O modrém nebi
Tak ono to vážně není zas tak moc jasné, proč je nebe modré! Čtenáři mi poslali dvě vysvětlení.
To první: atmosféra pohlcuje červené paprsky a propouští modré, proto je nebe modré. Je to tak? Pak by muselo být nebe modřejší v nížinách než na horách, jelikož vzduchová vrstva je v nížině tlustší než na vrcholcích velehor.
To druhé je mírně recesistické, že prý kapalný kyslík je modrý, a proto je nebe modré.
Takže, jak v té anekdotě: opět ta trapná nejistota!

Sůza promluvila
Že to ale trvalo! Odložil jsem ji na podzim, protože nebylo kde ji garážovat a pak bylo kde ji garážovat, ale byla nejdelší zima za posledních pětatřicet let. Pěkný pech! Zůstala tedy v Praze, David mi ji občas nastartoval. Takže když konečně bylo možné s ní vyjet, chytla na první ťuknutí. Zlatá Suzuki!
Ježdění to zatím není jahodové. Správně by se mělo na motorce jezdit od +15 stupňů Celsia. Tak to zatím opravdu nebylo. Jel jsem do Prahy ve středu a i za tu slabou půlhodinku jízdy mi docela ztuhla huba. Za hodinku jsem se vracel a už bylo líp - každý stupeň hraje roli.

A teď chvála: včera jsem míjel traktor vybavený smetákem, který zametal silnici od nás ze Zvole dolů do Vraného! Je to místní silnička, ale není zapomenuta. Velmi příjemně mě to překvapilo, ostatně jako to, že včera se uklízelo i tady u nás v ulicích Zvole. Že by se blýskalo na lepší časy? Že by silnice - jak se říká - v horizontu několika let přestaly připomínat tankodrom? Možná je to příliš odvážná představa. Zatím se budu radovat jen z tohoto prvního raritního výskytu civilizovaného chování vůči silnici.

Poprvé na kole V neděli první výlet na kole, tentokrát korporativní: s Ljubou jsme vyrazili ze Zvole, Anna Marie se svým přítelem Martinem z Prahy, pak společně na Závist, na ten tajemný kopec nad Břežanským údolím, kde před dvěma a půl tisíci lety stálo snad největší keltské oppidum v tehdejší Evropě.

Když jsme pak obědvali, poněkud vymrzlí, v moc hezké restauraci v obci Lhota, říkali jsme si s Ljubou:
"V příručce pro kolaře je na straně jedna v odstavci jedna napsáno: po půlroční přestávce je dobře den předem zkontrolovat stav stroje, omýt ho, nafouknout pneumatiky, ošetřit řetěz a bowdeny brzd jakož i vše ostatní..."
Dá se říci, že jsme tu příručku nečetli vůbec nebo špatně...
Takže příští rok, až budeme vyrážet v neděli, vše potřebné v sobotu vykonáme, takže nebudeme hledat pumpičku, nezjistíme, že nefunguje ani jeden tachometr, nebudeme hledat kolařské boty zaštrachané při stěhování, zkrátka, vyrazíme s úsměvem vstříc krásnému výletu.
Což bude proti této poslední zkušenosti vítaná změna. Pokud k tomu dojde, což není zaručeno, samozřejmě.

O modrém nebi naposled
Nakousl jsem to, tak bych to měl dokousnout. Proč je nebe modré? Dostal jsem asi půl tuctu velmi vědeckých vysvětlení, bohužel vzájemně si někde odporujících. Například:

Kratší (modré) vlnové délky jsou absorbovány molekulami vzduchu a následně vyzařovaný náhodně do všech směru. Protože se tohle děje po celé obloze a do oka tak přichází modré světlo že všech směrů, obloha se zda být modrá.
Další otázka je, proč je typicky obloha přímo nad hlavou modřejší než obloha na obzoru. Odpověď zní, že modré světlo přicházející z obzoru musí proletět větším množstvím vzduchu, a je tak dále rozptylováno, takže do oka ho doletí méně. Výsledná barva je proto světlejší ...

Nebo:
Nebe je modré proto, že světlo se na elektronech v molekulách vzduchu ohýbá a nejvíc to funguje pro modrou vlnovou délku. Takže světlo, které letí trochu stranou od pozorovatele změní směr a pak to vypadá, jako by svítilo odjinud než ze slunce něco modrého (nebe). Jde o tzv. Comptonův jev. Pokud chcete podrobnosti, ozvěte se prosím (nebo zkuste http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/sfbe/node85.html, http://cs.wikipedia.org/wiki/Compton%C5%AFv_jev)
Michal Podlešák

Nebo:
Fyzika samozřejmě na tuto otázku má připravenou odpověď - Rayleighův rozptyl. Pěkně je tento jev popsán například na wikipedii - http://en.wikipedia.org/wiki/Rayleigh_scattering . Pokusím se o stručně vysvětlení v češtině: Světlo je na malých částečkách (v atmosféře na molekulách plynu) rozptylováno že své původní dráhy. Míra rozptylu (tzv. Rayleighova rozptylu) je silně závislá na vlnové délce světla (~λ^-4). Proto se modré světlo rozptyluje v atmosféře mnohem více než světlo červené. Když koukáme na oblohu, vidíme rozptýlené modré světlo z paprsků, které procházejí atmosférou. Při východu a západu slunce musí sluneční paprsek na cestě k nám projít velkou tloušťkou atmosféry. Koukáme přitom přímo na sluneční kotouč - modrá barva se nám někde rozptýlila cestou v atmosféře a nám zbyla k obdivování červená složka slunečního spektra.
Honza Dvořák

Tak co, absorpce nebo Cromptonův jev nebo Raylleighův rozptyl?

Ještě štěstí, že navzdory všemu je nebe krásně modré... pokud není zatraceně zatažené, jako dneska má být celý den.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena