29.3.2024 | Svátek má Taťána


BEST OF HYENA: Výběr nejzajímavějšího

27.2.2006

Ničema na parkovišti
Pětatřicet babek za hodinu chtějí na Karláku, to je víc než euro za hodinu! Budiž, je to centrum, jel jsem do centra naknap, měl jsem schůzku ve dvě právě na Karláku, dojel jsem na parkoviště za pět dvě. Schůzku jsem stihnul, vyřídil ještě jednu a za deset minut čtyři se vracím k autu.
A ten výběrčí po mně chtěl sto pět korun - a na papírku měl opravdu napsáno, že jsem přijel v jednu patnáct!
Nasral jsem se tak upřímně, že inkasoval mých sedm pětek a šel dál, temně huhlaje. Poučení jediné, člověk nesmí věřit vůbec nikomu, nejen vládě, ale ani pohůnkovi na parkplacu. A kontrolovat papírky za stíračem.

Irda umí počítat
Psi rozumí lidským slovům, to je známá věc. U nás doma jíme ke kafi po obědě sušenky jménem Bébé, čili bébéčka. Onehdy zase - oběd zakončen kafem.
"Dáme si bébéčka," pravila Ljuba.
Stačilo říct bébéčka a už tu Iris byla, tichá a bílá jako Perchta z Rožmberka, rozuměla tomu slovu!
A teď pozor: bebéček je v obalu daný počet, jsou tam čtyři. Jedno snězeno, Iris dostala kousek. Druhé, třetí, nakonec čtvrté.
A Perchta odchází! Ona umí počítat a ví, že už je všechno splivnuto!

Kdopak to kryje
Šestnáct milionů do nemovitostí investovala rodina Tomáše Kadlece. Dřív to byl šéf Národního bezpečnostního úřadu, později ředitel státní firmy Čepro. Nemine den, aby nevyplavalo něco, co zavání špínou, korupcí, co je záhadné a nevysvětlitelné. O tom se s vámi bavit nebudu, říká Kadlec. Nevidím důvod. Je důvod: člověk, který stál ve špičkovém postavení ve státní správě má povinnost se zodpovídat i ze zdánlivě soukromých věcí. Kdo se nechá státem platit na vrcholné úrovni, musí počítat s tím, že se lidé budou zajímat o to, kde jeho tchyně vzala šestnáct mmiliónů. Teď jde o to, zdali někdy vyplave, kdo tohle všechno umožnil. Bez masivního politického krytí by tyhle čachry byly prostě nemožné.

Zisky pro Tamiflu
Není to tak dávno, kdy mě jeden rozumprd chtěl žalovat za "šíření poplašné zprávy", když jsem si tropil šoufky z humbuku kolem ptačí chřipky. Tropím si je dál a bláboly o pandemii mi jsou k smíchu, když čtu o "šesti mrtvých Asiatech". Taky mi někdo vysvětloval, že firmy vyrábějící vakcíny proti chřipce na tom prodělávají a že to jsou lidumilové, kteří pracují ve prospěch blaha obyvatelstva. Načež čtu:

Firma, která jako jediná dodává na trh lék proti nákaze Tamiflu, si může mnout ruce. Její obrat se totiž kvůli obavám z nemoci zvýšil o více než třetinu! Tamiflu tak vydělalo v přepočtu neuvěřitelných 50 miliard korun! Na ptačí chřipku zatím zemřelo po celém světě zhruba 90 lidí - tedy méně než v Česku na srdeční a cévní choroby za jediný den! Ptáci se ale vybíjejí po tisících.
Švýcarská firma, která antivirový lék Tamiflu jako jediná dodává na trh, si za poslední rok zvýšila svůj obrat o více než o třetinu. Tamiflu jí vydělalo v přepočtu téměř padesát miliard korun! Podobně na burze "vyletěly" i její akcie. Jejich cena se za poslední rok zvedla o více než 1200 korun! Stejně tak podražila i cena léku na černém trhu. Původně stál necelých 1000 korun, nyní je Tamiflu "pod rukou" k mání za více než 4000 korun! A jaká je jeho skutečná hodnota? "V naší lékárně máme Tamiflu běžně k dostání, v současné době máme zásobu 70 balení. Jedna dávka léku, která vystačí na pět dní stojí 970 korun," uvedl majitel pražské lékárny Michal Hojný. Lék si pacient hradí sám. Pouze v době epidemie, nebo u těžce nemocných pacientů ho hradí pojišťovna.


Co k tomu dodat? Schovejte se! Letí pták!

Maturitní ples
Velmi stručně, právě jsem se vrátil ne z Pražského hradu, ale z Národního domě na Vinohradech - Anna Marie tam měla maturitní ples Arcibiskupského gymnázia. Příští týden poreferuji blížeji, dnes se omezím jen na zmínku o jednom mocném zážitku.
Ljuba si vybírala šaty, jaké si má vzít, já dělal poradce a nabádal jsem k těm šatům s velkým výstřihem. Měla obavy o mravní výchovu mládeže, nakonec jsem ale šaty prosadil. Slušelo jí to - Aničce taky, všechna čest, ta ale neměla žádný výstřih, měla šaty bílé, princeznové. No a pak jsme tancovali jakéhosi zvolského hopáka a jak tak hopsáme, no, jak to vyjádřit, v jednu chvilku to udělalo hup a měl jsem v tu ránu plné ruce práce, jak jsem dával záchranu. Naštěstí to nikdo neviděl, takže mravní výchova mládeže nebyla ohrožena. Doufám, že poblíž nebyl fotograf Blesku.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena