29.3.2024 | Svátek má Taťána


Blbost a vyčůranost

13.9.2011

Blbost nesmírného množství lidí, kteří jsou ochotni věřit kdejaké stupidní katastrofické předpovědi, vyčůranost mnoha dalších, kteří na blbosti té první skupiny vydělávají. A přitom to začalo docela nevinně - po rozpadu bipolárního světa potřebovala levice nový cíl, a tak začalo hnutí za ochranu životního prostředí. Ostatně ne nadarmo se o environmentalistech říká, že jsou navrch zelení a vevnitř rudí. Zelenému hnutí se dlouho nedařilo upoutat pozornost, koneckonců rozumní lidé netrhají zbůhdarma kytičky ani nešlapou po broučcích, takže na tohle je nenachytáte. Jenže pak přišli někteří vědci s hypotézou globálního oteplování a hned bylo proti čemu bojovat a čím blbnout masy.

A jelikož proti chimérické hrozbě, která se má navíc projevit až za nějakých sto let, se krásně burcuje lid, chopili se příležitosti politici. Proč by se měli zabývat současnými podružnými problémy jako nezaměstnanost, infiltrace islamismu, bytová otázka, rasismus ap., když mohou napřít síly proti celoplanetární katastrofě. Tady nehrozí, že by jim voliči na konci jejich volebního období mohli jejich nezdary spočítat. Globální oteplování nastane v době, kdy už dávno v politice nebudou.

A zatímco sílilo levicové environmentalistické hnutí, množily se i řady těch, kteří na kšeftu s oteplováním chtěli něco vytřískat. Takzvaně ekologické organizace začaly čerpat finance z veřejných rozpočtů i z raketýringu, vědci, kteří potřebovali na svou práci granty, se přizpůsobili a začali hlásat klimatické náboženství a firmy vydělávající na oteplování rostly jak houby po dešti. Environmentalisté v čele se spolkem zvaným IPCC přišli se šílenou myšlenkou, že planetu zachráníme snížením obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Pomocí iracionálních tvrzení dospěli mimo jiné k tomu, že před tím nás ochrání ekologické (cha!) elektrárny - na biomasu, na vítr a na sluneční záření. Že jde o podvod životní prostředí jedině poškozující, si začínají lidé uvědomovat až s velkým zpožděním. Proto se tady taky mohla objevit přemrštěná podpora solární energie (jak jinak, na základě směrnice Evropské unie), za niž zaplatíme během dvaceti let několik set miliard.

A pokud chce pan senátor jméno konkrétního viníka, tak tady je: bývalá poslankyně ČSSD Iva Šedivá, která při hlasování o zákonu v únoru 2005 prosadila, aby Energetický regulační úřad mohl výkupní cenu fotovoltaické elektřiny snižovat meziročně maximálně o pět procent.

Tato paní dnes sedí v teplé kanceláři královéhradeckého magistrátu, šéfuje odboru životního prostředí a ceny elektrické energie ji určitě nijak netrápí. Není ale jediným viníkem, za všechny další v naší republice můžeme jmenovat zejména pány Špidlu, Ambrozka a Bursíka, Ambrozkova tehdejšího poradce, a samozřejmě poslance ČSSD, KDU-ČSL a KSČM, kteří zákon v květnu 2005 odhlasovali.

Je jen nesmírná škoda, že se nejspíš nikomu nepodaří vypátrat jména rodinných příslušníků a přátel těchto poslanců a poslankyň, kteří jsou tak nebo onak propojeni s výrobci tzv. zelené energie a na tomto byznysu vydělávají. Jistě bychom se dozvěděli velmi zajímavé věci. Takhle musíme zůstat u toho, že důvodem, proč pro zákon zvedli ruku, nebyla vyčůranost, ale ta druhá eventualita.