Nora si vystihla chvilku, kdy jsem koukal na televizi. Vysvětluju jí, že je vládní krize a že musím koukat na televizi. Nora nedbá. Rejpe do mě čumákem a dává najevo, že opravdu a nutně musí jít ven.

Vzhledem k tomu, že jsem s ní (a Gari) během dne nachodil osm kilometrů (mých, lidských, násobte psím koeficientem), nějak mě její naléhání nedojímá. Nakonec tedy že jo.
Venku ale prší. Nora vystrčí čumák a po první spršce ho zastrčí.
Mohu se dál zabývat vládní krizí. Kdo ví, co by se se státem stalo, kdyby nepršelo a já nemohl k televizoru!

Jsou zde prvoletci

Starost navíc – vylíhli se ptáčkové a učí se létat. Dopoledne, když ještě svítilo sluníčko, slyším ptačí vřeštění: na zahradě křepčí Nora s Garinou nad opeřenou kuličkou, pískletem drozda, žákem letecké školy - prvoletcem. Bylo to tak trochu jako Betlém, jako kdyby se oslík a kravička skláněli nad Ježíškem. Jen ti rodiče by u toho nesměli tak vřískat.

Všechna čest, ani jedna, ani druhé se nepokusily tu pernatou věc vzít do huby, natož pak sežrat. Bylo to vystoupení opravdu jen taneční. Musel jsem tu choreografii zatrhnout. Ptáčkové jsou jev pozitivní, ptáčky chráníme, v zimě přikrmujeme a v létě od nich odháníme vetřelce, ať je to Gari s Norou anebo ten nechutný bílý kocour, co se tu promenoval po plotě, dokud jsem ho nehnal svinským krokem pryč.

My jsme dvě

Ráno bylo požehnané v mnoha ohledech. Počasí ukázkově krásné co se světelných efektů na obloze týká: azur, dekorativní mraky, sluníčko. Trochu zima. No a další pozitivní jev: na louce Pepík s Fanánkem a Pepinkou. Pepinka poznala naše auto a hnala se k němu – už z dálky rozeznala vehikl, který veze její kamarádky! Kdepak jsou ty časy, kdy byla Gari štěňátko a Pepinka, pejsek takřka kapesní, se na ni vytahovala. Teď to jsou rovnocenné partnerky. Nicméně kamarádka je Nora, ne Gari. Fanánek si příchozích všiml, nicméně dál se věnoval svému zaměstnání – Pepík mu metá do dálky tenisák a Fanánek ho poctivě přináší.

A Gari?
Opakuji, už dávno to není tak, že by ji Pepinka nějak šikanovala. Gari je velká a je člen smečky. Ta smečka, to je Nora, pak taky Ljuba, ještě míň já, taky Anna a Radek. No a pak zbytek světa. Nora si hraje s Pepinkou? Dobře, Gari umí být trpělivá. Ale ne moc dlouho. Smečka má přece svoje povinnosti na Woodstockové louce a není žádoucí, aby se jí pod nohy pletly nějaké Pepinky.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena