29.3.2024 | Svátek má Taťána


BLÍZKÝ VÝCHOD: A co teď?

2.4.2015

Palestinci jsou oficiálním členem haagského tribunálu

Palestinci se ve středu stali oficiálními členy Mezinárodního trestního soudu. Žádost podali v prosinci, což jim v roce 2012 umožnilo přiznání pozorovatelského statusu nečlenského státu OSN, přestože žádná Palestina nevznikla.

K haagskému tribunálu chtěli přistoupit především proto, aby u něj mohli žalovat Izrael kvůli údajným válečným zločinům. Už letos v lednu požádali soud o vyšetření všeobecné „situace v Palestině“ a jeho hlavní prokurátorka Fatou Bensouda zahájila proces předběžného zkoumání. Izrael, který si mezinárodní žalobu velmi nepřeje, v odvetě zastavil samosprávě výplaty výnosů z palestinských cel a daní, které pro ně v souladu s dohodami s Osla vybírá, a ta se tak ocitla na pokraji bankrotu.

Oficiální přistoupení k tribunálu zatím Palestincům nepřináší víc než právo hlasovat s jeho ostatními členskými státy a je otázka, jak jejich záměr žalovat Izrael dopadne. Hlavní žalobkyně teprve posuzuje, zda je vůbec proč Izrael vyšetřovat, a Palestinci se ještě nerozhodli, jaké konkrétní obvinění vznesou. Nejvíc se kloní k údajným zločinům, jichž se měl Izrael dopustit za loňské války proti Hamásu v pásmu Gazy. Aby však Fatou Bensouda takové vyšetřování zahájila – což může trvat i několik let –, musí být splněno několik podmínek. Jednou z nich například je, že Izrael sám operaci v Gaze nevyšetřil nebo toho není schopen. Ten však už zahájil patnáct trestních vyšetřování a ještě neskončil. Tribunál se navíc zabývá jen genocidou a masovými vraždami, za něž se dají stěží označit izraelské nálety v Gaze, před nimiž armáda obyvatelstvo varovala letáky a telefonem. Palestinci rovněž zvažují žalobu na výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu jako na akt agrese, ale pravomoc soudit agresivní činy zatím tribunál nemá a hlasování o ní proběhne nejdříve v roce 2017. Izrael také není členem Mezinárodního trestního soudu, a nemusí s ním tedy spolupracovat, natož pak vydat případné odsouzené. Palestinci navíc riskují, že na lavici obžalovaných skončí sami za ostřelování izraelských civilistů.

V posledních dnech se však objevily náznaky, že samospráva nebude s podáním žaloby pospíchat. Údajně se na tom dohodla s Izraelci výměnou za to, že bude opět dostávat výnosy z cel a daní, jejichž zadržovaná částka se už blíží ke 400 milionům dolarů. Samospráva však dohodu oficiálně popírá, protože palestinská ulice by jí takovou „slabost“ neodpustila.

Jenže samospráva musí také hradit platy zhruba 170 000 státních zaměstnanců. Ti už tři měsíce dostávají jen část peněz a nepokoje nespokojených Palestinců je to poslední, co předseda Mahmúd Abbás potřebuje. Jeho nervozitu zvýšil i nedávný verdikt amerického soudu, který přiznal 218 milionů dolarů z peněz palestinské samosprávy americkým obětem teroristických útoků za druhé intifády, přičemž částka se může až ztrojnásobit – soud v únoru dospěl k názoru, že Organizace pro osvobození Palestiny nese za teroristické útoky odpovědnost, a to by mohlo mít pro samosprávu důsledky i u haagského tribunálu.

Eskalaci napětí, které by mohlo přerůst i v násilnosti, si nepřeje ani Izrael, a vyřešení sporu je tak v zájmu obou stran. Nadějné bylo prohlášení palestinského ministra zahraničí Rijáda Málikího po slavnostním ceremoniálu v Haagu, jenž se pokusil utlumit přehnaná očekávání Palestinců výrokem, že „procedury tribunálu jsou zdlouhavé a mohou narazit na potíže, které budou možná trvat i několik let“. A nejmenovaný palestinský představitel řekl agentuře AP, že samospráva počká na výsledek předběžného šetření soudu.

A to jistě hned tak nebude. Tribunál například dodnes neukončil předběžné zkoumání údajných amerických zločinů v Afghánistánu, které zahájil v roce 2007, ani zločinů Ruska v Gruzii, na něž Tbilisi poukázalo v roce 2008.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus