18.8.2018 | Svátek má Helena


BIG BEN: Sex nás možná nepřežije

18.7.2018

Než budeme dál zkoumat, jak vylepšovat svůj sexuální výkon a tak vytřibovat a civilizovat mužsko-ženské vztahy, počkejme si, než laureátka cen Golden Globe a Oscara zvaná MeToo vyřeší, rozhodne a uzákoní přesné hranice mezi těmito stupni sexuálních vztahů: 1) zírání, 2) povykování, 3) dvoření, 4) balení, 5) obtěžování, 6) donucování, 7) znásilňování. Donedávna na dovršení oktávy existovalo taky něco jako vzájemně souhlasný sex. Ale i ten se teď zpochybňuje teorií „toxické maskulinity“ vrozené všem mužům. Podle této teorie to, že se nám žena dobrovolně oddala, nebo nás svedla, či si nás k sexu koupila, nebo nás k sexu donutila svou mocenskou pozicí, nebo dokonce opravdicky znásilnila, se stalo proti její vůli a jen tím, že jsme ji k tomu „maskulinně dotoxikovali“. „Omámili svým šarmem“ se tomu říkávalo v dobách civilizovanějších.

Ta toxická maskulinita se nám sice může zdát v době demaskulinizace, zženštilosti, metrosexuality a mamánkovství mužského pokolení celého Západu (možná jen s výjimkou státu Izrael a Viktora Orbána) pošetilou iluzí. Demaskulinizace ovládla i řeč, přinejmenším anglickou. Tam se mužský rod už nesluší a neutralizuje se. V Kanadě prezident Trudeau zakázal říkat lidstvu tradičně mankind a nařídil místo toho peoplekind. Vzniklo kolem toho hodně šprýmů typu „pocházím z Manchesteru, ale teď je to Peoplechester“.

Ale začalo to úplně vážně už před několika desetiletími modernizací modlitebních knížek. Tam se „Bůh našich otců“ musel přejmenovat na „Boha našich otců a matek“ nebo přinejmenším „Boha našich předků“ (což v angličtině zahrnuje oba rody, v češtině bychom k tomu museli přidat „předkyň“). Jinde se i samotný maskulinní Bůh neutralizoval na Božstvo nebo Věčno. Dotáhnout to až na Bohyni si žádný teolog netroufl, tam by končilo náboženství a začínalo pohanství. Historičky taky navrhovaly, aby se studovala nejen history, ale i herstory.

„Sex nás všechny přežije,“ říkával slavný hollywoodský producent Sam Goldwyn v dobách, kdy škaredí producenti ještě nenutili hezké začínající herečky k sexu, nebo se o tom nemluvilo, protože se to pokládalo za samozřejmou součást tvůrčí filmové práce. To rčení bylo jedním z těch mnoha „goldwynismů“, které Sam tu a tam plácal, aniž kdo přesně věděl, co znamenají. Asi se tím snažil vysvětlit, že nebylo potřeba ukazovat sex přímo na plátně, nýbrž bylo lepší, aby si jej divák domýšlel podle svého, když režisér po prvním polibku hrdinského páru (při němž oba, ač už ležící na gauči, museli mít každý jednu nohu na podlaze), zavolal „aaand-cut!“ Asi se o ty intimní partie svých krásek producenti, režiséři a první milovníci nechtěli dělit s kdejakým zevlounem, který zaplatit dvacetník za lístek. Za dnešních patnáct či dvacet dolarů na to už má každý právo.

Jenže sex už nás možná nepřežije. Riziko kriminalizace i jen toužebného zazírání, nemluvě o tom příslovečném dotknutí kolínka, není jediný Damoklův meč nad sexem visícím.

Neschopnost mužů rodit bývala citována jako důkaz přírodní a žádnou ideologií neodstranitelné odlišnosti mužů od žen. Před pár lety se i to překonalo porodem dítěte z útrob muže, který otěhotněl ještě jako žena, než se nechala na muže trans-sexualizovat. Tím se dítě narodilo lidskému tvorovi, který byl ještě technicky žena, ale už ideologicky muž. Fantazií obdařené lékařské vědě to dalo nápad, že když se dnes umí transplantovat kterýkoli vnitřní orgán, mělo by být možné i transplantovat dělohu do mužského těla, aniž by se narušilo ústrojí plodivé. Taková jakási umělá „hermafroditizace“. Mužské těhotenství by se tak stalo běžnou záležitostí. Státní zdravotnictví by to financovalo podle zákona o rovnoprávnosti. Liverpoolská univerzita už na tom pilně pracuje, aby “transgenderové ženy, ale také homosexuální i heterosexuální muži, mohli prožívat tu radost z nošení dítěte”.

Ostatně ženské těhotenství je nespravedlnost, bouří se feministky, zatím jen v Jižní Koreji. Tam nová západně pokroková vláda oznámila, že bude zkoumat dosavadní zákonný zákaz potratu, čili že jej povolí. Ono jí asi moc jiného nezbývá, neboť nemá dost místa ve věznicích na trestání tisíců ilegálních potratů prováděných každý rok, a tichá většina občanů už proti nim nic nenamítá. Hlasitá menšina osvícených feministek už za ně veřejně demonstruje. S plakáty zobrazujícími dělohu s fetusem v roli Sisyfova balvanu, tlačeného do kopce znavenou ženou k balvanu připoutanou řetězem. Vedle je postava Venuše s revolučně zaťatou pěstičkou, sdělující něco jako „už si to nenecháme líbit“. Žádné mateřství, žádné těhotenství, konec rození, konec plození, konec lidí.

Nám pilným reportérům už dlouho probíhající sebevraždy Západu to připomene, že Jižní Korea se k němu před nějakým půl stoletím připoutala a hyne s ním. Stejně jako Japonsko, kde se mladá generace vzdala nejen rození, nýbrž i sexu samotného.

Podle pokrokové rovnoprávnostní ideologie je mateřství nespravedlivé, protože jím ženy trpí a muži ne. Že je přirozené, můžete vysvětlovat od rána do večera, jako hrách na stěnu. Pokrok je nad přírodou. Přírodu krotí. Přírodu podmaňuje. Přírodu popírá. Osvobozuje nás od její „systemické tyranie“ a „reakční regrese“.

Ale nápad je to tak dobrý, že už přeskočil i na Západ. V opačném výkladu. Zrovnoprávnění mužů a žen se může docílit i těhotněním mužů. Ale až si tu radost z těhotenství muži prožijí, možná zjistí, že to přece jen není taková zábava, jak s představovali. Muži jsou mnohem méně odolní k bolestem a bolesti porodu si nedovedou představit ani při čtyřcentimetrovém ledvinovém kamínku. Tak se těhotenství zprotiví všem a bude se provádět v laboratořích.

Na tom už pracuje Stanford University v Kalifornii, jejíž profesor Hank Greely se těší, jak to rodičovským párům dá příležitost vybírat si embrya, která nezdědila žádné choroby či vady. Do třiceti let se lidé přestanou množit sexem, odhaduje. Embrya se budou laboratorně vyrábět a všichni budou zdraví. Tím taky možná nebudou mít na co umírat, leda násilím.

A místo sexu, už zbytečného, se lidstvo bude rozmnožovat chytrými telefony. Už dnes ty krásné mladé, taktak postpubertální páry vídáte, jak spolu sedí na jedné lavičce v parku, oba si klikají do iphonu a hodiny spolu nemluví, protože rodiče ani škola neměli čas je mluvení naučit. A nevadí jim to, rozumějí si. Možná už si na internetu do budoucna vyhledávají tu nejlevnější výrobnu dětí, vybírají podle několika receptů zaručujících ten či onen typ dítěte, s takovými či onakými vlastnostmi, objednávají je na zvolené datum a doručení na svou adresu, a platí zálohu kreditkou nebo bankovním převodem. Nebo jim to přijde moc drahé, spočítají si, že dítě neuživí, tak zůstanou věrni svým iphonům, o nichž v mnoha sondážích mnozí říkají:

„Nikdy jsme neznali život bez iphonů, nevěděli jsme, že nějaký jiný existuje. Tak jsme se s iphony skamarádili a máme je raději než lidi, protože jsou bez problémů a nepůsobí nám mindrák.“

Pohádka „děti nosí čáp a vrána“ se stane skutečností. Ostatně „Čáp & Vrána“ by byl dobrý název takové embryové výrobny.

Taky se nám při dnešní nekonečně vynalézavé genderizaci jednoho dne může stát, že ta krásná holka odvedle, kterou jsme tolikrát toužebně ozírali, jednou si na ni uznale hvízdli, pak jsme se jí nemotorně zadvořili, pokusili se ji trapně balit a dnes jsme plánovali jí sáhnout na kolínko, se nám proměnila v chlapa, nebo dokonce někoho z těch sedmdesáti uznávaných genderů, z nichž nejpopulárnější jsou: Agenderisté. Androgynové. Androsexuálové. Bigenderisté. Cisgenderisté. Cissexisté. Cisnormalisté. Closetisté. Demisexuálové. Feminine-of-centristé. Masculine-of-centristé. Feminine-prezentisté. Maskulin-prezentisté. Genderbinaristé. Genderfluidisté. Genderidentisté. Gendernonkonformisté. Gendernormalisté. Gendervariantisté. Gynesexuálové. Transgenderisté. Intersexisté. Pansexuálové. Skoliosexuálové. Transmuži a Transženy.

Beze srandy, najdete je všechny a mnoho dalších na síti globální imbecilizace zvaném Facebook.

A to jsme teprve na začátku výčtu všech těch Damoklových mečů hrozících vyhubit sex. Jeden článek nám na ně nepostačí. Sledujte tuto stránku.

Mezitím nám zasvitla přece jen jedna jiskřička naděje směrem k mírnému nadějnému racionálnu. Weinsteinův právník Ben Brafman den před předáváním Oskarů oznámil na adresu té více než stovky Weinsteinových žalovatelek, že podle existujících amerických zákonů „vědomě volený sex ženy s hollywoodským producentem s cílem vylepšit si kariéru není z jeho strany znásilnění, i kdyby se jí to protivilo“.

Takže do vězení Weinsteina asi nedostanou. Jeho filmové kariéře už to asi moc nepomůže. Ale chystáte-li se na vlastní producentskou kariéru a třásli jste se strachem, už si tím tolik nemusíte lámat hlavu.

Převzato z Playboye

Kurasovy knihy jsou k dostání ZDE.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Schwarz
8:20
20.7.2018

P. Grigar
13:32
18.7.2018

J. Farda
12:20
18.7.2018

V. Kain
13:26
18.7.2018

A. Alda
10:43
18.7.2018

D. Polanský
10:08
18.7.2018

J. Schwarz
8:26
20.7.2018

R. Langer
6:09
18.7.2018

D. Polanský
10:10
18.7.2018

počet příspěvků: 17, poslední 20.7.2018 08:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.