21.8.2017 | Svátek má Johana


BEST OF HYENA: Máme tu pumu!

7.8.2017

Pumu jsme tu měli už dlouho, ale v kleci, pod zámkem, v jakési pidizoo u nás ve Zvoli. No a volala sousedka Andrea, že puma utekla. Pak se to dostalo do rádia a telefony se netrhnou. Dokonce až z Holandska mi volal kamarád, že nemám chodit do lesa, protože je tam puma. Na naší webové stránce Zvole.info se nedoporučuje chodit do lesa.

Chudák puma, ta je asi hodně vyděšená a hladová. Nikdo ji nenaučil chovat se v lese, jak se puma chovat má. Asi čeká, kdy se objeví člověk a přinese jí granule do misky. V Jižní Africe jsem se byl podívat v gepardí chovné stanici. Tam to sypal chlápek do koryta rovnou z pytle a kolem něho se tlačilo patnáct gepardů. Chudák puma. Už aby byla zase u své misky.

Od pumy k Maxovi

Panika kolem zvolské pumy skončila velmi rychle. Nabádání typu Nechoďte do lesa (puma, viz wikipedii, má až dva a půl metrů zdéli, může vážit metrák, napadá kořist skokem ze stromu, na strom vyvleče mrtvé tele) skončilo. Neměla dlouhého trvání vize lesů bez lidí, lesů ovládaných vražedným fantomem.

Ve Vraném na něčí zahrádce polapili uprchlou pumu, tedy kotě jménem Max. V kožíšku mělo odřeniny, nejspíš na ně hodil někdo kámen. Max už je zase doma, otázka, na jak dlouho, protože podle všeho někdo vypáčil zámek klece a vypustil ho. To se tak někdy stává, přihodilo se, že dobroserové otevřeli cirkusovým zebrám dveře ustájení a ty pak běhaly v noci po silnici. Pokud příběh s pumou bude mít dohru a já se o ní dozvím, dám vědět. Každopádně, Max je u své misky, jak jsem mu na tomto místě přál včera.

Umí, nebo neumí?

Ono se někdy přihodí, se Gari dostane k odpadkům do koše pod dřezem. Máme tam dole šuple a v něm dva koše, jeden je určen pro plasty, druhý pro odpadky prosté. Ten vpravo Gari láká víc. Šuple je – jak už šuplata mívají ve zvyku – tahací. Popadnete madlo, zatáhnete, otevřete a pak zase zavřete. Nebo nezavřete, jenom dovřete.

Gari umí čumákem rozevřít škvíru nedovřeného šuplete a pak dolovat v koši. Anebo umí otevřít úplně zavřené šuple, prostě tak, že popadne madlo do zubů a táhne? Nejsem si v tomto bodě jistý. Obé je možné.
Jisté je, že Gari u šuplete je jako Mackie Messer - „obcházel tam v onen čas“ a dovede se tvářit naprosto nenápadně: já tu jen tak jdu, a že je šuple pootevřené, to opravdu není můj problém!

Šest let

Ano, před šesti lety jsme přivezli Noru, půl roku poté, co nám odešla Iriska. Ten půlrok bez psa jsme prožili se psem – chodili jsme se sousedovic Sally. No a ta dnes už není, je to takový koloběh pejsků.

Šest let je s námi Norinka. Gari je o tři roky mladší – zkoumali jsme obě, jak je to u nich se šedinami. Nora žádné nemá a lidi si myslí, že je štěňátko. No a Garinka už sem tam nějaký ten bílý chloupek má. Je to tím, že má srst černou, kdežto Nora je hnědá. Dumat nad tím nemá smysl, i když to člověku někdy nedá... Jen si považte, šest let to je...

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.