19.3.2024 | Svátek má Josef


BLÍZKÝ VÝCHOD: Finále pro Sýrii

21.9.2018

Jak Rusko s Tureckem vytěsnily „nový světový řád“

O tom, že v Sýrii nebojuje dobro proti zlu či demokracie proti despocii, pochybuje už jen málokdo. To není cynický výsměch, ale konstatování faktu. Od chvíle, kdy se do války zapojili džihádisté a okolní mocnosti, jde už jen o obnovu alespoň nějaké stability. Ostatně alespoň nějaká stabilita oslabí proud utečenců ze Sýrie.

I šéf francouzské diplomacie Le Drian varoval před turecko-ruským útokem na Idlib, který by rozptýlil do světa tamní džihádisty. Jinými slovy: kdyby „zlí“ napadli poslední baštu odporu „dobrých“ proti Asadovi, prospěli by tím též „zlým“ (tedy nepokládáme-li protiasadovské džihádisty za spojence). Jinak tu úvahu vykládat nelze.

Větší smysl než dělení na dobré a zlé může mít dělení na ty, kteří jsou schopni prosadit agendu ukončení bojů, a na ty, kteří trvají na permanentní válce s Asadem. Je očividné, že druhou skupinu reprezentují USA, první Turecko, Rusko a Írán. Činí tak z pohnutek sobeckých (Turecko pacifikuje Kurdy), revanšistických (Rusko obnovuje imperiální status) či ideově mocenských (Írán staví pozemní šíitský koridor k Hizballáhu a Středozemnímu moři). Ale jsou alespoň v nastolování agendy úspěšné. Tak se Rusko dohodlo s Tureckem na vzniku demilitarizované zóny v Idlibu.

Úspěchem je i velkorysost, s níž tyto mocnosti přecházejí vzájemné incidenty. Před třemi lety Turci sestřelili ruský bombardér, ale do roka se obě země smířily. V úterý Syřané sestřelili ruský pozorovací letoun, za který se prý schovávaly izraelské stíhací bombardéry. Rusko mluví o provokaci, ale vsaďte se, že z toho nakonec nic nebude. V době, kdy se šéf ruské rozvědky osobně setkává s šéfem Mosadu.

Po první válce v Zálivu (1991) každý znal slova „nový světový řád“. Líčila prosazování americké agendy na Blízkém východě. Dnes tam agendu prosazují Turecko, Rusko a Írán. To Putin s Erdoganem se dohodli na demilitarizaci Idlibu. Takto se prosadil odkaz Obamovy éry v Sýrii.

LN, 18.9.2018