Jde o kostičku jakoby kostičku, vyrobenou z jakési kůže, snad buvolí. V kostičkový čas dostane jednu Nora i Gari. Obě s ní nakládají jinak.

Gari ji rozžvýká a sežere. Nora si ji schová a počká si, až Gari bude se svou kostičkou hotova. Pak ji vytáhne ze skrýše a začne ji zpracovávat velmi pomalu a okázale, tak, aby byla hodně na očích.

Velmi přesně si pamatuje svoje skrýše. Někdy to trvá i dny, kdy se do skrýše pro kostičku vrátí. Jde pak najisto, ne snad, že by ji hledala. Ona ví.

Gari už od Nory odkoukala leccos. Pokud jde o kostičky, zůstává na úrovni prvoplánové dobrosrdečnosti. Ale i ona se mění a á se tedy čekat, že hra o kostičku ji začne bavit víc než kostička sama.

Můžeme se těšit na složité partie, na střetnutí dvou kombinátorů. Gari je chytrá jak opice, budou to napínavé zápasy!

Hujer odsud posud

Gari se do všeho hrne jako Hujer. Jak k jídlu, tak k dílu. Všude vleze, všechno zkoumá. Po procházce se vrátí zprasená, ale stačí mi otevřít garážová vrata a už je v koutě a nechá si hadicí omýt tlapky. Zato Noru musím lákat a přemlouvat, aby se nechala do kouta zatáhnout. Přitom na Noru už vyjde voda teplá, kdežto ten první výron z hadice je studený.

Gari je tedy horlivec, hujer, snaživec. Včera taky, první ve sprše, první měla umyté tlapky, jako první jsem ji utíral. Načež jsem zjistil, že má ještě bláto na bříšku a v podbězích. Takže zpátky do sprcháče.

Jenže to se Hujer vzepřel. Nic takového! Já už tam byla. Měli jste si mě umejt pořádně. Vím, co se sluší, ale jsem pes a ne kráva a vůbec nejhorší je, když pes dělá vola.

Pomohlo násilí, jak už to tak bývá v podobných případech. Výsledkem byl pes uražený pocitem, že dělal vola.

Zelené pondělí

To se tak říkalo modré pondělí, pondělí flákací , pondělí pro nicneděláky. Včera odpoledne bylo pondělí, pro nás s Ljubou zelené. Zvelebovali jsme zahrádku, já sekal trávu, Ljuba zastřihovala borovičku, stěhovali kámen a konali tucty dalších udatných činů.

A pejskové? Leželi – ani ne venku na sluníčku, ale doma a koukali prosklenými dveřmi a podřimovali. Nevyhrabali díru, nerozžvejkali žádnou šišku (na koberci) , nic nesebrali, neroztahali, nechali na pokoji zahradní hadici...

Měli modré pondělí a my zelené.

Zesilovač

Koupil jsem bezdrátový zvonek. Výborná věc. Zvonek se nalepí na vrátka a uvnitř baráku máte přijímačku. Tu vrazíte do zásuvky a je to. Má to prý 30 volitelných melodií, zatím jsem nepřišel na to, jak se to nastavuje. Dělá to takové žbluňk žbluňk.

Zásuvek máme po baráku hodně, do které tedy ono žbluňk žbluňk vnořit? Když někam dolů, neuslyším to nahoře. Když nahoru, co pak dole?

Ukázalo se, že je to jedno. Nahoře jako dole, pošťačka zazvoní, pejskové uslyší žbluňk žbluňk a začnou ječet a ženou se ke dveřím.

Výrobce by měl dodávat sestavu neboli kit: je to krabička, žbluňk žbluňk a dva pejskové jako zesilovač.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena

*********************************************************************
PÁN VZDUCHU
V Nakladatelství Albatros vyšel román Ondřeje Neffa Pán vzduchu.
První část třísvazkového cyklu Tajemství pěti světadílů přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem. Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů.