30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






BEST OF HYENA: O vítání

4.11.2013

Večer jsem přivezl vnučku Dominiku. Má prázdniny a bude až do neděle u nás ve Zvoli. Nora byla odpoledne až do večera doma sama. Vždycky mě tak trochu dojímá, když pejsek bez výčitky pána vítá, i po dlouhé době čekání! Žádné – kde jsi by, kde ses flákal... Takže, bylo vítání a na jednu fyzikální jednotku vítu uděleného mně bylo deset vítů k Domince. Přitom Nora je vůči dětem spíš ostražitá. Myslíme si s Ljubou, že když byla štěňátko, v domácnosti chovatele ji nějací šklebouni museli trápit. Dětem se spíš vyhýbá, ale Dominku má vysloveně ráda.

Ano, Dodo není žádný škleboun. Je to naše Dominka.

Dokola na kole

Za asistence Nory a Dominy jsem napumpoval pneumatiky svého kola a všichni tři jsme vyrazili na okružní cestu necestu! Nevím, čím to je, ale obě moje pneumatiky ucházejí, vždycky ucházely a ucházet bezpochyby budou.

Dominka coby cyklistka se velmi zlepšila odposledka. Prokázalo se to, zejména když jsme jeli po lesní pěšině, ne po cestě. Pěšina je trochu do kopce a trochu zahrabaná spadaným dubovým listím a je v ní tak trochu hodně kořenů. Na trase dlouhé dvě stě metrů spadla Dodo dvakrát – a místo aby to vzdala, je to přece jen malinká holčička, nasedla a rvala to dál.
Nora je nadšená, protože se konečně pohybujeme rychlostí, kterou sice neshledává ještě plně rozumnou, ale rozhodně není tak odpudivě šnečí jako doposud.
A jakou bude mít Nora radost, až Dodo ztratí nedůvěru k přehazovačce a začne ji používat!

O statečnosti

V Břežanech, v metropoli našeho souvesničí, se pravidelně koná halloweenová slavnost. Vypravili jsme se tam s Dominikou a tlupou dalších dětí od nás z ulice. Dominika byla maskovaá za pejska, ale uváděla svým nevinným výrazem obecenstvo v omyl, působila dojmem kočičky. Maskovaných dětí bylo v Břežanech hodně desítek, příště si vezmu taky nějakou černokněžnickou čepici. Na pódiu se zpívalo, tancovaly tam mažoretky, dětičky tam vytrsávaly starý dobrý rockec, nechyběla tombola a soutěže a tím se dostávám k jádru sdělení.

Za každý splněný úkol bylo razítko na papírek a orazítkovaný papírek sloužil jako vstupenka do čarodějnické sluje pod kavárnou Marmelade na náměstí Na sádkách. Dominika byla nadšená představou, že to bude sklepení plné zombíků, duchů, koster a že všude budou pavučiny a mlha. Hrnula se s kamarádkou Sárou dopředu a já se stal trapným přívažkem.

Spolu se stejně odkopnutým Petrem, tatínkem dalších dvou dětiček, jsme si tedy objednali zázvorový čaj a povídali si o vývoji fotografické techniky. Netrvalo dlouho a objevila se Dominika. Ukázalo se, že nedorazila ani na sám konec točitého schodiště. Nořila se odkudsi ruka a tahala příchozí za nohu a to bylo příšerné!

Takže to dopadlo tak, že jsem si popálil jazyk o horký zázvorový čaj, popadl Dominiku do náruče a sestoupil do pekelného sklepení s ní. Tam bylo vše, jak má být, zombíci, pavouci, netopýři, mlha, strašidelné zvuky. Dodo mi visela na krku a na povrch zemský jsem ji dopravil poněkud přiškrcen. Ukázalo se, že kamarádka Sára, když na ni vyletěl první zombík, na něj zařvala svým tygřím hlasem:

"A kerej ty seš?"
Čímž podlomila jeho zombí sebedůvěru. No a Dominika?

Statečnost se na povrchu zemském vrátila. Příště, tak tedy příště, to půjde úplně sama. No a přespříště toho drzého zombíka, co tahá lidi za nohu, prostě zbije.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Diskuse


P. Boublíková
9:12
4.11.2013

počet příspěvků: 1, poslední 4.11.2013 09:12









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.