Už týden víme, že se valí bouřky. Atlantik, Francie, v Německu zabily šest lidí. Už dopoledne jsem přichystal záložní čerpadlo na vodu a vyvedl hadici na ulici. Zavezl svoje auto do garáže, Ljuba ho měla pod střechou na stání – ve čtvrtek odjíždí dřív než já, mysleli jsme i na evakuační pořádek. Odpojil jsem externí disk od počítače, počítač jsem vypnul a šňůru vytáhl ze zdi. Mám tam sice přepěťovou ochranu, ale čert tomu věř. No a pak to přišlo a začalo to lítat a padat a valit se a Ljuba povídá:

"Zavřel jsi střešní okna?"

Nebyla to příjemná chvilka, jak jsem letěl po schodech nahoru!

No, byla všechna zavřená. Večer pak volal Jirka Knébl (Woleschko.cz), že ve Zvoli před školou padaly kroupy pingpongáče a on pak jel domů a pršelo – k obecnímu úřadu v Olešku. Od transformátoru dál sucho, ani kapka. A dnes, zdá se, je po živlech. Nezasteskne se.

Nora jen přihlížela

Hodná paní ve Spořce

Zapeklitý úkol – zaplatit do Francie hotel v eurech. Nejsem žádná internacionální firma a všelijaké ty IBANy mi nahánějí strach. Takže jsem přípis vytiskl a s papírem jsem se odebral do spořky, kde mám konto.

"Máte internetové bankovnictví?"
"Mám," řekl jsem hodné paní.
"Tak to zaplaťte přes to bankovnictví. Tady máte telefonní číslo, kdybyste to nezvládl, zavolejte a oni vám poradí. Já bych vám to mohla odeslat, ale stálo by vás to dvě stovky."
Velmi jsem jí děkoval a vrátil se k počítači. Ono to spořkové i-bankování je trochu na palici, ale nakonec jsem se k platbám do zahraničí dostal, aj tie IBANe zvládol, peníze odeslal.
A správně!
Jak si mohu být jist? Dostal jsem e-mail, kde psali, že vše proběhlo OK a prachy jsou zaplaceny a že mi děkují za užití jejich služeb a že mi účtují dvě stě dvacet kaček.
Na shledanou!

Nebojácný kocour

Potkali jsme ho večer, na poslední procházce kolem bloku. Gari ho neviděla, běžela někde vpředu. Objevila ho Nora. Seděl na zděném sloupku plotu ve dvoumetrové výšce a posupně hleděl dolů. Nora se postavila na zadní, štěkala a dorážela na něho. On se ani nehnul.

To vše byl děj trvající pár vteřin. Rychle jsem zasáhl a vlekl Noru pryč. Nic jsem nevysvětloval, nemá to smysl. Ale kdyby to mělo smysl a měl bych vysvětloval, řekl bych asi toto:

Když se nebojí někdo, kdo by se měl bát, pak je třeba zvažovat, zda se nebát.
Tím spíš, že ten někdo má drápky.

Nora vůdcem smečky

V kompletním provedení smečka sestává s Nory, Gari a Fanánka, doplněna je Pepinou a Bertíkem. V této sestavě podnikány mohutné výpravy do Zlatého potoka. Na rozcestí se Nora zastaví a ohlédne. Stačí ukázat prstem vlevo, Nora jde vlevo a zbytek táhne za ní. Když vpravo, Nora jde vpravo a zbytek táhne za ní. Smečka zmizí, stačí písknout a přiběhne Nora a zbytek se přižene za ní. Přitom služebně nejstarší je Fanánek a je i nejtěžší a možná i nejsilnější. Jenže ho bolí tlapka a už se mu nechce tolik běhat do kopce a nerad moc rychle a víc si hledí misky než výkonů.

Zkrátka, je to chlap.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena

*********************************************************************
PÁN VZDUCHU
V Nakladatelství Albatros vyšel román Ondřeje Neffa Pán vzduchu.
První část třísvazkového cyklu Tajemství pěti světadílů přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem. Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů.