, včetně čtyř policistů, bylo zraněno. Proti Izraeli protestovaly i tisíce Egypťanů v Káhiře, Alexandrii a Aríši a stovky Turků v Istanbulu a Jordánců v Ammánu, kteří se dožadovali zrušení mírové smlouvy.

V sobotu se tisíce Palestinců zúčastnily pohřbu zastřeleného mladíka v Jeruzalémě, blokovaly dopravu, házely kamení na policisty a slibovaly jim „krev a násilí“. Neděli zahájil teroristický útok v Tel Avivu – izraelský Arab najížděl nákladním vozem plnou rychlostí do automobilů, chodců, autobusů a semaforů a pak ještě zaútočil na šokované obyvatele holýma rukama. Jeho dvoukilometrové běsnění ve čtvrti Hatikva stálo život jednoho Izraelce a sedmnáct lidí zranilo.

Na třech stranách pak došlo ke zjevně koordinovanému pokusu prorazit izraelské hranice. Při přestřelce s izraelskými vojáky na dvou přechodech z pásma Gazy bylo zraněno osmdesát lidí. Ještě vážnější byla situace na severu. V Libanonu zahnala demonstranty od hranic libanonská armáda, která do nich podle Izraelců i střílela; na místě zůstalo tři až deset mrtvých a na sto raněných. Syřanům jejich jednotky nebránily a na Golanských výšinách se asi stovce lidí podařilo do Izraele proniknout. Poněkud zaskočení izraelští vojáci zabili nejméně jednoho člověka a dvacet dalších zranili. I když několik Syřanů požádalo o izraelský azyl, podle zpravodajských služeb šlo o akci libanonského Hizballáhu a syrského režimu, který chtěl odvést pozornost od vlastních masakrů.

K násilnostem letos nevybízel jen teroristický Hamas, ale i hnutí Fatah předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse, i když na Západním břehu Jordánu byly protesty nakonec nejklidnější. Abbás chce v září požádat OSN o vyhlášení samostatného palestinského státu, a protože ne všechny země jsou ochotny tento jednostranný krok podpořit, samospráva je zkusila přesvědčit exemplárními příklady „izraelského násilí proti Palestincům“, které však bylo třeba vyprovokovat. Revoluční rada Fatahu minulý týden vybídla Palestince k „zesílení lidového odporu“ a několik palestinských představitelů už předem prohlásilo, že „samospráva nedokáže plánované protesty zvládnout“.

Jednostranně vyhlášený palestinský stát bude existovat pouze na papíře, protože rezoluce Valného shromáždění nejsou závazné a Izrael žádnou nebude respektovat. Papírová Palestina však nepřežije bez mezinárodní finanční pomoci, tak jako se bez ní neobejde nyní. I pouhé zadržení celních poplatků ve výši necelých 86 milionů dolarů Izraelem po usmíření Fatahu s Hamasem přivedlo samosprávu do situace, kdy není schopná vyplatit mzdy svým zaměstnancům. Po jednostranném vyhlášení Palestiny se ekonomická situace ještě zhorší, protože pro Palestince je klíčová hospodářská spolupráce s Izraelem. Ten navíc varuje, že bude nucen posílit vojenskou přítomnost na Západním břehu, a někteří ministři dokonce navrhují jeho anexi. Vyhlášení státu tak může mít pro Palestince víc negativních než pozitivních následků. Americký Kongres už například upozornil, že jim zastaví finanční pomoc, která ročně představuje tři miliardy dolarů.

Mahmúd Abbás je přesto odhodlán požádat o palestinský stát organizaci, která jej vyhlásila už v roce 1947. OSN zřejmě znovu podpoří vznik státu pro národ, jehož třetina podle průzkumů schvaluje brutální březnovou vraždu rodičů a tří malých dětí v Itamaru, jehož nikoli bezvýznamný reprezentant, hnutí Hamas, odsuzuje likvidaci Usámy bin Ládina a jehož obyvatelé dodnes označují vznik Státu Izrael za katastrofu. Překvapivé jsou však i výsledky květnového průzkumu izraelských Arabů, který zjišťoval, zda by si po vyhlášení Palestiny vybrali palestinské, nebo izraelské občanství. Víc by jich kupodivu dalo přednost izraelskému – v poměru 35 ku 30 procentům.

Bez ohledu na nezávaznost rezolucí Valného shromáždění OSN však může vyhlášení Palestiny přispět k ještě větší mezinárodní izolaci Izraele. Víkendové události jsou pro něj navíc varovným signálem, jak mohou v září reagovat Arabové. Izraelci se obávají, že letošní „nakba“ byla teprve začátek.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6