V pátek to byly přesně čtyři roky, kdy palestinský Hamas a další teroristické skupiny unesly do pásma Gazy 19letého izraelského desátníka Gilada Šalita. Hamas k němu nikdy nepustil ani zástupce Mezinárodního červeného kříže a odmítá mu i předat dárky rodičů. Za celou dobu dostal Izrael jen pět důkazů, že je Šalit naživu – poslední loni v říjnu. Rok po jeho únosu Hamas ozbrojeným pučem pásmo Gazy ovládl a Izrael na oblast uvalil blokádu jako na nepřátelské území.

Několik let se Šalitovo propuštění snažil vyjednat Egypt. Hamas za jediného vojáka původně požadoval propuštění 1400 palestinských vězňů, včetně stovek strůjců teroristických útoků. Tehdejší premiér Ehud Olmert, za jehož vlády k únosu došlo, byl pod velkým tlakem veřejnosti i místních politiků – zatímco obyčejní Izraelci se spíše klonili k propuštění teroristů, izraelská pravice nepřestávala varovat, že by šlo o nebezpečný precedens i obrovské bezpečnostní riziko. Podle statistik se vysoké procento propuštěných Palestinců k terorismu vrací a 180 lidí bylo zabito právě osvobozenými vězni. Přesto výměnu dlouhodobě podporuje okolo 70% Izraelců.

Olmert vloni na jaře na dohodu málem přistoupil, ale těsně před parlamentními volbami couvl. Jakoby na omluvu zveřejnil jména deseti nejhorších zabijáků, jejichž svobodu Hamas požaduje. Těchto pouhých deset Palestinců mělo na svědomí atentáty, při kterých zahynulo přes 300 izraelských civilistů, včetně dětí, tedy více než čtvrtina všech izraelských obětí palestinského terorismu.

Od nové vlády vedené pravicovým Likudem se očekával ještě méně vstřícný postoj k propuštění těchto vrahů. Premiér Binjamin Netanjahu však jednání neukončil, jmenoval nového vyjednavače a souhlasil s novým prostředníkem – Německem. Díky Němcům Izrael v říjnu získal první – a také poslední – videozáznam, na kterém zjevně zdravý Šalit předčítá na kameru noviny s datem září 2009. Izrael za odměnu propustil 20 vězněných Palestinek a panoval všeobecný názor, že jde o předstupeň konečně završené výměny vězňů. Izrael přistoupil na propuštění 550 Palestinců a 450 teroristů Hamasu, ale požadoval, aby byli strůjci atentátů deportováni do pásma Gazy nebo do třetí země. Čtyřiačtyřicet nejkrvavějších vrahů požadovaných Hamasem propustit odmítl.

Hamas letos na jaře izraelské podmínky nepřijal a jednání přerušil. K jeho obnovení ho nepřiměl ani německý vyjednavač a až donedávna vypadala Šalitova situace snad nejbeznadějněji za celé čtyři roky.

Tento týden Netanjahu oznámil, že jednání opět probíhá a Izrael „stále zkoumá nové způsoby, jak Šalita osvobodit“. K záchranné operaci se však ještě nikdo neodhodlal, protože riziko, že se při ní Šalitovi něco stane, je příliš velké. Netanjahu zároveň zopakoval, že Izrael nepustí notorické vrahy na Západní břeh Jordánu, odkud by mohli znovu podnikat teroristické útoky, a stvrdil tak svůj dosavadní postoj, který Hamas odmítá.

Propuštění Šalita je i jednou z podmínek zrušení blokády pásma Gazy. Tu vláda tento týden výrazně zmírnila pod mezinárodním tlakem, který zesílil po incidentu na lodi propalestinské flotily, kde izraelští vojáci v sebeobraně zabili devět ozbrojenců. Nemalá část izraelské veřejnosti zmírnění blokády kritizuje – podle ní tak vláda ztrácí jednu z posledních pák, kterými mohla Hamas k výměně vězňů přimět.

Gilad Šalit nepochybně neví nic o izraelské snaze o jeho osvobození. Tráví v zajetí nejlepší roky svého života v podmínkách, jejichž krutost si obyvatelé civilizovaného světa neumí představit. Podle psychologických studií o izraelských válečných zajatcích z jomkipurské války v roce 1973 byli vojáci v egyptském a syrském zajetí nejen vystaveni fyzickému mučení a brutálním výslechům s cílem je psychicky zlomit, ale také soustavnému ponižování, systematické protiizraelské propagandě a falešným zprávám o smrti příbuzných nebo izraelských politiků, kteří usilovali o jejich propuštění, aby v nich převládl pocit, že je všichni opustili. Většina těchto vojáků ještě po dvaceti letech trpěla posttraumatickou stresovou poruchou, depresemi, úzkostnými stavy, neschopností zapojit se do normálního života, paranoiou, schizofrenií, hypochondrií, alkoholismem, sexuální dysfunkcí, nepřátelstvím vůči vnějšímu světu, vysokou rozvodovostí, emočními problémy a předčasným stárnutím. Těchto asi 240 izraelských vojáků bylo v zajetí nepřítele jen necelý rok. Gilad Šalit je izolován od světa čtyři roky a jeho věznitelem je teroristické hnutí, které nedodržuje ženevské konvence a jeho programem je nenávist k Izraelcům.

Giladu Šalitovi bude v srpnu teprve 24 let. Důsledky toho, co prožívá, ho poznamenají na celý život – jestli se jich vůbec dožije.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6