Trumpovo rozhodnutí negativně ovlivní celý region

Středeční oznámení Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie přišlo jako blesk z čistého nebe a šokovalo spojence i jeho vlastní poradce. Americký ministr obrany James Mattis označil prezidentovo rozhodnutí za „strategickou chybu“ a podal demisi.

Bude mít negativní dopad především na Izrael a Kurdy. Kurdové se bez Američanů ocitnou ve smrtelném ohrožení Tureckem, které se s jejich přítomností u svých hranic nikdy nesmířilo, neustále na ně útočí, spolu se svými spojenci obsadilo část jejich území a v posledních dnech oznámilo, že chystá novou ofenzivu. Američané Kurdy tři roky podporovali, cvičili, vyzbrojovali a využívali v bojích proti džihádistům, v nichž Kurdové ztratili tisíce mužů. Potlačení Islámského státu je především jejich zásluha. Teď je však Amerika hází přes palubu a vydává napospas jejich nejnebezpečnějšímu nepříteli, Ankaře. Kurdové považují Trumpovo rozhodnutí za zradu.

Noční můru představuje i pro Izrael. Ten v Sýrii už několik let bojuje proti sílící přítomnosti a vlivu Íránu a bombarduje jeho základny, zbrojní sklady a pozice jeho spojenců. A američtí vojáci v severovýchodní oblasti ovládané Kurdy u tureckých hranic jsou hlavní překážkou pro šíitský koridor, který Irán buduje s cílem spojit Teherán se Středozemním mořem.

Navíc hrozí vojenský konflikt mezi Izraelem a Libanonem. Izrael momentálně odhaluje a likviduje útočné tunely libanonského hnutí Hizballáh, které sahají na území židovského státu. Zatím objevil čtyři a celou záležitost přenesl až na půdu Rady bezpečnosti OSN. Izrael zdůrazňuje, že jde o porušení její rezoluce z roku 2006, která požaduje úplné odzbrojení Hizballáhu a jeho stažení za řeku Litání. Rozruch, který vyvolal, má zřejmě připravit mezinárodní společenství na to, že bude možná muset v Libanonu provést vojenskou akci, aby snížil hrozbu, kterou pro něj Hizballáh představuje. Kromě tunelů má hnutí v jižním Libanonu na 150 000 raket namířených na Izrael a v poslední době buduje v zemi s pomocí Íránců i továrny na výrobu zbraní. Izrael varoval libanonskou vládu, že jestli tomu nezabrání, zasáhne sám.

Právě v této situaci, kdy hrozí další ozbrojený střet, přišlo oznámení Donalda Trumpa o stažení dvou tisíc amerických vojáků ze Sýrie, které tam Izrael potřebuje, aby brzdili íránskou rozpínavost.

Teď ztratí nejdůležitějšího spojence v terénu a bude při zasahování proti proíránským silám v Sýrii zcela závislý na blahovůli Ruska, které díky Trumpovi získá neomezený vliv na dění v zemi i její budoucnost. Izrael má navíc s Moskvou napjaté vztahy kvůli zářijovému sestřelení ruského špionážního letounu syrskou protileteckou obranou, z něhož však Kreml obviňuje izraelskou armádu.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu, jehož Trump o svém rozhodnutí osobně telefonicky informoval, podle izraelských zdrojů prezidenta prosil, aby si to ještě rozmyslel, ale bylo mu řečeno, že se tak nestane. Jde v podstatě o první neshodu mezi izraelskou a Trumpovou vládou, která šla dosud Jeruzalému ve všem na ruku. Netanjahu sice prohlásil, že Izrael svou bezpečnost ubrání i bez Američanů, ale neskrýval zklamání.

Trumpovo rozhodnutí odsoudila i řada jeho vlastních republikánů a amerických politologů. Analytik Jonathan Schanzer z americké Nadace na obranu demokracie je dokonce označil za horší než nechvalně známý debakl s „rudou čárou“, kterou prezident Barack Obama hrozil Bašáru Asadovi, pokud provede další chemický útok, ale když to udělal, Obama svou výhrůžku nenaplnil.

Kromě Izraele a Kurdů ovlivní stažení Američanů celý region. Islámský stát ještě poražen není, jak tvrdí Trump. Má ve východní Sýrii stále na dva tisíce ozbrojenců a může v nové situaci Sýrii znovu ohrožovat – tím spíš, že jeho jediní účinní protivníci Kurdové budou muset boje ukončit, aby bránili své území před Tureckem. Trumpův krok je tak považován za vánoční dárek americkým nepřátelům – nejen Islámskému státu, ale také Íránu, Turecku i Rusku. A doplatí na něj nejvěrnější američtí spojenci. Prezidentovo rozhodnutí povážlivě nahlodá americkou důvěryhodnost a přispěje k posílení terorismu na Blízkém východě. Spojené státy ztratí v regionu vliv a možnost usměrňovat řešení syrské občanské války i poválečné uspořádání země. Nejmocnějším hráčem se stane Rusko. Odchod Američanů ze Sýrie je nejhorší krok zatím obstojné Trumpovy blízkovýchodní politiky. Bude mít negativní dopad na budoucnost celé oblasti – o to víc, že Trump chce stáhnout i zhruba polovinu ze 14 000 vojáků z Afghánistánu, kde stále pokračují boje s povstalci a Spojené státy navíc jednají s Talibanem o ukončení války.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus