25.4.2024 | Svátek má Marek


BIG BEN: Jak civilizace umírají

2.7.2013

Mizerná zpráva pro atheisty. Vymřou. Místo nich svět ovládnou věřící a čím náruživěji věří, tím větší šanci mají. Je to jednoduše proto, že atheisté se přestali množit, věřící se množí dál. Převážně atheistická Evropa začíná vymírat průměrnou porodností 1,3, silně náboženská Amerika zůstává nad 2. Amerika možná přežije, Evropa se do konce tohoto století stane pouhou historickou památkou. Když lidé ztratí smysl pro posvátno, ztratí touhu po životě. Odmítnutí rodit děti je vrcholným projevem nihilismu. Bohaté národy mají materiální komfort, ale ztratily motivaci předávat život dalším generacím. Evropa se během jedné generace stane domovem důchodců bez dostatečné ekonomické báze. Populační kolaps, provázený kolapsem ekonomickým, kulturním a duchovním, je důsledkem ztráty víry, která je "pátým jezdcem Apokalypsy" likvidujícím naši civilizaci. Nehrozí konec světa, jen konec nás.

How Civilizations Die

Tak čtenáři hned v úvodu knihy How Civilizations Die dává pěstí do oka americký ekonom, hudební kritik a svého druhu prorok (jeremiášského pesimistického založení) David P. Goldman, jehož sloupky (mnohdy pod pseudonymem titulem "Spengler" podle německého historika Oswalda Spenglera předvídajícího krach Západu) vycházejí v řadě internetových časopisů jako First Things, Gatestone Institute, Asia Times Onine a Tablet. Profesním původem je finanční analytik a investiční manažer, jednu dobu byl ekonomickým poradcem prezidenta Reagana a redaktorem The Wall Street Journal.

Civilizace nejprve samy sebe likvidují, než je může převálcovat civilizace jiná. Důslednou sebelikvidací teď právě procházíme my. Umíráme apatií, ne mečem nepřátel. Zatím. Ten nám jednoho dne možná jen dá ránu z milosrdnosti. Evropskou apatii Goldman vnímá jako rub téže mince jako islámský extrémismus. Jedna druhou přitahují. Obě ztratily napojení na kreativní prvky své minulosti a tím důvěru v budoucnost.

Ale zde hned na začátku Goldman přichází s překvapivou informací: zároveň s námi vymírá i ten dnešní nepřítel - svět islámu, kde po desetiletích prudké porodnosti nastává v ještě kratším období ještě prudší kolaps, nejnápadněji v zemích jako Irán a Turecko, kde se už rodí méně než 2 děti na dospělou ženu. Přímou příčinou je vzdělanost tamních žen, pro něž odmítnout mateřství je formou protestu proti krutosti bigotní mužské tyranie podepřené náboženstvím. Porodnost prudce klesá i v severoafrických islámských zemích, kde se z někdejších průměrných čtyř až pěti blíží oné kritické dvojce (pod niž už klesl celý Západ kromě Ameriky a Izraele). Čím jsou v islámu ženy vzdělanější, tím méně rodí. Vzdělanost muslimek je naší nejnadějnější zbraní.

Ale abychom se zbytečně nechlácholili, ze tím se islám uklidní a přestane být Západu smrtelně nebezpečný, Goldman hned varuje, že demografický kolaps islámu by naopak mohl způsobit celosvětovou sebevražednou katastrofu. Kdo se vidí na pokraji smrti, ztrácí "racionální sebezájem" a ze zoufalství je schopen kolosální destrukce. Islámský ekonomický kolaps by byl drastičtější než západní. Islámské země jsou mnohonásobně chudší, zatímco Západ má nastřádáno dostatek bohatství, které by mu setrvačností pomáhalo ještě nějakou dobu přežívat. Souběžně s poměrně pozvolnou západní krizí by islámské země spadly až do hladomoru, který by je mohl dotlačit k závěrečné loupeživé invazi ničící vše v cestě. Irán a Pákistán k tomu mají i nukleární zbraně. Amerika přežije za předpokladu, že ji islám nestáhne do propasti s sebou. Není nic nebezpečnějšího, než civilizace, která náhle zjistila, že umírá. Kdo ví, že nemá co ztratit, je ochoten hrdě a se slávou bojovat na život a na smrt.

