25.8.2016 | Svátek má Radim






BLÍZKÝ VÝCHOD: Další pohled na incident v Hebronu

1.3.2016

Na Neviditelném psu vyšel text pana Stejskala, který rozebírá některé aspekty práce palestinské tiskové agentury MAAN. Zajímavý text o stejnému incidentu z pohledu bývalého příslušníka Izraelských ozbrojených sil (IDF) vyšel i na serveru Elder of Ziyon.

Minulý týden bylo uvolněno video, které zobrazuje příslušníka izraelských bezpečnostních sil, který nevybíravým způsobem zabránil invalidovi na vozíku přiblížit se k postřelené ženě, která se předtím pokusila ubodat policistu.

Daily Telegraph k tomu napsal:

Izraelský policista byl natočen, kterak během konfliktní situace v Hebronu na Západním břehu převrhl vozík s invalidou. Video pořízené mobilním telefonem ukazuje dav přihlížející tomu, jak policista odstrkuje Majeda al-Fakhourího na vozíku dozadu, až z něj vypadne a zůstane ležet na ulici.

Incident se odehrál velmi krátce poté, co se čtrnáctiletá dívka údajně pokusila pobodat izraelského policistu. Přislušníci izraelských bezpečnostních síl dívku postřelili a pan al-Fakhourí, který přišel o nohu před deseti lety při autonehodě, se k ní podle svých slov snažil dostat a poskytnout jí první pomoc.

„Viděl jsem, jak jí teče krev z ruky, a myslel jsem si, že vykrvácí,“ řekl pan al-Fakhourí našemu listu. „Snažil jsem se jí pomoci, ale policista mě zastavil a nařídil mi jít zpět, pak mě převrhl a já narazil hlavou do země.“

Pan al-Fakhourí (53) byl s lehkým zraněním převezen do nemocnice. Dívka, Jasmin Rašad al-Zarou, byla vážně zraněna a převezena do nemocnice izraelskými silami.

Skutečně? Pán na vozíku poskytující první pomoc dívce ležící na zemi?

Ve skutečnosti bylo této ženě 21 let a její skutečné příjmení je Tamimi – což znamená, že je možná příbuznou „nenásilného“ miláčka západních médií. (Bassem Tamimi je organizátorem natáčení a publikace videí svých nezletilých příbuzných konfrontujících IDF ve vesnici Nabi Saleh na Západním břehu. Pozn. překl.) Arabská média informovala o tom, že zemřela, ačkoliv byla léčena v izraelské nemocnici.

Tamtéž se objevila spousta článků, z nichž některé převzala i hlavní média na Zádpadě. V článcích se psalo o tom, že izraelské bezpečnostní složky nepovolují poskytování první pomoci v takovýchto situacích. Nikdy jsem ovšem nikde nečetl nic o tom, jaké jsou vlastně předepsané postupy v případě takovýchto teroristických útoků, jestli tyto předpisy dávají smysl a zda je příslušníci ozbrojených složek dodržují. Bez těchto informací bohužel nelze skutečně zhodnotit, co se doopravdy stalo.

Bývalý příslušník IDF Robert Stark napsal, jak a proč jsou vojáci povinni se chovat v takovýchto situacích:

Nebylo to „místo činu“, bylo to místo, kde proběhl a dosud probíhal teroristický útok, který začal před několika vteřinami. V danou chvíli ležela žena na zemi, živá, ale zneškodněná. Její taška byla poblíž a dosud ji nikdo nezkontroloval. Předpisy říkají, že v takové chvíli existuje reálné podezření, že je v ní ukryto výbušné zařízení.

Bezpečnostní perimetr je v takovém případě vybudován z několika důvodů:

A. Fakt, že je přítomen jeden terorista, zavdává příčinu předpokládat, že zde bude další a že útok ještě neskončil. Perimetr tak chrání vojáky i civilisty.

B. Možnost, že teroristova taška obsahuje bombu, nemůže být ověřena, dokud se na místo nedostaví pyrotechnici. Z tohoto důvodu nemůže do oblasti perimetru nikdo vstoupit, aby nebyl vystaven nebezpečí. A to včetně Arabů, kteří si to celé natáčejí na mobily - perimetr zde existuje i pro jejich ochranu.

