V sousední ulici máme kontejnery na tříděný odpad. Jsou na prázdné parcele, ta je zanedbaná, zarostlá, samé křoví a bejlí. Pejskům se tam moc líbí. Jdeme tedy ve třech, já nesu plastový pytel a nějaké krabice a Gari s Norou běží napřed, podívat se, co pěkně hnusného se dá v křoví najít. Najednou strnou. Slyším syčení, spíš hučení a v zeleni temný stín.

Ano, byl to kocour, pořádný macek. Takový ten kocour, který necouvne. Má tlapky a v nich drápky. Koukejte mazat, křičím na pejsky, zmizte!

Užasle se ohlížejí.
Vždyť tohle je kocour!

No právě, opáčím a ženu je pryč.

Bílé kalhoty

V létě občas nosím pláťáky, hodně světlé. Už z dálky hlásil kamarád Tomáš: pozor na ty kalhoty! Za ním vážně kráčela Jerzy, zlatý retrívr věku pokročilejšího, způsobů vybraných. Nikdy se nestalo, že by na mne skočila tlapami, proč tedy tolik starostí stran mých kalhot?

Ne všichni pejskové jsou způsobů vybraných a ten jeden se způsoby méně vybranými poranil Jerzince ucho. Jerzy sice neskáče na lidi, ale hlavou klepe.

Máme vymalováno v kuchyni, komentoval Tomáš. Červeně, rozumí se.
Nestalo se nic, ke kolizi s uchem nedošlo, kalhoty jsem dopravil v neporušené stavu až do lesa. Tam mi je zprasila Gari svou tlamou, zablácenou od toho, jak vrtala myší noru.

Chvála offline

Čtrnáct dní jsem tu nebyl – s mou Ljubou jsme se toulali po Namibii a fotili tam všechno možné a nemožné. Měli jsme úžasného pomocníka nebo, chcete-li, průvodce: aplikaci Maps.me na našich iPhonech. Existuje samozřejmě i pro Android.

Je to GPS orientovaná mapa, která se stáhne a pak už funguje nezávisle na internetu. Je neuvěřitelně podrobná – a pokrývá celý svět. Vždycky si stáhnete tu jeho část, kam jedete. Všiml jsem si, že v nabídce je i Severní Korea. Hustě obydlené státy jsou rozdělené na menší díly, to platí kupříkladu i o Česku. A je to freeware, tedy nic se neplatí. Zatím jsem neobjevil, že by tvůrci chtěli i dobrovolné příspěvky – nedávno jsem poslal tisícovku na účet tvůrců skvělého FTP klienta WinSCP.

Funguje to skvěle. Jediné omezení – trasa se plánuje od toho místa, kde rovna jste, tudíž nelze naplánovat dejme tomu z Říčan do Poličky, pokud sedíte v Sedlčanech. Na mapě jsou i body zájmu, v našem případě jsme vyhledávali v parku Etosha watterholes, tedy napajedla pro zvířata: aplikace nám hlásila, jak jsme daleko a po jaké cestě se k napajedlu přiblížit.

V doprovodném povídání Maps.me se píše, že se lze odvděčit tím, že o aplikaci řeknete ostatním.
Což tímto činím, s obrovitánským nadšeným doporučením.

Tentokrát je to tlapka

Nora pajdá na pravou přední. Těžko říct, jak si to uhnala, z procházky se vracela klužmo a včera jsme ji drželi v klidu. Gari šla ven a Nora zůstávala doma, smutné rozdělení! Dnes ráno, tedy dnes v úterý, se zdá, že se tlapka lepší. Nicméně na procházku se chystám zase jen s Gari.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena