28.3.2024 | Svátek má Soňa


BEST OF HYENA: Hodná zlobivá

16.9.2014

Gari se chovala jako příkladně hodný pejsek. Na veterinu šla bez vzpouzení, u levé nohy, vodítko prověšené. V čekárně seděla a nedělala žádného chudáka, netřásla se a nerozsévala kolem sebe chlupy, jako nejmenovaní jedinci stejného plemene, když přijdou k lékaři. Na desku rentgenového přístroje se nechala položit, nejdřív naplacato, bokem, a strpěla, abych jí jednou ruku fixoval zadní, druhu rukou přední nohy a loktem krk a pak se nechala adjustovat na další snímek žaludku shora, ze strany hřbetu, opět bez námitek. Stejně tak trpělivě snesla sono, třebaže jí to jistě studilo na bříšku a připadalo jí to nekonečně dlouhé. Po procedurách vyčkala se mnou na výsledek a k autu šla opět klidně, s prověšeným vodítkem u levé mé nohy, a ne jako nejmenovaní jedinci, kteří se snaží prchnout, vodítko našponované, div se na něm neoběsí.
Prostě, hodný pejsek.

Ovšem je to bestie zlobivá, protože si v koupelně otevřela skříňku, vytahala holení, natahala ho na pelech a rozkousala ho i se žiletkami.

Pilníci

Ljuba byla odpoledne pilná a zbytek osazenstva se snažil držet krok. Zatímco stříhala keře, obrousil jsem lak ze starých vrat, Ljuba je pak natřela. Následně ostříhala břečťan nad verandou. Já jsem odvlekl náklad uřezaných větví na obecní skládku (každé pondělí odpoledne otevřena občanům, zadarmo, a přesto jsou tací volové někteří, kteří vozí svinstvo do lesa) a v druhé várce i balík břečťanových listů.

Ani Nora s Gari nezahálely.
Nora to přísným okem střežila. Gari byla akčnější. Vytahala klacky z košíku u krbu a rozkousala polštář ve svém pelechu. Všichni jsme tedy byli pilní, někteří i chvályhodně.

Noční zmýlená

Gari se nám noc co noc pokusí zalézt do postele. Útoky vede ze strany od pelechu, pochopitelně. No a pelechy jak Nory, tak Gari jsou na té straně, kde spí Ljuba. Ona je tedy v roli nočního pohraničníka, odhánějícího narušitele. Občas se stane, že Gari se do postele vplíží, aniž Ljubu probudí. Pak přebírám roli vyhazovače já. Tak se stalo i této noci. Garinu jsem vyhodil a poté znovu usnul.

Probudil jsem se nad ránem a vidím, v nohách se zase něco černá. Tak se tam ohnu, opřu dlaň, zaberu... a ona to je hlava mé rodné ženy, která si ustlala v protisměru, protože jsem chrápal!

Pejskové se tomu ani nepousmáli. Spinkali spánkem nevinných andílků.

Osm je moc

Chodí tu po okolí na procházku paní s osmi pejsky na vodítkách. Gari se s tím dokáže srovnat, ale Nora, ta když to viděla, zachovala se podle prastarého zvyku horních chlapců, odešla do lesa a dala se na zboj. Zatím si neobstarala valašku, tak daleko to nedospělo. Zatím jen poodstoupila a štěkala:

Osm je moc! Osm je moc, haf!

Osobně si taky myslím, že je osm moc, ale valašku si kupovat nebudu a do lesa prchat také ne. Uvidíme,jaký to bude mít vývoj.
Osm je fakt moc.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena