24.9.2017 | Svátek má Jaromír


PSI: Barry

1.3.2017

Jako malá jsem dlouho snila o psovi, časem dostal sen jasný obrys – bígl. A pak se sen stal skutečností.

Moje nejmenší nevýstavní štěňátko vyhrávalo výstavy, agility, coursing, skládalo zkoušky poslušnosti. Šlapal se mnou dogtrekking – startovali jsme v padesáti závodech, mnohokrát se octli „na bedně“, čtyřikrát jsme stoupali na stupně vítězů v seriálu MČR. To bylo mnohem víc, než jsem si kdy vysnila. Navíc se z drzého útěkáře stal spolehlivý parťák, mazel, špičkový aportér. Pan profesor.

Barry

Barry

A pak přišly rány – nejdřív cysty a nucená kastrace, pak problémy s meziprstím, kvůli kterým už nemohl chodit dlouhé treky. Další problémy. Po kouskách selhávala páteř – spondylóza, výhřezy plotýnek. Pes, který dřív po sto kilometrech nadšeně očekával další zábavu, se postupně dostal k tomu, že obejít panelák bylo maximum. Tak jsem začátkem roku 2015 koupila vyřazený dětský kočárek a vozila jej na krátké výlety.

Na Kounovské kamenné řady

Na Kounovské kamenné řady

Každý výlet si užíval, zvládnul takto třídenní vandr i týdenní toulavou dovolenou. V roce 2016 pokračujeme krátkými procházkami, Barouš i při běžném venčení ťape ochotněji a dál. Miluje návštěvy hradů – lovecké trofeje zajímají oba psy, ale Barry pečlivě očichává i historický nábytek, všechno, k čemu se může dostat. Nasává každý zážitek, vítá jakékoliv vytržení ze všedního dne. Přestává slyšet, je ale skvěle ovladatelný posunky. Jen už nemůžu využívat ty prémie, které mi dával pes rozumějící snad každému slovu.

České Švýcarsko - a takhle to šlo skoro pořád

České Švýcarsko - a takhle to šlo skoro pořád

V červnu nás zničené dveře kočárkárny donutily zkusit kratší okruh po svých – Barry nakonec ušel s pauzami asi šest kilometrů, závěrečnou prohlídku hradu Houska si užíval. Pak třídenní toulání Českým Švýcarskem, hodně neschůdných terénů, často jeden nese psa, druhý táhne kočárek po schodech, nebo vynáším psa a kočár pak přenášíme ve dvou. Brody, příliš úzké mostky, tenhle kraj opravdu není kočárkový. Jenže i tak to stojí za to, nádherná místa, kouzelné výhledy, spokojení psi. Bardu musím krotit, nejradši by všechno šlapal sám. My jsme ušli asi padesát kilometrů.

Kokořínsko bez kočárku - Bludiště

Kokořínsko bez kočárku - Bludiště

Opět Kokořínsko, vynáším Bardu až na věž Kokořína. Pak vrstevnicová cesta, která je ale ve skutečnosti nesjízdná. Barda i tohle zvládá po svých, já s kočárkem skáču přes kořeny. Po této zkušenosti si troufnu i do Pekla – další víkend na nás čeká malebné údolí u České Lípy, podle úvodní cedule nesjízdné, takže kočárek necháváme v autě. Šlo by to s ním bez problémů. Ale ono to jde i bez něj a Barry nakonec uťape celých deset kilometrů!

Piškotová pauza na Kokořínsku

Piškotová pauza na Kokořínsku

V půlce prázdnin jedeme na autovandr po západu Čech. Lázeňská města, zříceniny, příroda. Muzea, rozhledny, zámky. Výšlapy s kočárkem i bez něj střídá odpočinek v autě, když Petr prochází památky psům zapovězené. Noční koupání v Bílé vodě s pracujícím velkorypadlem na obzoru. Zážitky nádherné a neskutečné. Jen v sobotu je Barry skleslý, odpoledne vykašlává pěnu a pak i pár granulí. Mažeme domů o den dřív a nakonec míříme na veterinu – zápal plic.

V kočárku v autě

V kočárku v autě

Konec prázdnin trávíme spokojeným válením u našich na chatě, psi si užívají mazlení, my dáme jen pár výletů s Vaškem. V září další toulání, dobyli jsme Házmburk i Jezeří. Zastrčená botanická zahrada, do skleníku psi nesmí, ale – zkuste se zeptat, uvidíte. Zkusili a uviděli. Barouše, kterému se rozzářily oči a pečlivě očichával všechny kytky, na které dosáhl. Vaška panáčkujícího před akváriem, aby zahlédl trnuchy. Velké díky! V říjnu ještě zvládneme kočárkový výlet Kokořínskem.

Obora na Karlovými Vary

Obora na Karlovými Vary

Jako každý rok nastává s příchodem zimy zvrat k horšímu. Už před rokem to bylo „o fous“, před Vánoci tehdy Barry nedokázal sám dojít ani k výtahu. Pak se na chatě zázračně zotavil a prožili jsme ještě tenhle nádherný rok nabitý výlety.

České Švýcarsko - samosběr borůvek - Brtnický hrádek

České Švýcarsko - samosběr borůvek - Brtnický hrádek

6. listopadu jej velmi trápila záda, večer byla situace strašná a v noci ještě horší. Ráno se pes odmítal pohnout, vyhlídky byly více než mizerné... nenechala jsem jej dál trápit. Moje druhé já, můj splněný sen, odešel za duhový most 7. 11. 2016. Dal mi nádherných 13 a půl roku.

Barry

Barry

Foto: autorka. Klikněte do obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!

Petrs01 Neviditelný pes


Diskuse


E. Šusová
14:11
3.3.2017

V. Glover
4:23
2.3.2017

T. Zana
21:31
1.3.2017

A. Rgova
20:45
1.3.2017

Ž. Petrs01
20:28
1.3.2017

Z. Vave
23:39
1.3.2017

Z. Hanča
20:22
1.3.2017

L. Vaňková
19:55
1.3.2017

Z. Dalmi
19:05
1.3.2017

M. Crossette
18:38
1.3.2017

Z. Vave
18:19
1.3.2017

Z. Lika
18:21
1.3.2017

Z. Lída
18:26
1.3.2017

Z. Rpuťová
19:07
1.3.2017

Z. Xerxová
18:40
1.3.2017

M. Crossette
18:41
1.3.2017

M. Beda
19:25
1.3.2017

T. Zana
19:36
1.3.2017

Z. Hanča
20:27
1.3.2017

Z. Vave
20:36
1.3.2017

Z. Jenny
21:12
1.3.2017

K. Holubová
22:32
1.3.2017

Z. Kytka
16:33
2.3.2017

Z. Vave
18:16
1.3.2017

Z. Asteris
15:29
1.3.2017

Z. Rpuťová
10:01
1.3.2017

Z. Lika
10:04
1.3.2017

M. Pajakerryková
10:13
1.3.2017

M. Beda
10:33
1.3.2017

T. Zana
9:56
1.3.2017

M. Beda
10:32
1.3.2017

Z. Yga
9:28
1.3.2017

D. Ruščáková
8:56
1.3.2017

Z. Inka
8:54
1.3.2017

K. Miháliková
8:25
1.3.2017

Z. Jenny
8:23
1.3.2017

Z. Lída
9:37
1.3.2017

M. Pajakerryková
10:16
1.3.2017

Z. Lika
8:02
1.3.2017

Z. Matylda
7:50
1.3.2017

Z. Inka
8:59
1.3.2017

Z. Xerxová
6:33
1.3.2017

počet příspěvků: 42, poslední 3.3.2017 02:11









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !