Na pondělí 13. března připadlo dvacáté výročí masakru na Ostrově míru na jordánsko-izraelském pomezí, při soutoku řek Jordán a Jarmuk. Poddůstojník armády hášimovské monarchie tehdy postřílel sedm izraelských školaček.

Ty byly se svou třídou v této lokalitě míru na výletě. Svém posledním.

Vraždění způsobilo šok. Nejen v Izraeli, ale i v Jordánsku. Tehdejší panovník, král Husajn, dokonce přijel do Izraele, aby rodičům osobně kondoloval. Neměl jsem tehdy dojem, že by vraha, desátníka Ahmeda Daqamseha, považoval za hrdinu.

Zabiják v uniformě byl odsouzen k doživotnímu trestu. Od oprátky ho ochránila údajná psychická labilita. V neděli 12/3 byl propuštěn. V předvečer dvacátého výročí masakru. Ve své domovské vesnici ho místní přivítali jako hrdinu. Vraha sedmi nevinných školaček.

Lítost z jeho strany? V žádném případě. Izraelský server Ynetnews hlásí, že v rozhovoru pro TV Al Jazeera propuštěný Daqamseh řekl: „Izraelci jsou lidský odpad ... a tento odpad by měl být spálen nebo zahrabán. To se stane. Když ne v této generaci, tak v té příští.“

Takto uvažuje člověk, který měl morální povinnost dvacet let zpytovat svědomí. Zatímco zemřelý král vraždění před dvěma desítkami odsoudil, poddaní jeho syna ve vesnici Abadr oslavují.

Na Ostrově míru byly kromě zavražděných také dívky postřelené. Jedna z nich, Keren Ofri Mizrachiová, v izraelské televizi po oznámení o vojákově propuštění řekla: „Cítím, jako bych byla znovu zraněna.“

Když si uvědomíme, jak vrah o Izraelcích smýšlí, a že to není ojedinělý výkřik do tmy, dojdeme k názoru, že svět kolem nás je víc a víc šílenější.

Záběr na památník zavražděných školaček. (Zdroj: Google Maps)

Stejskal.estranky.cz