C. Na místě je zraněná žena v nebezpečí života. To poslední, co potřebuje, je dav Arabů „pokoušejících“ se pomoci, čímž se budou plést pod ruce profesionálům včetně medika, který poskytuje první pomoc.

D. Vstup civilistů, byť jen jednoho, v takovém případě – zejména v případě nervózních Arabů – eliminuje všechny tři výše uvedené body a buď vytvoří podmínky pro rozdělení vojáků davem, který bude v pokušení vniknout do perimetru, nebo budou muset vojáci perimetr obnovit střílením těch Arabů, kteří by mohli být součástí teroristického útoku. A pak byste křičeli „podívejte se na video vojáků IDF střílejících zblízka Araby“ a hovořilo by se o bůhvíkolika obětech.

Navíc ke všem těmto podezřením a nebezpečím se k hranici uzavřeného prostoru přiblíží muž na invalidním vozíku. Ze všech možných lidí je to právě tenhle muž, který se rozhodne ke konfrontaci s vojáky. Okamžitě se stává podezřelým číslo jedna, že je onen terorista číslo 2, prostě proto, že na tohle místo v danou chvíli nepatří. Bylo by pošetilé pokoušet se proniknout perimetrem i se všemi funkčními končetinami, přesto tenhle chlapík nemá žádné obavy, neuposlechne výzev ozbrojených vojáků a neoblomně se snaží dostat dovnitř.

Nejhorší scénář je, že má k vozíku přimontovanou bombu. Nejlepší možný scénář je, že je to pitomec a když se dostane dovnitř, bude perimetr narušen. Což znamená, že všichni jsou v nebezpečí, zejména zraněná žena na zemi potřebující první pomoc, protože ostatní Arabové budou následovat.

Neznám žádnou jinou zemi, kde by lidé bezostyšně courali okolo vojáků a nerespektovali základní pravidla jako je „toto je místo činu, sem nemůžete“, popřípadě „sem nesmíte, zde se odehrál teroristický útok“. Tohle samo o sobě je důkazem, jak moc jsou si palestinští Arabové jisti tím, že izraelští vojáci neporuší jejich práva.

A přesto slyšíme o vojácích rozleptaných „okupací“ – jako kdyby chlapík na kolečkovém křesle jel okolo, nedělal žádné potíže a voják IDF k němu přišel a schválně ho vysypal z vozíku.

Jsem pohoršen. Zejména proto, že zdravý rozum napovídá, že v jakékoliv jiné zemi by byl tento muž na vozíku zastřelen už při pouhém přiblížení se k vojákům. Stejně jako kdokoliv, kdo by se přiblížil k uzavřenému bezpečnostnímu perimetru okolo místa, kde proběhl teroristický útok.

Je možná pravda, že vyklopení muže z jeho invalidního vozíku nemuselo být nezbytné, ale udržet bezpečnostní perimetr nezbytné bylo. A tento základní fakt je při informování o tomto a podobných incidentech opomíjen.

Je pravdou, že Telegraph požádal o oficiální vyjáření policii, ale nikdo se bohužel nezamýšlí nad tím, že čtenáři (a novináři) v drtivé většině naprosto nechápou vojenskou stránku věci a dělají si názory na věc, i když neznají všechna fakta. Izraelská oficiální místa věci rozhodně nepomáhají tím, že by tyto informace jednoduše zpřístupňovala médiím a veřejnosti. I přes to všechno je jakákoliv absence snahy o vyváženost ze strany médií další formou zaujatosti vůči Izraeli.

Převzato se svolením autora z Elder of Ziyon.

Přeložil @No4711

Elder of Ziyon


Diskuse


J. Jurax
23:38
1.3.2016

R. Tesařík
13:54
1.3.2016

S. Rehulka
13:24
1.3.2016

J. Strašík
12:08
1.3.2016

M. Zdobinský
11:21
1.3.2016

B. Hamáček
23:46
1.3.2016

M. Prokop
:-P
9:11
1.3.2016

M. Červeňák
5:33
1.3.2016

P. Dvořák
3:57
1.3.2016

M. Červeňák
5:35
1.3.2016

R. Gramblička
7:27
1.3.2016

Z. Jaromír
3:51
1.3.2016

J. Babicka
2:36
1.3.2016

počet příspěvků: 21, poslední 1.3.2016 11:46









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.