Není pochyb o tom, že Nora je pejsek vychovaný, odpovědný a ohleduplný. Gari taky bude taková, je jí ale pět měsíců a zatím netuší, co všechno se smí a co se nesmí. Takže Nora občas žaluje.

Sedím u stolu a piju kafe. Přijde Nora, zastaví se a upírá na mne oči. Stojí a upřeně hledí. Už dávno umím číst její postoje a pohyby a pohledy. Tohle není výzva "pusť mě, ať udělám loužičku". To znamená "Gari demoluje byt".

Jdu se podívat a opravdu, Gari dělá nějakou neplechu. Vytáhla z košíku u krbu polínko a drtí ho na třísky na bílém koberci. Chroupá keramzitové hrudky vytahané z květináče. Obvykle něco žvejká.

To je obsah toho sdělení. "Já nepráskám. Já upozorňuju."

Dívání ve čtyřech

Na pohovku v pracovně se bezpečně vejdeme čtyři, já s Ljubou a oba pejskové. Včera jsme měli jakousi premiéru, vyzkoušeli jsme novou službu, Videotéku O2. U kyslíků máme mobil a oni teď zřídili videopůjčovnu. Mají tam relativně dobré a relativně nové filmy – ony existují už i jiné videotéky, ale vesměs s trapnými filmy. Tady stojí zkouknutí 45 korun, film můžete mít ve 48 hodinách kdykoli a nikam neposíláte svoje čísla karty (i když, můžete, chcete-li), vstupné či koukné vám přilípnou k účtu na telefon. Což je varianta, kterou jsem volil já. Film jsem měl na notebooku a ten jsme propojil HDMI kabelem s televizí a jak praví klasik: a bylo to! Pejskům se film moc líbil, já jaksi moc nepochopil, o co jde – bylo to o kouzelnících, jmenovalo se to Dokonalý trik a všichni měli nějaké falešné fousy a padali do vody a topili se. Ale po stránce technické to bylo fajn.

Zachránci

Vracel jsem se z města domů a místo, abych mobil zacvakl do držáku, položil jsem ho na sedadlo. No a v jedné zatáčce jsem za to víc zatáh a odstředivá síla mobil shodila. Dojel jsem domů a tma byla jak v pytli. Mobil jsem nikde neviděl.

Gari byla nadšená. Vypustil jsme obě psice z domu – Ljuba hrála, byly doma samy. Nora zůstala mezi vrátky a velmi opatrně přihlížela z dálky. Zato Gari se hledání mobilu účastnila. Musel jsem si lehnout na podlahu a baterkou pátral pod sedadly. Gari mi skákala po zádech a šlapala mi na hlavu. Mobil jsem pořád nikde neviděl. Napadlo mě přes notebook a Skype zavolat některému z kamarádů. Nakonec jsem se dovolal Ivaně. Vytočila moje číslo a mobil začal zvonit. Jenže odkud? Ozýval se v malém prostoru auta odevšud. Gari už usoudila, že to takhle zůstane navždycky a doslova si mi ustlala na zádech.

Nakonec jsem mobil našel. Bodejť bych ho viděl a slyšel! On nejen že spadl na zem, od zajel pod odchlípnutý roh koberečku před zadním sedadlem, takže Ivana to musela vytočit třikrát, než jsem se konečně dopátral.

Zachránce Ivana. A zachránce Gari, taky pomáhala, byť s menší efektivitou.

Propletenec

Vrátila se Ljuba z pole role. Nora a Gari vybíhají z domu a dělají uvítací výbor. Gari je v tom ohledu aktivnější. Čeká, až Ljuba otevře dveře auta a vecpe se dovnitř.

Včera bylo vítání obzvlášť intenzivní. Gari vletěla do auta skokem. Jednou tlapkou se zahákla do volantu, druhá jí vjela do tašky položené na vedlejším sedadle a zadníma nohama hrabala, takže chvílemi vypadala jako šestinožec nebo dokonce ještěvícenožec.

Musel jsme zakročit. Vytáhnout Gari z auta, to bylo jak v pohádce o velké řepě, ale tam to měli dobré, řepa nemá nožičky a nezaklesává se do volantu. Zeptáte se, jak to, že Gari netroubila. Odpověď je jednoduchá. Samozřejmě při tom troubila.

Sousedi si pak řekli: Aha, paní Krbová se vrací domů.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena