Nora milovala ve svém štěněčím věku všelijaké kumštíky a Gari jde v jejích šlépějích. Ljuba ji učí chodit po kladině, tedy, není to tak tvrdé, chodit po lavičce. To je kousek od nás v lese v místech zvaných Markovičky nohejbalové hřiště. Nora už dávno objevila, že se po lavičkách dá ťapat a Gari ji napodobuje. Nahoru se dostane nesnadno, ovšem jakmile tam jednou je, promenáduje se tam a zpátky a tváří se pyšně.

Velkým pomocníkem při výcviku Nory byl vždy potlesk a nadšené chválení. S Gari je to těžší. Jakmile začneme chválit, přiběhne i Nora a chce slíznout smetanu obdivu. Prudce také stoupla spotřeba mlsátek. S tím je třeba se smířit, Musíte investovat, abyste měli doma dva varietní umělce. Výkon na kladině fotograficky zaznamenala Ljuba.

Jak jsem si naběhl

Ljuba večer přinesla domů pejskům pochoutku. Vypadala jako kost z pirátské vlajky, vylisovaná z bakelitu. Podobně byla tvrdá, vážila asi půl kila. Na první pohled poživatelná nebyla. Pokusil jsem se z toho ukrojit nějaký zvladatelný kousek. Bakelit, jak známo, se krájet nedá. Vynesl jsem to k dřevníku, položil na špalek a nasadil pilu. Ani to nebyla schůdná cesta, jak s tím naložit. Chopil jsem se tedy sekyrky. Ta zabrala. Kost lupla a rozletěla se na kousky. Sesbíral jsem co jsem mohl, a s pocity nepříliš vítěznými jsem se vrátil domů.

A co pejskové? Ráno okamžitě běželi k dřevníku a hned našli to, co já neviděl, úlomky té bakelitové kosti. Naložili s nimi jako s každou kořistí: hned s ní do úkrytu, abych je o kořist nepřipravil. Odebrali se do legality a odmítali jít na procházku. Do civilního života se vrátili, až když měl ten bakelit v útrobách.

Což, spravedlivě posouzeno, netrvalo zas tak moc dlouho.

Hračky neplačky

Některé hračky jsou plačky, jak známo, takové ty prací a kousací, když dva pejskové splynou v jednoho osminohého a čtyřuchého. Jsou ale hračky hrací a krokodýl je u nás už tradičně nejoblíbenější. Jeto hračka domácí, indoorová, kdežto kousací klacíky ukořistěné v dřevníku spadají do třídy hraček outdoorových. Ljuba hodně dbá na přísném dělení těchto dvou kategorií a snaží se obě separovat. Ne vždycky se to podaří. Nora s Gari onehdy vyvlekli krokodýla na zahradu a podrobily ho tam velmi zatěžkávací zkoušce. Dokonce krokodýl, toto zvíře tropické, zůstal venku přes mrazivou noc. Ráno jsem ho zachránil a sušil na topení. Při té příležitosti jsem ho zkoumal. Je vybaven pískátky. Ani jedno po dvou letech nechybí a jen dvě jsou prokousnutá. Neuvěřitelné!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena