17.12.2018 | Svátek má Daniel


BLÍZKÝ VÝCHOD: Další konflikt?

18.4.2018

Nyní hrozí vážnější střetnutí - mezi Izraelem a Íránem

V souvislosti s úderem amerických spojenců na chemická zařízení syrského režimu vyvstává do popředí další regionální konflikt, který je potenciálně ještě nebezpečnější než všechny stávající – mezi Izraelem a Íránem. Teherán si v Sýrii buduje základny, stálé pozice i továrny na výrobu vyspělých zbraní a Izrael opakuje, že nic z toho nedovolí; Írán pro něj představuje největší bezpečnostní hrozbu. Až donedávna spolu obě země vedly stínovou válku, ale v posledních dvou měsících se skrytý boj změnil v otevřený konflikt.

V únoru vyslal Teherán ze Sýrie do Izraele bezpilotní letoun s výbušninami, o kterých izraelská vláda informovala teprve minulý týden. Byla to vůbec první přímá útočná akce Íránu, který do té doby proti Izraeli bojoval prostřednictvím svých spojenců, libanonského Hizballáhu a palestinského Hamásu. Armáda íránský stroj v únoru sestřelila a v odvetě bombardovala základnu v Sýrii, odkud Íránci letoun vypustili. Nálet si vyžádal šest mrtvých Íránců a Syřanů.

Minulé pondělí provedla izraelská armáda v Sýrii další útok, který tento týden potvrdil deníku New York Times i její nejmenovaný představitel. Terčem byla stejná základna Tijás a mrtvých bylo 14, včetně nejméně sedmi Íránců a velitele programu bezpilotních letounů. Protože k úderu došlo hned po pohrůžce americkou odvetou za chemický útok jednotek Bašára Asada v městě Dúmá, svět spekuloval, že je jí právě úder na Tijás. Izrael však jedná výhradně ve vlastním zájmu – důvodem zřejmě byla budovaná íránská letecká základna. Izraelská armáda ji zcela zničila a s ní i celý bezpilotní program Teheránu.

Tento útok však vyvolal roztržku s Rusy, s nimiž má izraelská vláda nepsanou dohodu, že po předchozím upozornění smí v Sýrii vojensky hájit své zájmy. Tentokrát ale Rusko nevarovala – zato Washington ano. Moskva, která základnu Tijás rovněž využívá, tam sice žádné mrtvé ani raněné neměla, ale útok nezvykle ostře kritizovala a Vladimir Putin vyzval izraelského premiéra Binjamina Netanjahua, aby se zdržel akcí, které Sýrii „destabilizují“. Únorový izraelský úder přitom Kreml nekomentoval; mimo jiné i proto, že Izrael se nepřipojil k celosvětovému odsouzení Ruska za otravu bývalého dvojitého agenta Skripala a jeho dcery v Británii. Útok z minulého týdne však Putina rozhněval a Moskva naznačila, že možná dodá Sýrii obávaný a vysoce účinný systém protiletecké obrany S-300, který na naléhání Jeruzaléma a Washingtonu zatím Damašku neprodala, ačkoli mu ho slíbila.

Tento systém by pro Izrael při likvidaci hrozeb v Sýrii představoval zásadní překážku, protože syrská armáda po izraelských bombardérech a raketách střílí. Izrael je však odhodlán zabránit íránské přítomnosti v zemi za každou cenu – i kdyby měl vypuknout otevřený vojenský konflikt.

Teherán mu už po únorovém útoku pohrozil mohutnou odvetou a teď to zopakoval ještě důrazněji. Pomstu lze nepochybně očekávat. Nemusí jít nutně o vojenský úder, ale třeba o kybernetický útok anebo nějaký atentát íránských spojenců na izraelské či židovské cíle kdekoli na světě. Pokud však Írán zaútočí přímo na Izrael, tamější představitelé resortu obrany dali jasně najevo, že zničí veškerou íránskou vojenskou infrastrukturu v Sýrii, včetně základen i továren na výrobu zbraní.

Izraelská vláda byla několik let přesvědčena, že Moskva chápe její bezpečnostní zájmy, a dokonce se snaží omezit íránskou přítomnost u izraelských hranic v jihozápadní Sýrii. Na nedávném summitu s Tureckem a Íránem však rozmístění íránských vojáků v zemi povolila. Izrael se dokonce obává, že pouto mezi Moskvou a Teheránem v syrské otázce dokonce sílí, a jeho naděje, že 80 000 íránských vojáků Sýrii někdy opustí, se rychle rozplývají.

Izrael se už na Rusko nemůže spolehnout, ale na Ameriku taky ne. Bez ohledu na její sobotní útok na Asadovy chemické laboratoře chce Donald Trump vojáky ze Sýrie co nejdříve stáhnout. Až to udělá, bude mít Izrael v této zemi jen samé nepřátele.

V sobotu v noci, necelých 24 hodin po americko-britsko-francouzském úderu, došlo k záhadným explozím ve skladu íránských zbraní u Aleppa, které si vyžádaly i oběti na životech. Není jasné, zda šlo o nehodu, nebo bombardování, ale pokud byla pachatelem izraelská armáda, jak se spekuluje, je vidět, že se zhoršených podmínek v Sýrii nezalekla. Ministr obrany Avigdor Liberman ostatně celý svět ujistil, že Izrael nikdy nedovolí, aby se Írán v Sýrii natrvalo usídlil, ani si nenechá omezovat své bezpečnostní operace Ruskem. Izraelská armáda rozmístila značné posily na Golanských výšinách a čeká na íránskou odvetu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Diskuse


F. Navr8til
10:38
18.4.2018

H. Lukešová
12:17
18.4.2018

K. Janyška
8:28
18.4.2018

J. Lepka
10:01
18.4.2018

F. Navr8til
15:37
18.4.2018

J. Vavruška 637
8:02
18.4.2018

P. Chládek
8:21
18.4.2018

J. Vavruška 637
23:01
18.4.2018

počet příspěvků: 8, poslední 18.4.2018 11:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.