28.9.2016 | Den české státnosti






BLÍZKÝ VÝCHOD: Izraelsko-palestinská jednání zkrachovala

10.4.2014

V uplynulých deseti dnech pohasly skoro všechny naděje, že se podaří udržet při životě skomírající mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Když Izrael koncem března nepropustil poslední slíbenou várku palestinských vězňů a podmínil to palestinským závazkem, že jednání budou pokračovat i po vypršení původního termínu koncem dubna, Palestinci to označili za porušení dohody. Izrael a americký ministr zahraničí John Kerry jim předložili nový návrh, jenž jim sliboval propuštění nejen původně dohodnutých 26 teroristů, včetně dosud odmítaných izraelských Arabů, ale i dalších 400 vězňů odsouzených za méně závažné činy a k tomu neoficiální částečné zmrazení výstavby osad, o které Palestinci tolik stojí; to vše za pouhý závazek, že u jednacího stolu vydrží ještě rok. Pro Izrael by tento návrh představoval velké vítězství – Washington v jeho rámci vůbec poprvé vyjádřil ochotu propustit Johna Pollarda, který je už 30 let v americkém vězení za proizraelskou špionáž a o jehož osvobození premiér Binjamin Netanjahu marně usiluje. Pollardovo propuštění by zároveň umlčelo odpůrce osvobozování vrahů ve vládní koalici.

Samospráva však návrh označila za "vydírání" a její předseda Mahmúd Abbás schválil podání žádostí o přistoupení neexistující Palestiny k patnácti mezinárodním institucím – což na začátku mírových jednání slíbil, že až do jejich skončení neudělá. I když se jedná pouze o přistoupení k mezinárodním konvencím a nikoli o nejdůležitější Mezinárodní trestní soud v Haagu, kde chce samospráva žalovat Izrael za údajné páchání válečných zločinů, Jeruzalém to označil za porušení dohody a dost se rozhněval. Nejásal ani John Kerry, který zrušil plánované setkání s Abbásem.

Krize alespoň způsobila obnovení přímých izraelsko-palestinských schůzek, které skončily už v listopadu pro nepřeklenutelné názorové rozdíly a pokračovaly jen přes prostředníky. Výsledek však zatím nepřinesly. Izrael požaduje, aby Palestinci stáhli své žádosti o přijetí do mezinárodních organizací, a ti to odmítají.

A zveřejnili nové podmínky, za nichž by byli ochotní v mírových jednáních pokračovat. Požadují propuštění ne 400, ale 1200 vězňů, včetně nejkrvavějších teroristů a prominentních vrahů Marwána Barghutího a Ahmada Sadata; zmrazení výstavby izraelských osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě a otevření tamějších palestinských institucí; zrušení blokády pásma Gazy; konec protiteroristických operací izraelské armády na Západním břehu v oblasti označované jako A; poskytnutí izraelského občanství 15 000 Palestinců v rámci slučování rodin a návrat palestinských teroristů, kteří byli vyhoštěni do evropského exilu po obsazení a poničení Chrámu Narození Páně v Betlémě před dvanácti lety. Všechny tyto požadavky jsou pro Izrael tradičně nepřijatelné, a i kdyby nebyly, samospráva je ochotná jednat pouze o hranicích budoucí Palestiny.

Izrael reagoval oznámením, že čtvrtou várku vrahů jednou provždy nepropustí.

Následovalo kolo vzájemných výhrůžek. Palestinci prohlásili, že jestli Izrael jejich podmínky nesplní, budou jej žalovat v Haagu. Izraelský ministr hospodářství Naftali Benet odpověděl, že v takovém případě bude Izrael u téhož tribunálu žalovat palestinskou samosprávu za terorismus, jeho financování v podobě vyplácení dávek odsouzeným pachatelům útoků, za ostřelování civilistů z pásma Gazy a protiizraelské podněcování. Situaci ještě víc zkomplikoval ministr zahraničí Avigdor Liberman, který prohlásil, že než by schválil propuštění jakýchkoli palestinských teroristů, raději by šel k předčasným volbám.

Schůzky izraelsko-palestinských vyjednavačů zatím pokračují – bez účasti Američanů a bez úspěchu. Mírová jednání jsou však v podstatě mrtvá, jen to nikdo nechce říct otevřeně, aby nebyl označen za viníka krachu. To by mělo nepříjemné následky zejména pro samosprávu – v případě, že bude usilovat o svůj stát jinou cestou než jednáním s Izraelem, totiž podle amerického zákona přijde o finanční pomoc ve výši stamilionů dolarů. Zatím však může být klidná – John Kerry tento týden připsal vinu izraelskému rozhodnutí nepropustit vězně.

Izrael ve středu návrat k jednání ještě ztížil – Netanjahu nařídil ministrům, aby přerušili veškerou spolupráci se svými palestinskými protějšky s výjimkou otázek bezpečnosti. Takovým trestáním však samosprávu spíš zatvrdí, než přiměje k poslušnosti.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Diskuse


J. Vintr
12:40
10.4.2014

J. Klepal
9:07
10.4.2014

R. Gramblička
9:33
10.4.2014

S. Netzer
9:47
10.4.2014

S. Rehulka
6:35
10.4.2014

L. Křivan
6:55
10.4.2014

T. Kubín
5:57
10.4.2014

P. Lenc
8:25
10.4.2014

H. Lukešová
10:54
10.4.2014

V. Kain
10:57
10.4.2014

M. Mýval
11:11
10.4.2014

E. Sevrát
11:27
10.4.2014

B. Mrázek
12:36
10.4.2014

E. Sevrát
13:36
10.4.2014

D. Šimáček
0:34
10.4.2014

počet příspěvků: 19, poslední 10.4.2014 05:17









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.