Goldman nám pak předává historii kolapsu velkých západních civilizací, vyčtenou z archeologie. Středomořské předhistorické civilizace bronzového věku - mykénská, hititská, syrsko-egyptská a kanánská - zanikly po šedesáti letech požárů a drancování v polovině 12. století př.n.l. Druhým velkým kolapsem bylo zhroucení helénské civilizace v prvních dvou stoletích př.n.l. Třetím byl pád Říma. Čtvrtý prožíváme teď. Každý takový kolaps začínal zhroucením porodnosti, stárnutím, slábnutím a apatií populace a končil jejím nahrazením jinou. Historické záznamy z Řecka na konci předkřesťanské éry popisují "zemi zcela vylidněnou, kde římští vojáci pobývají v prázdných domech a Athény jsou zalidněny sochami". Řecká civilizace zanikla proto, že nerodila dost mladých mužů, kteří by ji vojensky bránili. Theodore Momsen ve své Historii Říma popisuje opakování téhož kolapsu už v Cicerově době jako společnost celibátu a bezdětnosti, vylidňování krajiny a postupná výměna obyvatelstva přivandrovalými barbary. "Malé civilizace mohou zaniknout z různých důvodů, velké civilizace zanikají jen tehdy, když už se jim nechce žít", komentuje to Goldman jedním ze svých "Spenglerových zákonů".

Kořeny dnešního tragického kolapsu Západu Goldman nachází už v Třicetileté válce, v níž zahnula (částečně hladomorem) třetina Němců, čtvrtina Španělů a velké kusy Francie se zcela vylidnily. Selhání církve vidí v "neopohanství a národní idolatrii zasazené jako kukaččí vejce do hnízda křesťanství". V 17. století nastal rozklad jednoty církve, která byla hlavním pojítkem evropských kultur. Její ovládnutí Evropy prostřednictvím pokřesťanštěných vladařů, jimiž se poddaní museli přizpůsobit, vtáhlo pod křesťanský prapor a křesťanskou vzdělanost jednotlivé národy se všemi jejich tradicemi, zvyky a pověrami. Křesťanství dovolilo pohanům pokračovat ve zbožňování svých vlastních obrazů. Němci zbožňovali Krista jako modrookého blonďáka, Španělé jako snědého černovlasatce, Mexičané černou Marii z Guadelupe. Výsledkem byla (a zde Goldman cituje historika a filosofa Franze Rosenzweiga) "rozpolcenost mezi Ježíšem a Siegfriedem".

Národní sebezbožňování – a sebepředstava "lidu vyvoleného" – pokračovalo v jednotlivých národech i pod pláštíkem křesťanství po celé evropské dějiny a od 16. století Evropu začalo tříštit. Konflikty katolicko-protestantské přerostly v konflikty národnostní, jak jednotlivé národy (Německo, Francie, Rusko, Polsko) oblékaly "mesiášská" roucha v podobě vojenských uniforem. Pohanské národní sebezbožňování vyvrcholilo ve světových válkách 20. století, které křesťanství pohřbily.

"Evropanům se nepodařilo být ani křesťany ani pohany," shrnuje Goldman. "Jejich kultura tragicky selhala, jak vady zabudované do evropské kultury ji nakonec zruinovaly". Evropský nacionalismus nejprve podřezal krk křesťanství a nakonec sám vykrvácel - dramatizuje Goldman současný stav Evropy. Evropa dnes existuje a prosperuje jen díky tomu, že Amerika rekonstruovala poražené státy – prohlašuje Goldman s historickým oprávněním, i když možná i se špetkou toho "mesianismu" amerického.

Křesťanskou moralitu nahradila "moralita sebezájmu", která ztratila dimenzi nadčasovosti, trvanlivosti a nesmrtelnosti. Bez touhy po nesmrtelnosti (tvoření nadčasové kultury a její předávání další generaci) život ztrácí smysl. Smysl životu dává touha po úspěchu v něčem užitečném. Úspěch či neúspěch každého státu vychází z charakteru jeho lidu a občanské společnosti. Solidní společnost dokáže napravit vadný stát, ale ani ten nedokonaleji zkonstruovaný stát se nedá udržet vadnou občanskou společností.

Současné trendy porodnosti v jednotlivých evropských státech Goldmanovi z dostupných statistik vycházejí na scvrkávání populace o 38% u (nejvíc rodících) Čechů, 46% u Němců, 53% u Rusů až po tragických 68 procent u Bulharů a 70% u Bosňáků.

"Kultury zombií" tomu Goldman říká. A postuluje k nim další svůj "Spenglerův zákon":

"To nejlepší, co pro kultury zombií můžete udělat, je nebýt jednou z nich".

Převzato z www.ceskapozice.cz