Samozřejmě že mě napadlo, že třeba Garině křivdím. Psal jsme o rozkousaném jablku v pelechovitém oddílu mého auta a dodal k tomu, že jablko dovnitř zatáhla Gari. Na podání trestního oznámení to podezření opravdu nestačilo. Tím spíš, že právě Nora vyniká v nacházení jablek i na místech velmi nepravděpodobných. Takže znovu, ptal jsem se sám sebe, zdali jsem Garině nekřivdil, když jsem ji označil před zraky široké veřejnosti za původce rozkousaného jablka v mém autě.

Nekřivdil. Včera jsem zaparkoval v garáži budovy, kde pracuju, vystoupil jsem, pejskové vyskočili, jdeme k výtahu a najednou koukám, že Gari má nařvanou hubu. Nejdřív mě napadlo, nesmyslně, že ji poštípaly včely (Noře se to stalo před pár lety), ale kde by se v garáži vzaly včely? Vypáčím hubu a ona v ní pašovala červené jablko velké jak pěst.

Netuším, kde Gari sebrala v garáži jablko. Nevím a ona nepoví. Je to němá tvář – s jablkem v tlamě.

RR a PP

Tahle dvojice zkratek vyjadřuje aktuální situaci: Ranní Ráj a Polední Peklo. Ráno mrzne a pejskové se vrátí z procházky s čistými tlapkami. To je ráj, protože je nemusím ani čistit hadrem. Zato v poledne musím ty dvě koule bláta hnát do garáže pod hadici.

Rád budu vzpomínat na ten zatím jediný (a nejspíš poslední) sněžný týden letošní zimy, kdy pejskové pobíhali po louce a za patičkami jim tryskaly bílé fontánky. Teď o polednách nebo odpoledne taky běhají a za patami jim tryskají černé fontánky. Takže nebe a peklo.

To je ovšem moje stanovisko. Pohled pejsků je jiný. Jim záleží na tom, aby jim za patami tryskaly jakékoli fontánky, takže mají ráj pořád.
Přeju jim ho.

Návštěva? Nafurt!

Ljuba si vzpomněla, že šestadvacátého to byly dva roky, kdy k nám Gari přišla. Píše se o tom v Hyeně v článku Návštěva, den první. Tehdy jsme nevěděli, jak Nora novou pejskovou přijme, a byli jsme odhodláni ji vrátit, kdyby měly vzniknout nějaké potíže. Cituji:

Fenečka, nový pracovní název Carmen, je ušita z čertových ocásků. Nebojí se ničeho, všude chce vlézt, všechno bere do zubů, je na pěti místech najednou a po minutě pobytu na zahradě spadla do jezírka, zamrzlého.

Konec citátu. Tak tohle se nezměnilo, až na to, že se nejmenuje Carmen ale Gari, podle povstalce Garibaldiho. No a toho 26. ledna 12016 nespadla do jezírka, ale zmizela mi, když jsem šel s pejsky do ateliéru na náměstí Na sádkách v Břežanech. Kde sakra zase ta Garina je, koukal jsem kolem sebe. A ona potvora si otevřela fotobuňkou dveře květinářství a šla se podívat, jestli by se kromě těch pitomých kytek uvnitř nenašel třeba buřt!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena