Už jen hodiny nás dělí od spuštění EET a veřejnost částečně s úžasem, částečně pobaveně a částečně s hněvem pozoruje, jaká řežba se kolem novinky odehrává v nejvyšších patrech politiky. Ministr Babiš evidenci tržeb protlačil a sociální demokraté teď hrají hru připomínající tanec mezi vejci.

Elektronická evidence, to je přece jejich odvěké téma. Teď se tváří, že jsou/nejsou pro/proti, vyber si každý kdo chce co chce. A Babiš jim to svou politikou/nepolitikou usnadňuje - reformovat systém a dělat výjimky pár desítek hodin před spuštěním, to bylo opravdu diletantské.

Je těžké si udělat úsudek. Že je to zatížení a buzerace, o tom nemůžou být pochyby. Jiná věc je, že v takové Itálii, pokládané za zemi mafie a šedé ekonomiky, neexistuje presíčko bez tištěné účtenky na talířku. Koupíte si tam na trhu sejra a máte k němu tištěnou účtenku a dostane se vám poučení, že ji musíte mít u sebe 200 metrů od hranice tržiště, tam vás mohou financové kontrolovat. Naproti tomu zjištění, že stvrzenka z mašinky EET neplatí pro uznání reklamace, je opravdu hodně pozoruhodné.

Těžko si udělat úsudek, nicméně je tu Babišovo tvrzení, že v ideálním případě EET přinese osmnáct miliard do státní kasy. Což je zhruba suma, kterou stát prošustroval při investiční pobídce na jakousi elektrárnu v Tramtárii.

Trumpova ramena

Zvolený americký prezident označil Castra za diktátora a následně pohrozil Kubě, že musí udělat ústupky, jinak má na nějaké tání vztahů s Amerikou zapomenout. Tvrdý to postoj. Budeme zvědavi na postoj vůči Rusku. To má už tradičně ve zvyku testovat americkou odolnost. Dá se čekat, že přitvrdí přinejmenším na Ukrajině, ale spíš v Pobaltí, zvláště pak v Lotyšsku, kde má nohu mezi dveřmi hodně hluboko strčenou. To bude zkouška ramen.

Ještě ke Castrovi

Diktátor, nebo hrdina? Na Kubě je diktatura a země je zbídačená. Castrovi se však nedá upřít síla osobnosti, ta byla až fascinující. Jeho režim naservíroval silnou porci rovnostářství (všichni mají stejně holý zadek) a nacionalistické hrdosti – ona je ta nenávist a závist vůči Severní Americe v celé Jižní Americe silná a Castro ji institucionalizoval. Kubánci živoří, ale říká se jim, že jsou hrdí a svobodní. Na mnohé z nich to funguje.