Zase o dopravě
V těchto dnech často slýchám "počkejte, od prvního nastane tanec". Od prvního budou platit nové dopravní předpisy, s bodovým systémem. Čekám od nového systému, že a) na čas zklidní situaci a mírně se sníží počet nehod, b) silně stoupnou ceny úplatků, protože úplatek je vždy úměrný službě.
Nicméně, některé věci postihovány nebudou ani pak.
V Praze vidím minimálně jednu nehodu denně. Je to průběžný masakr a kdyby správa věcí veřejných byla v rukou rozumných a zodpovědných lidí, už dávno by s tím museli něco dělat, hlavně: museli by budovat nové komunikace, především okruhy a mosty přes Vltavu. Místo toho jenom žvaní a slibují a vymýšlejí koncepty a antikoncepty a skutek utek.

Jeden ze zdrojů těch nehod je přejíždění z pruhu do pruhu. Nervózní řidiči, odsouzení k posunu krok sun krok, se snaží využívat každého metru volného prostoru. Tohle žádná vyhláška nenapraví.
Dnes jsem viděl situaci, kdy k bouračce nedošlo o fous. Sjížděl jsem z Pankráce Budějovickou na Michelskou, s úmyslem pokračovat přes Krč po staré benešovské silnici. Budějovická končí na světlech ve dvou proudech a vedle sebe tam čekali na zelenou dva magoři. Nevím, jaký rapl je vzal, jeden druhému se pokusili udělat jakousi myšku a že neskončili v sobě, je malý zázrak. Ten jeden z těch magorů, místo aby přemýšlel nad pošpiněnými trenýrkami, pak pokračoval v téhle myškací jízdě dál, a odbočil pak na dálnici a zmizel. Ten se musí nutně zabít - žádná škoda ho nebude, bohužel ale vezme někoho sebou.

Že by náprava Ferdyše Pištory?
U nás v ulici na rohu bydlí fena, kterou Iris nemá ráda od první chvíle, co jsme se nastěhovali, a dotyčná dáma jí to oplácí. Nikdy mi nemůže ujít, když dotyčná nepřítelka prochází kolem našeho plotu! A naopak, když se vracím z procházky, u vrat onoho domu proběhne prudká výměna názorů.
Dnes nic. Fena tam ležela u vrat, Iris prošla bez mrknutí oka, ani nezavrčela.
Že by horko? Že by věk? Že by napravení hříšníkovo?

Tajný závod
V roce 2001 jsem se v Hyeně rozplýval nad tím, že se už po osmnácté jel tajný závod mopedů (viz zde). Z čehož plyne, že se letos jel třiadvacátý ročník!
Oč jde, velmi stručně: jde o rychlostní závod v běžném silničním provozu, pravda sobotním, jede se to vždycky v první víkendový den. Start je v Praze na Špejchaře, cíl v severních Čechách u Ještědu, kde přesně neprozradím z důvodů konspirativních. Na start jsou připouštěny jen klasické mopedy typu "kozí dech", tedy hlavně stařičké Stadiony. Samozřejmě upravené, protože vítěz dojíždí do cíle v stokilometrovém průměru!
Viděl jsem start po pěti letech a jeho rituál se poněkud změnil. Dříve totiž k němu patřil obrovský tahač Scania, který jakoby přivedl mopedy na startovní čáru a pak zatarasil vjezd do křižovatky a zakryl svým mamutím tělem tahle nezbedná kuřátka. No a kuřátka zatím čekala na zelenou a jakmile zelená padla, kuřátka vyrazila.
Tentokrát se tedy tahač nekonal, mopedisti přijeli s eskortou motorkářů - těch bylo mnohem víc, než před těmi pěti lety. A opět čekali na zelenou a když padla, vyrazili.
Rozdíly mezi nimi jsou veliké, už pár metrů od cíle, ještě než dojeli ke Spartě, bylo pole hodně roztrhané. Ti, co jeli vzadu, bublali tak, jak se dá od mopeda čekat, kdežto ti na špici, ti jeli jako závodní speciály. Však to jsou závodní speciály.
Nerovnost? Ano, jako v životě. Bať, bať, pane rado.

Svatojanská Iris
Kouzelná procházka včera večer: v lese za našimi humny je spousta svatojánských mušek! Té první jsem si všiml už předevčírem, ale včera, když jsme s Ljubou vyšli už hodně po setmění se s Iris projít, jich byly mezi stromy stovky a stovky. Dívali jsme se na ně s radostným posvátným úžasem, na to mihotání, zhasínání a opětovné rozsvěcení.
Iris je viděla taky a reagovala po svém - lítala kolem nás jako pošuk. Měla za sebou už jeden šok, protože kolem šesté to vypadalo na bouřku a ona odvedla poctivou dávku strachu. Mušek, jak to vypadalo, se nebála. Teď byla řada na muškách, aby se bály vytlemeného čokla.
Mušky jsou rozumné a nezdálo se, že by na ně psice udělala dojem.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena